4 Tz 167/2006
Datum rozhodnutí: 23.01.2007
Dotčené předpisy:




4 Tz 167/2006

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 23. ledna 2007 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného ing. J. S., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 6. 2006, sp. zn. 9 T 112/2006, a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. t a k t o :

Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 6. 2006, sp. zn. 9 T 112/2006, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák., v neprospěch obviněného ing. J. S.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e v celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Karviné s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Trestním příkazem Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 6. 2006, sp. zn. 9 T 112/2006, byl obviněný ing. J. S. uznán vinným trestným činem podplácení podle § 161 odst. 1 tr. zák. Trestného činu se dopustil tak, že v době od 5. 10. 2005 do 21. 10. 2005 v Č. T., poté, co byl dne 30. 9. 2005 na Městském úřadu v Č. T. podán návrh na konání místního referenda podle zák. č. 22/2004 Sb. týkající se prodeje domů z majetku města, tepelného hospodářství města a prodeje budov s nebytovými prostory, se záměrem zabránit jeho konání kontaktoval členy přípravného výboru pro konání tohoto místního referenda E. K. S. a J. P., které na schůzkách uskutečněných v budově Městského úřadu a v restauraci přesvědčoval k ukončení snahy o konání tohoto místního referenda tím, že ještě předtím, než budou vyzvány k odstranění vad tohoto návrhu, tak při rozhodování Zastupitelstva města o prodeji majetku prohlásí, že již na návrhu na konání místního referenda netrvají nebo poté, co budou vyzvány k odstranění vad, tak tyto neodstraní anebo nepodají k soudu žalobu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá vady, taktéž je přesvědčoval, aby kandidovaly v komunálních volbách v roce 2006, kdy jim k tomuto účelu poskytne příspěvek ve výši 100.000,- Kč, čímž by již nebyl ohrožen prodej majetku města, přičemž dne 21. 10. 2005 v advokátní kanceláři JUDr. I. K. s nimi sepsal koaliční smlouvu týkající se komunálních voleb v roce 2006 a při odchodu jim předal částku ve výši 100.000,- Kč.

Za uvedený trestný čin mu byl uložen v sazbě § 161 odst. 1 tr. zák. za použití § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák., s přihlédnutím k § 314a odst. 2 tr. ř., trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena zastupitelstva všech územních samosprávných celků na dobu pěti let. Dále mu byl uložen podle § 53 odst. 2 písm. a) tr. zák. peněžitý trest ve výši 160.000,- Kč a pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil soud náhradní trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl rovněž uložen trest propadnutí věci, a to částky 100.000,- Kč.

Trestní příkaz byl obviněnému doručen 7. 7. 2006 a nabyl právní moci dne 18. 7. 2006.

Ministr spravedlnosti České republiky podal proti tomuto trestnímu příkazu podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného ing. J. S. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 49 odst. 1 a 50 odst. 1 tr. zák.

Podle stěžovatele došlo k porušení citovaných zákonných ustanovení především v tom směru, že trest zákazu činnosti je v rozporu s jednou ze základních zásad trestního práva, a to zásadou zákonnosti trestů. Trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena zastupitelstva všech územních samosprávných celků zasahuje do právních předpisů upravujících vznik a zánik mandátu členů zastupitelstev územně samosprávných celků, jednak ve své podstatě znamená odnětí pasivního volebního práva. Takto vyslovený trest zákazu činnosti směřuje proti jednomu ze základních ústavních práv občana, aniž by možnost omezení pasivního volebního práva v rámci trestního postihu byla výslovně upravena zákonem, jak je tomu u dalších ústavně garantovaných základních práv a svobod (omezení osobní svobody, omezení majetkových práv).

Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v namítaném rozsahu v neprospěch obviněného ing. J. S., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, včetně na něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále navrhl postup podle § 270 odst. 1 tr. ř., tj., aby věc byla vrácena orgánu, o jehož rozhodnutí jde s pokynem znovu o ní jednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

Podle § 23 odst. 1 tr. zák. je účelem trestu chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti.

