4 Tz 181/2006
Datum rozhodnutí: 08.02.2007
Dotčené předpisy:




4 Tz 181/2006

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 8. února 2007 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. K., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 22. 9. 2004 sp. zn. 2 T 124/2004 a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 22. 9. 2004 sp. zn. 2 T 124/2004 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které předcházelo v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. K.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný M. K. byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 6. 2002 sp. zn. 1 T 121/2002, který nabyl právní moci dne 13. 9. 2002, uznán vinným 1) trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. a 2) trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. Těchto se dopustil tím (bod 1), že dne 15. 4. 2002 kolem 17.20 hod. v P., n. R. v O. K. v oddělení sportu, odebral z volného výběru ke škodě obchodní společnosti B. a.s. se sídlem N. P., L., teplákovou soupravu zn. Adidas v ceně 2 990,- Kč, z níž odstranil jeden signalizační kód a uschoval zboží do svého batohu a následně prošel pokladním prostorem bez zaplacení za toto zboží. Dále tím (bod 2), že dne 12. 5. 2002 v době kolem 14.15 hod. v P.- H., v k. s. V. za pomoci drátku a dalšího nářadí vytahoval z kasičky na milodary kovové mince a v okamžiku, kdy si všiml, že je pozorován svědky, z místa činu odcházel, avšak byl zadržen přivolanými pracovníky ostrahy a takto způsobil škodu ve výši 28,- Kč Římskokatolické farnosti u k. s. V., S. p., P.-H. To vše ačkoli byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. 1. 2000 sp. zn. 3 T 141/99, který nabyl právní moci dne 12. 9. 2000, odsouzen i za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. k podmíněnému trestu odnětí svobody.

Za to byl obviněný odsouzen podle § 36, § 45 odst. 1, 45a odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Dále byl zavázán k úhradě škody ve výši 1.000,- Kč obchodní společnosti B. a.s., N. P., L. Podle § 229 odst. 1 odkázal poškozeného obchodní společnost B. a. s. se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občansko-právních.

Obviněný M. K. byl dále odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 12. 2002 sp. zn. 2 T 154/2002, který nabyl právní moci dne 7. 1. 2003, pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 1. 8. 2002 kolem 18.10 hod. v O. T. S. ČR, a. s. N., P. v oddělení parfumerie, odebral z volného výběru gel na vlasy a žiletky Wilkinson Sword, vše v celkové ceně 344,- Kč a s tímto zbožím prošel kolem pokladen bez zaplacení, následně byl zadržen pracovníkem ostrahy OD a zboží bylo nepoškozeno vráceno zpět do prodeje, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. 1. 2000 sp. zn. 3 T 141/99 odsouzen mj. pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 2 let. Za to byl obviněný podle § 45 odst. 1, § 45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin, za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 6. 2002 sp. zn. 1 T 121/2002, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Na základě návrhu o povolení obnovy řízení ze dne 10. 9. 2004 podaného Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 1, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 29. 11. 2004 sp. zn. 43 Nt 6219/2004 tak, že obnovu řízení povolil a současně zrušil trestní příkaz téhož soudu ze dne 6. 12. 2002 sp. zn. 2 T 154/2002 ve výroku, jímž se obviněnému M. K. ukládá souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin, za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 6. 2002 sp. zn. 1 T 121/2002, jakož všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Současně zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V ostatním zůstal předmětný trestní příkaz nedotčen.

Následně v dané věci rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 1 pod novou sp. zn. 2 T 5/2005 a dne 6. 4. 2005 rozhodl rozsudkem tak, že při nezměněném výroku o vině trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm e) tr. zák., podle § 37 tr. zák. upustil od uložení souhrnného trestu vzhledem k trestu uloženému obviněnému M. K. trestním příkazem Obvodního soudu Praha 1 ze dne 20. 6. 2002 s právní mocí dne 13. 9. 2002 č. j. 1 T 121/2002-57 a trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 9. 2002 s právní moci dne 1. 11. 2002 č.j. 3 T 229/2002-23.

