4 Tz 16/2007
Datum rozhodnutí: 21.03.2007
Dotčené předpisy:




4 Tz 16/2007

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 21. března 2007 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. J. P. a soudců JUDr. D. N. a JUDr. P. Š. stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného K. S., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 29 T 11/2004 a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 29 T 11/2004 a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 334 odst. 1 tr. ř., § 38 odst. 2 a § 49 odst. 3 tr. zák. v neprospěch obviněného K. S.

Napadené usnesení se z r u š u j e .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obvodnímu soudu pro Prahu 5 se p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 2. 2004, č.j. 29 T 11/2004-255, bylo v trestní věci obviněného K. S. rozhodnuto podle § 38 odst. 2 tr. zák. a § 334 odst. 1 tr. ř. tak, že do souhrnného trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání jednoho roku, který byl obviněnému K. S. uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 1. 2004, sp. zn. 29 T 11/2004, se započítává již vykonaný trest zákazu činnosti od 11. 11. 2002 do 4. 6. 2003 z trestního příkazu Městského soudu v Brně ze dne 22. 8. 2001, sp. zn. 10 T 127/2001. Usnesení nabylo právní moci dnem 5. 3. 2004.

Ministr spravedlnosti České republiky podal proti tomuto usnesení podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného K. S.

Ve stížnosti namítá, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 došlo k porušení ustanovení § 38 odst. 2 a § 49 odst. 3 tr. zák., když trest zákazu činnosti původně vyslovil Městský soudu v Brně trestním příkazem ze dne 22. 8. 2001, sp. zn. 10 T 127/2001. Tento trestní příkaz byl s ohledem na vztah souhrnnosti zrušen ve výroku o trestu rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 1. 2004, sp. zn. 29 T 11/2004. V mezidobí obviněný K. S. vykonal část trestu zákazu činnosti, a to v době od 11. 11. 2002 do 4. 6. 2003. Kromě uvedeného období však měla být do vykonaného trestu zákazu činnosti započítána i doba výkonu vazby u obviněného K. S. ve věci Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 6 T 186/2001, tj. od 12. 1. 2002 (právní moc trestního příkazu Městského soudu v Brně, sp. zn. 10 T 127/2001) do 28. 3. 2002 a dále též ve věci Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 29 T 11/2004, tj. od 5. 6. 2003 do 24. 6. 2003.

Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vytýkané porušení zákona vyslovil, podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, včetně navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbudou svého podkladu, a poté aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

Trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 22. 8. 2001, sp. zn. 10 T 127/2001, byl obviněný K. S. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a byl mu uložen podle § 171 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu jednoho roku. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 28. 11. 2001, obhájkyni dne 3. 1. 2002 a nabyl právní moci dnem 12. 1. 2002. Trest odnětí svobody vykonal v době od 12. 9. 2002 do 11. 11. 2002, kdy byl propuštěn na svobodu.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 2. 2002, sp. zn. 6 T 186/2001, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2002, sp. zn. 5 To 173/2002, byl obviněnému K. S. uložen za pokus trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. a za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., pro který byl pravomocně odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 2. 2002, sp. zn. 4 T 107/2001, podle § 247 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 2. 2002, sp. zn. 4 T 107/2001, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 6 T 186/2001, vyplývá, že v době od 12. 9. 2001 do 28. 3. 2002 se obviněný K. S. v této trestní věci nacházel ve vazbě.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 6. 2003, sp. zn. 29 T 6/2003, který nabyl právní moci dnem 17. 6. 2003, byl obviněnému K. S. uložen za trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Současně byly zrušeny výroky o trestech z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 2. 2002, sp. zn. 4 T 107/2001 a trestního příkazu Městského soudu v Brně ze dne 22. 8. 2001, sp. zn. 10 T 127/2001, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 1. 2004, sp. zn. Nt 1606/2003, byla v trestní věci obviněného K. S. vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 29 T 6/2003, podle § 284 odst. 1 tr. ř. povolena obnova řízení a zároveň zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 6. 2003, sp. zn. 29 T 6/2003. Věc byla nově zapsaná pod sp. zn. 29 T 11/2004.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 1. 2004, sp. zn. 29 T 11/2004, který nabyl právní moci dnem 13. 1. 2004, byl obviněnému K. S. uložen podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku. Současně byly zrušeny výroky o trestech z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 2. 2002, sp. zn. 6 T 186/2001, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2002, sp. zn. 5 To 173/2002 a trestního příkazu Městského soudu v Brně ze dne 22. 8. 2001, sp. zn. 10 T 127/2001, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu (v souladu s ustanovením § 124 tr. ř. měl být citován i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 2. 2002, sp. zn. 4 T 107/2001). Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 29 T 11/2004, vyplývá, že v době od 4. 6. 2003 do 24. 6. 2003 se obviněný K. S. v této trestní věci nacházel ve vazbě. V době od 25. 6. 2003 do 5. 4. 2004 vykonal trest odnětí svobody ve věci Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 29 T 11/2004.