Podle § 31 odst. 1 tr. zák. při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud ke stupni nebezpečnosti trestného činu pro společnost, k možnosti nápravy a poměrům pachatele.

Podle § 49 odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností.

Podle § 15 z.č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, ve znění předpisů pozdějších, starosta

a) stanovuje stálé volební okrsky,

b) informuje voliče o době a místě konání voleb do zastupitelstva obce,

c) zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličům,

d) stanovuje s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 6, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná,

e) svolává první zasedání okrskové volební komise tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů přede dnem voleb,

f) jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise,

g) poskytuje každé volební straně, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována, informace o počtu a sídlech volebních okrsků zveřejněním na úřední desce obecního úřadu do 45 dnů přede dnem voleb,

h) plní další úkoly stanovené tímto zákonem.

Těmito zákonnými ustanoveními se soud prvního stupně neřídil. Z provedených důkazů vyplývá, že obviněný ing. J. S. kontaktoval členy přípravného výboru pro konání místního referenda E. K. S. a J. P. a přesvědčoval je k ukončení snahy o konání tohoto místního referenda. Dále jim navrhl, aby kandidovaly v komunálních volbách v roce 2006, kdy jim k tomuto účelu poskytne příspěvek ve výši 100.000,- Kč. Následně dne 21. 10. 2005 s nimi sepsal koaliční smlouvu týkající se komunálních voleb v roce 2006, přičemž jim předal částku 100.000,- Kč. Z koaliční smlouvy, která je součástí spisového materiálu vyplývá, že tuto uzavřeli dne 21. 10. 2005 ing. J. S., na straně jedné a J. P. a E. K. S., obě jednající za občanské sdružení, na straně druhé. Ve smlouvě se obviněný ing. J. S., zavázal v případě, že J. P. a E. S. budou společně kandidovat za jakýkoliv politický subjekt v komunálních volbách v roce 2006 do zastupitelstva města, utvoří po těchto volbách koalici, jejímž cílem bude prosadit volbu členů rady města tak, aby na každé dva zastupitele (mandáty) příslušného politického subjektu byl zvolen jeden člen téhož subjektu do rady.

Z uvedeného výčtu je zřejmé, že činnost obviněného ing. J. S. nespočívala v zneužití funkce starosty města, tj. člena zastupitelstva příslušného územního celku, nýbrž v tom, že jako osoba zainteresovaná ve věci prodeje bytových domů v majetku města a budov s nebytovými prostory města nabízel organizátorům referenda a členům přípravného výboru pro vyhlášení referenda finanční hotovost jako příspěvek na budoucí volební kampaň a z pozice místopředsedy s nimi uzavřel koaliční smlouvu.

Samosoudce Okresního soudu v Karviné náležitě nezvážil, že základní podmínkou pro uložení trestu zákazu určité činnosti ve smyslu § 49 tr. zák. je, aby se pachatel dopustil trestného činu právě v souvislosti s touto činností. Zákaz určité činnosti lze uložit jen tehdy, když tuto činnost pachatel při trestném jednání sám přímo vykonával. V daném případě byl trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena zastupitelstva všech územních samosprávných celků uložen obviněnému ing. J. S. bez splnění podmínek stanovených v § 49 odst. 1 tr. zák.

Kromě uvedeného pochybení však samosoudce Okresního soudu v Karviné postupoval i v rozporu s ustanovením § 50 odst. 1 tr. zák., když obviněnému uložil trest zákazu činnosti, který je svou povahou v rozporu se zákonem, a to konkrétně s jednou ze základních zásad trestního práva obsaženou v Listině základních práv a svobod v čl. 39, tj. zásadou zákonnosti trestů nulla poena sine lege (žádný trest bez zákona).

Podle § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti záleží v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení nebo jejíž výkon upravuje zvláštní předpis.

Ustanovení § 50 odst. 1 tr. zák. blíže charakterizuje činnost, která může být předmětem trestu zákazu činnosti. Jinou činnost, než je uvedena v tomto ustanovení zákona, nelze zakázat, i když mohla být v souvislosti s trestným činem.