Kromě toho byl obviněný M. K. odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 9. 2002 sp. zn. 3 T 229/2002, který nabyl právní moci dne 1. 11. 2002, za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 31. 8. 2002 přibližně v 17.50 hod. v P., P., v O. C. odcizil z volného prodeje 1 ks Adidas Moves for v ceně 259,- Kč, 1 ks deodorant G. Sabatini v ceně 205,- Kč, deodorant Naomi Cambell v ceně 209,- Kč, toaletní vodu Mexx Woman v ceně 464,70 Kč, šipky soft maestro v ceně 498,- Kč, 2 ks cyklokomputerů v ceně po 775,- Kč a naviják syntra v ceně 989,- Kč, vše v celkové hodnotě 4 174, 70 Kč, když zboží ukryl do batohu a prošel prostorem pokladen bez zaplacení, přičemž uvedeného jednání se dopustil, přestože byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. 1. 2000, v právní moci dnem 12. 9. 2000, sp. zn. 3 T 141/99 odsouzen mj. i pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody se zkušební dobou v trvání dvou let. Za toto jednání pak byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin.

Na základě návrhu státního zástupce Obvodní soud pro Prahu 5 posléze rozhodl o povolení obnovy řízení usnesením ze dne 1. 9. 2006 sp. zn. 37 Nt 2009/2006, které nabylo právní moci téhož dne, tak, že se povoluje obnova řízení v trestní věci, která skončila pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 9. 2002 sp. zn. 3 T 229/2002, jenž nabyl právní moci dne 1. 11. 2002 a to ve prospěch obviněného a v celém rozsahu se zrušuje tento trestní příkaz, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Poté v obnoveném řízení Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl usnesením ze dne 19. 9. 2006 pod novou sp. zn. 3 T 163/2006 tak, že trestní stíhání obviněného M. K. zastavil, neboť trest, k němuž mohlo trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který byl pro jiný trestný čin obviněnému již uložen. Toto usnesení nabylo právní moci dne 13. 10. 2006.

Dále byl obviněný M. K. trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 22. 9. 2004 sp. zn. 2 T 124/2004, který nabyl právní moci dne 15. 10. 2004, uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 20. 6. 2004 v době od 12.00 hod do 12.30 hod v obci S., okr. M. B., u autobusové zastávky po roztažení zadních dveří vnikl do uzamčeného autobusu firmy T.B. M. B., a odcizil přenosný televizor značky Somy, skládací deštník a reflexní vestu v celkové hodnotě 1 430,-Kč ke škodě V. F., přestože byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. 2 T 110/2003 ze dne 27. 6. 2003 odsouzen mj. pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., a odsouzen k úhrnnému podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců se zkušební dobou v trvání 3 let.

Za to byl obviněný M. K. odsouzen podle § 45 odst. 1, § 45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin.

Podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. K. proti posledně citovanému trestnímu příkazu Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 22. 9. 2004 sp. zn. 2 T 124/2004. Napadeným rozhodnutím byl podle jeho názoru porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného.

V jejím odůvodnění stěžovatel namítá, že trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. 2 T 124/2004 ze dne 22. 9. 2004 byl obviněný M. K. odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. spáchaný skutkem dne 20. 6. 2004 k trestu obecně prospěšných prací v rozsahu 200 hodin. Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 6. 2002 sp. zn. 121/2002 byl týž obviněný odsouzen pro dva trestné činy krádeže spáchané skutky dne 15. 4. 2002 a 12. 5. 2002 k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací v rozsahu 300 hodin. Následně pak trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 12. 2002 sp. zn. 2 T 154/2002 byl obviněnému uložen souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin, přičemž trestní příkaz téhož soudu ze dne 20. 6. 2002 sp. zn. 1 T 121/2002 byl ve výroku o trestu zrušen. Po povolení obnovy řízení však již pod sp. zn. 2 T 5/2005 bylo Obvodním soudem pro Prahu 1 rozhodnuto dne dne 6. 4. 2005 tak, že při nezměněném výroku o vině se upouští od uložení souhrnného trestu. Za této situace tak obviněnému zůstalo původní odsouzení z trestního příkazu sp. zn. 1 T 121/2002 ve spojení s citovaným rozsudkem sp. zn. 2 T 5/2005 v rozsahu 300 hodin.

Dále stěžovatel zmiňuje, že mimo to byl obviněný odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hod. rovněž trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 9. 2002 sp. zn. 3 T 229/2002. V této věci byla ale též povolena obnova řízení a trestní stíhání pak bylo v konečné fázi usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 zastaveno.

V současné době tak má obviněný dosud nevykonané tresty obecně prospěšných prací z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 6. 2002 sp. zn. 1 T 121/2002 v rozsahu 300 hod a z napadeného trestního příkazu Okresního soudu v Mladé Boleslavi v rozsahu 200 hod. Stěžovatel konstatuje, že samosoudce Okresního soudu v Mladé Boleslavi nedbal zákona v ustanovení § 36 a § 45a tr. zák. a v řízení předcházejícím § 2 odst. 5, 6 tr. ř., protože ačkoli z rejstříku trestů na č.l. 33 spisu vyplývá, že obviněný byl opakovaně odsouzen k trestu obecně prospěšných prací různými soudy, spisy jím nebyly vyžádány k provedení důkazu. Poté aniž by zjistil, zda předchozí tresty obecně prospěšných prací byly alespoň zčásti vykonány, prakticky bezprostředně po podání obžaloby vydal trestní příkaz, kterým obviněnému uložil další trest obecně prospěšných prací v rozsahu 200 hodin, čímž došlo k překročení horní hranice stanovené pro tento trest a zároveň k porušení zákona v neprospěch obviněného.

V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 22. 9. 2004 sp. zn. 2 T 124/2004 byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. K., a to v ustanovení § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, jež mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na něj obsahově navazujících a následně postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

Jednotlivá rozhodnutí a další listinné materiály prokazují následující skutečnosti. Z trestního příkazu sp. zn. 1 T 121/2002 (č.l. 57) vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 1 obviněnému dne 20. 6. 2002 uložil trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Právní moci tento trestní příkaz nabyl dne 13. 9. 2002. Z trestního příkazu sp. zn. 2 T 154/2002 ze dne 6. 12. 2002 (č.l. 36) je patrné, že Obvodní soud pro Prahu 1 při ukládání souhrnného trestu ve výměře 350 hodin zrušil výrok o trestu z trestního příkazu téhož soudu ze dne 20. 6. 2002 sp. zn. 1 T 121/2002. Právní moci tento trestní příkaz nabyl dne 7. 1. 2003. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 43 Nt 6219/2004 (č.l. 11) ze dne 29. 11. 2004 je zřejmé, že trestní příkaz sp. zn. 2 T 154/2002 byl zrušen ve výroku, jímž se obviněnému ukládá souhrnný trest obecně prospěšných prací za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu sp. zn. 1 T 121/2002. Z rozsudku téhož soudu vydaného v téže věci pod sp. zn. 2 T 5/2005 pak lze zjistit, že tento soud upustil podle § 37 tr. zák. od uložení souhrnného trestu.

Z usnesení o povolení obnovy řízení sp. zn. 37 Nt 2009/2006 ze dne 1. 9. 2006 vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 5 zrušil trestní příkaz sp. zn. 3 T 229/2002 ze dne 17. 9. 2002, jímž byl obviněnému uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a dále z usnesení téhož soudu sp. zn. 3 T 163/2006 ze dne 19. 9. 2006 lze zjistit, že trestní stíhání obviněného bylo zastaveno.

Trestním příkazem ze dne 22. 9. 2004 sp. zn. 2 T 124/2004 (č.l. 40) Okresní soud v Mladé Boleslavi obviněnému uložil další trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Z opisu z rejstříku trestů ze dne 22. 6. 2004 opatřeného policií v přípravném řízení obsaženém ve spisu na č. l. 33 ale vyplývá, že obviněný byl opakovaně odsouzen včetně toho, že mu byl vícekrát ukládán trest obecně prospěšných prací. V tomto opisu je celkem uvedeno 5 odsouzení obviněného, mezi nimiž se nachází i zápisy o uložení trestu obecně prospěšných prací ve věcech sp. zn. 1 T 121/2002, sp. zn. 3 T 229/2002 a sp. zn. 2 T 154/2002. Taktéž v obžalobě obsažené na č.l. 38 spisu, státní zástupce navrhoval předmětný výpis z rejstříku trestů k provedení důkazu v hlavním líčení.

Ze sdělení Probační a mediační služby ze dne 19. 1. 2007 opatřeného Nejvyšším soudem v řízení o stížnosti pro porušení zákona, se podává, že podle t. č. již zrušeného rozhodnutí sp. zn. 2 T 154/2002 Obvodního soudu pro Prahu 1 výkon trestu obecně prospěšných prací nebyl nařízen, a že trestní věc sp. zn. 1 T 121/2002 Obvodního soudu pro Prahu 1 není v evidenci Probační a mediační služby střediska Praha nijak vedena. Dále, že obviněný z uložených trestů obecně prospěšných prací, které jsou v její evidenci vedeny, nevykonal ani část.

Podle § 36 tr. zák. věty prvé, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal předtím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.

Podle § 45a odst. 1 tr. zák. věty prvé může soud obviněnému uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.

Podle § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.