Trestem zákazu činnosti se postihuje výkon 5 kategorií určitých činností:

a) výkon zaměstnání, b) výkon povolání, c) výkon funkce, d) výkon činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, e) výkon činnosti upravené zvláštním předpisem.

Zaměstnáním se rozumí výkon práce za odměnu v rámci pracovního poměru nebo v rámci prací konaných mimo pracovní poměr dle Zákoníku práce. Povolání je právem dovolená činnost obvykle vykonávaná za účelem opatření prostředků k životu. Kromě pracovní činnosti může zahrnovat i jiné aktivity, které mohou být zdrojem obživy (umělecká a autorská činnost). Pojem funkce zpravidla zahrnuje výkon činnosti za odměnu v pracovním poměru, který vzniká zejména volbou, jmenováním nebo ustanovením (např. statutární zástupce právnické osoby). Jde o užší pojem než pojem zaměstnání, protože každé zaměstnání není výkonem funkce. Činnost, k níž je třeba zvláštního povolení, nelze bez tohoto povolení vůbec legálně vykonávat. Zvláštní povolení má zpravidla povahu průkazu nebo osvědčení (řidičský průkaz). Činností, jejíž výkon je upraven zvláštními předpisy, je zejména výkon živnosti podle živnostenského zákona, ale i výkon jiných činností při výkonu jiných povolání (tzv. svobodná povolání), jejichž výkon je zpravidla upraven zvláštními předpisy (advokáti, daňoví poradci, auditoři, notáři, znalci a tlumočníci atd.).

Výkon funkce člena zastupitelstva všech územních samosprávných celků ani jednomu z vyjmenovaných kriterií nevyhovuje a navíc zasahuje do právních předpisů upravujících vznik a zánik mandátu členů zastupitelstev územně samosprávných celků a ve své podstatě znamená odnětí pasivního volebního práva osobě, které byl uložen.

Podle č.l. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (z.č. 23/1991 Sb.) povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Podle odst. 2 meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod upraveny pouze zákonem. Podle odst. 4 při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být řešeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

Podle č.l. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mají občané právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Principy demokracie umožňují aktivní účast občanů na správě veřejných věcí, kteří mohou být za podmínek stanovených zvláštním zákonem o volbách do zastupitelstev (obcí) voleni do zastupitelstva (obce), mohou vykonávat funkce v zastupitelstvu (obce) a v dalších orgánech, například v radě zastupitelstva, ve výborech.

Podle § 55 odst. 2 zák. č. 491/2001 Sb., ve znění předpisů pozdějších, o volbách do zastupitelstev obcí, mandát člena zastupitelstva obce zaniká

a) odmítnutím slibu člena zastupitelstva obce nebo složením slibu s výhradou,

b) dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát; dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části podá rezignaci na zasedání zastupitelstva obce; rezignaci nelze vzít zpět,

c) úmrtím člena zastupitelstva obce,

d) dnem voleb do zastupitelstva obce,

e) dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci.

Podle odst. 3 kromě případů uvedených v odstavci 2 zaniká mandát člena zastupitelstva obce, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo, z důvodů

a) pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,

b) že člen zastupitelstva obce přestal být volitelný (§ 5),

Podle § 5 odst. 1 zák. č. 491/2001 Sb. může členem zastupitelstva obce být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b); členem zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy může být zvolen ten volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) a který je v den voleb v tomto městském obvodu nebo městské části přihlášen k trvalému pobytu.

Podle § 4 odst. 1 zák. č. 491/2001 Sb. právo volit do zastupitelstva obce, města nebo hlavního města Prahy má občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci, městě nebo v hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu, a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci, městě nebo hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv; do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části města se zvláštním postavením anebo městské části hlavního města Prahy má právo volit ten volič, který je v den voleb přihlášen k trvalému pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části.

Podle odst. 2 jsou překážkami výkonu volebního práva

a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody,

b) zbavení způsobilosti k právním úkonům,

c) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu nebo

d) výkon vojenské základní nebo náhradní služby, vyžaduje-li to plnění povinností z této služby vyplývajících, nebo služba vojáka z povolání v zahraničí.