Podle § 2 odst. 6. tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

V projednávaném případě obviněného M. K. bylo třeba mít též na paměti, že v případě zrušení rozsudku, kterým byl uložen souhrnný trest, obnoví se platnost výroku o trestu v předchozím rozsudku zrušeného při ukládání souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 věta druhá tr. zák. Pokud v novém řízení nedojde k odsouzení obviněného a uložení souhrnného trestu proto už nepřichází v úvahu, není možné uložit trest za trestné činy, z nichž byl pachatel uznán vinným předchozím rozsudkem, protože obnovením platnosti výroku o trestu v tomto rozsudku je i v tomto směru věc pravomocně rozhodnuta. (viz R 58/1977, P. Š. a kol. Trestní řád komentář díl II, 5. vydání , r. v. 2005, C. H. B., str. 2199)

Z výše uvedeného je totiž zřejmé, že obviněný byl opakovaně odsouzen za majetkovou trestnou činnost, přičemž mu byl vícekrát uložen trest obecně prospěšných prací. Tato skutečnost je potvrzována mimo jiné přehledem odsouzení obsažených ve výše zmiňovaném opisu z rejstříku trestů (viz spis Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. 2 T 124/2004 č. l. 33), který byl soudu navržen k provedení důkazu státním zástupcem. Zároveň v předmětném spisu není obsažena listina, z níž by bylo možno dovodit, že všechny v opisu zapsané tresty obecně prospěšných prací již byly obviněným vykonány.

Je nutno konstatovat, že samosoudce uvedeného soudu na informace zde obsažené nijak nezareagoval, nezkoumal aktuální stav výkonu uložených trestů, neopatřil aktuální opis rejstříku trestů, naopak bez dalšího po podání obžaloby rozhodl ve věci napadeným trestním příkazem. V důsledku tohoto svého postupu nezjistil skutkový stav věci v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí. Takto postupoval navzdory tomu, že měl k dispozici opis rejstříku trestů, z něhož vyplývala předchozí existence dalších odsouzení obviněného, která vedla k uložení trestu obecně prospěšných prací.

V okamžiku vydání rozhodnutí v důsledku neučinění uvedených úkonů vycházel Okresní soud v Mladé Boleslavi z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, a uložil obviněnému opětovně trest obecně prospěšných prací, jenž ve své výměře spolu s již dříve uloženým trestem téhož druhu (viz trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 6. 2002 sp. zn. 1 T 121/2002) přesáhl zákonem přípustnou hranici o 100 hodin. Soud pochybil v tom, že před vydáním rozhodnutí nezjišťoval, jaké tresty byly obviněnému dříve uloženy a zejména pak, jaký je stav jejich výkonu. Pokud by tak učinil, musel by dospět ke zjištění, že i když tresty uložené trestními příkazy Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 3 T 229/2002 a Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 2 T 154/2002 byly zrušeny, obviněný M. K. má stále pravomocně uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 6. 2002 sp. zn. 1 T 121/2002, a že tento trest ani zčásti nevykonal.

Lze tudíž konstatovat, že v uvedeném případě došlo k porušení ustanovení § 36 tr. zák. ve spojení s ustanovením § 45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 300 a 200 hodin, kdy z prvého z nich nebylo v době ukládání druhého trestu nic vykonáno, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu, která činí 400 hodin, jíž je nutno respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest či tresty tohoto druhu uložené dřívějšími rozhodnutími nebyly zčásti nebo zcela vykonány.

Podle Nejvyššího soudu, jakož i podle stávající judikatury, je překročení horní hranice zákonné trestní sazby při ukládání trestu konkrétnímu obviněnému nutné považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu ustanovení § 266 odst. 2 tr. ř., a tudíž podání stížnosti pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, je třeba označit za opodstatněné (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2006 sp. zn. 4 Tz 145/2006).

K výše popsanému hmotněprávnímu pochybení pak došlo zejména proto, že Okresní soud v Mladé Boleslavi nezjistil řádně skutkový stav věci při současném hodnocení neúplných důkazů právě ve vztahu k ukládanému trestu (viz § 2 odst. 5, 6 tr. ř.)

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 22. 9. 2004 sp. zn. 2 T 124/2004, byl porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. K. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi přikázal, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Okresní soud vyžádá aktuální opis z rejstříku trestů obviněného, zprávu příslušného střediska Probační a mediační služby o stavu výkonu trestu obecně prospěšných prací a dále potřebné přílohové spisy, a poté věc v souladu se zákonem s důrazem na správnost výroku o trestu opětovně rozhodne.

Při dalším postupu bude třeba mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto nemůže podle § 273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. února 2007

Předseda senátu:

JUDr. František H r a b e c