Ze shora uvedených ustanovení vyplývá, za jakých podmínek zaniká mandát člena zastupitelstva, kdo může být členem zastupitelstva zvolen, kdo má právo volit do zastupitelstva i překážky výkonu volebního práva. Pouze za těchto zákonem stanovených podmínek je možné stát se členem zastupitelstva a pouze za těchto zákonem stanovených podmínek mandát člena zastupitelstva zaniká. Tuto právní úpravu nelze obcházet extenzivním výkladem ustanovení trestního zákona o ukládání trestu zákazu činnosti. Pro úplnost lze uvést, že připravovaná novela trestního zákona počítala se zavedením institutu ztráty způsobilosti k úřadu a volitelnosti, avšak navrhovaná právní úprava byla v průběhu připomínkového řízení vypuštěna s poukazem na to, že jde o zásah do ústavně (v případě poslanců a senátorů) nebo zákonem (u členů zastupitelstev) řešených vztahů, založených na principu zastupitelnosti voličů.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 6. 2006, sp. zn. 9 T 112/2006, byl porušen zákon v ustanoveních § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák., v neprospěch obviněného ing. J. S., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v § 314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Ke shora uvedenému postupu lze uvést, že ačkoliv konstatované porušení zákona má v předmětném rozhodnutí důsledky dopadající na správnost výroku o trestu, bylo v daném případě nutno zrušit napadené rozhodnutí v celém rozsahu. Samosoudce okresního soudu v Karviné v projednávané věci totiž nerozhodoval v hlavním líčení rozsudkem, ale použil institutu trestního příkazu (§ 314e a násl. tr. ř.). Podle ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř. má trestní příkaz povahu odsuzujícího rozsudku. To znamená, že trestním příkazem nelze obviněného zprostit obžaloby (§ 226 tr. ř.), ani upustit od jeho potrestání (§ 24 a násl. tr. zák.). V uvedeném odsuzujícím smyslu tvoří výroky trestního příkazu jednotu a jsou s nimi spojeny účinky předpokládané zákonem (nezaměnitelnost, závaznost a vykonatelnost). Je-li proti trestnímu příkazu podán odpor (§ 314g tr. ř.), nelze jím dosáhnout zrušení jen některého z výroků trestního příkazu (ani pokud by podaný odpor proti takovému výroku výlučně směřoval), neboť v důsledku uplatnění tohoto specifického opravného prostředku se trestní příkaz zásadně ruší celý, tj. ve všech výrocích, a samosoudce ve věci nařídí hlavní líčení(§ 314g odst. 2 tr. ř.). Nepřichází tedy v úvahu, aby se trestní příkaz stal částečně pravomocným a další řízení se vedlo např. jen o uložení trestu či náhradě škody.

Podle shora naznačených kritérií postupoval Nejvyšší soud i v projednávané věci. Trestní příkaz, jenž vydal samosoudce Okresního soudu v Karviné, byl zatížen vadou, v důsledku které se stal - jako institut s povahou odsuzujícího rozsudku (§ 314e odst. 5, věta první, tr. ř.) - nezákonným. Proto jej bylo nutno postupem podle § 269 odst. 2 tr. ř. třeba zrušit celý a současně zrušit též další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Nejvyšší soud dále rozhodl tak, že podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Karviné, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Předmětná trestní věc se tak vrací do stadia řízení po podání obžaloby. Bude tedy na samosoudci okresního soudu, zda ve věci nařídí hlavní líčení anebo zda vydá nový trestní příkaz, dospěje-li k závěru, že jsou pro to splněny podmínky. V případě posledně uvedeného postupu bude vázán právním názorem vysloveným v této věci Nejvyšším soudem (§ 270 odst. 4 tr. ř.). Zde je třeba připomenout, že jako nezákonný byl shledán toliko výrok, jímž byl obviněnému uložen podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena zastupitelstva všech územních celků, když výroky o vině, o uložení peněžitého trestu i trestu propadnutí věci byly shledány správnými. Při dalším postupu bude třeba mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto nemůže podle § 273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. ledna 2007

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše N o v o t n á

Vypracoval:

JUDr. Petr Š a b a t a