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 2. 2004, č.j. 29 T 11/2004-253, bylo v trestní věci obviněného K. S. rozhodnuto podle § 38 odst. 2 tr. zák. a § 334 odst. 1 tr. ř. tak, že do souhrnného trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, který byl obviněnému K. S. uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 1. 2004, sp. zn. 29 T 11/2004, se započítává vazba od 12. 9. 2001 do 28. 3. 2002 (Obvodní soud pro Prahu 1, sp. zn. 6 T 186/2001), vykonaný trest odnětí svobody od 29. 3. 2002 do 24. 7. 2002 (Obvodní soud pro Prahu 10, sp. zn. 4 T 107/2001), vykonaný trest odnětí svobody od 25. 7. 2002 do 12. 9. 2002 (Obvodní soud pro Prahu 1, sp. zn. 6 T 186/2001), vykonaný trest odnětí svobody od 12. 9. 2002 do 11. 11. 2002 (Městský soud v Brně, sp. zn. 10 T 127/2001), vazba od 4. 6. 2003 do 24. 6. 2003 (Obvodní soud pro Prahu 5, sp. zn. 29 T 6/2003), vykonaný trest odnětí svobody od 25. 6. 2003 do 24. 2. 2004 (Obvodní soud pro Prahu 5, sp. zn. 29 T 6/2003).

Podle § 334 odst. 1 tr. ř. o započítání vazby a trestu rozhodne předseda senátu usnesením, a to zpravidla zároveň s nařízením výkonu trestu. Vazba se započítává podle stavu ke dni nařízení výkonu trestu, a to od doby, kdy osobní svoboda obviněného byla omezena.

Podle § 38 odst. 2 tr. zák. jestliže byl pachatel soudem nebo jiným orgánem potrestán a došlo k jeho novému odsouzení pro týž skutek, započítá se mu vykonaný trest do uloženého trestu, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu započítání možné. Obdobně postupuje soud, uložil-li pachateli trest úhrnný nebo souhrnný.

Podle § 49 odst. 3 tr. zák. se do doby výkonu trestu zákazu činnosti nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; započítává se však doba, po kterou bylo pachateli před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činem odňato podle zvláštních předpisů nebo na základě opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat.

Výkon trestu zákazu činnosti začíná právní mocí rozsudku, jímž byl uložen, a končí uplynutím doby, na kterou byl stanoven, nedošlo-li k postupu podle § 61 odst. 2 nebo § 64 odst. 1, 3 tr. zák. Do doby výkonu trestu zakázané činnosti se nezapočítává pouze doba, po kterou byl vykonáván trest odnětí svobody, až do skončení výkonu trestu odnětí svobody nebo do podmíněného propuštění. Opačný postup by pachatele neodůvodněně zvýhodňoval. Naopak doba výkonu tohoto trestu se neprodlužuje o dobu, po kterou obviněný uložený zákaz nerespektoval nebo jej nevykonával z důvodu překážek způsobených rozhodnutím oprávněných orgánů, které fakticky znemožňovaly výkon zakázané činnosti, tedy i doba pobytu ve vazbě (rozhodnutí č. 12/2000 Sb. rozhodnutí trestních).

V tomto konkrétním případě je ze spisového materiálu zřejmé, že po právní moci trestního příkazu Městského soudu v Brně ze dne 22. 8. 2001, sp. zn. 10 T 127/2001, kterým byl obviněnému K. S. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu jednoho roku (právní moci nabyl dnem 12. 1. 2002 a od tohoto data odsouzený uložený trest zákazu řízení motorových vozidel vykonával), se obviněný nacházel ve vazbě v době od 12. 1. 2002 do 28. 3. 2002 ( věc Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 6 T 186/2001) a v době od 4. 6. 2003 do 24. 6. 2003 (věc Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 29 T 6/2003). V době od 12. 11. 2002 do 3. 6. 2003 nebyl ani ve vazbě ani ve výkonu trestu odnětí svobody.

Obvodní soud pro Prahu 5 sice správně shledal, že jsou dány všechny zákonné podmínky pro započtení vykonaného trestu zákazu činnosti u obviněného K. S. do pravomocně uloženého souhrnného trestu zákazu činnosti. Chybně však stanovil dobu tohoto započtení, když vycházel pouze z doby, kdy se obviněný nacházel na svobodě. Zákon v ustanovení § 49 odst. 3 tr. zák. uvádí jako důvod stavení běhu výkonu trestu zákazu činnosti jen výkon trestu odnětí svobody (nikoli i výkon vazby). Z toho důvodu měla být započítána obviněnému K. S. do výkonu trestu zákazu činnosti i doba strávená ve vazbě. Při respektování těchto zásad měla být do souhrnného trestu zákazu činnosti obviněnému K. S. započítána doba od 12. 1. 2002 do 28. 3. 2002 (2 měsíce a 17 dnů) a dále doba od 12. 11. 2002 do 24. 6. 2003 (7 měsíců 13 dnů). Doba vykonaného trestu zákazu činnosti tak činila 10 měsíců a zbytek trestu zákazu činnosti činil 2 měsíce. Trest zákazu činnosti tak obviněnému skončil (po vykonání trestu odnětí svobody dne 5. 4. 2004) dne 5. 6. 2004. Ode dne 6. 6. 2004 tak již měl trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, který mu byl uložen jako souhrnný trest rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 1. 2004, sp. zn. 29 T 11/2004, vykonán.

Pro úplnost zbývá dodat, že správné stanovení výkonu trestu zákazu činnosti má význam pro zkoumání, zda pachatel vykonává činnost, která mu byla zakázána (např. řízení motorových vozidel), tzn. zda takovýmto jednáním naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Jak vyplývá z připojeného opisu trestního příkazu Městského soudu v Brně ze dne 10. 9. 2004, sp. zn. 4 T 169/2004, obviněný K. S. byl tímto trestním příkazem odsouzen za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. za použití § 45 odst. 1, 2 a 45a odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k § 314e odst. 2 písm. b) tr. ř. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Dále mu byl uložen podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu dvou a půl roku. Trestné činnosti se měl dopustit tak, že dne 3. 7. 2004 řídil v B. osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda 105, přesto, že mu byl pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 1. 2004, sp. zn. 29 T 11/2004, uložen mimo jiné trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku. Trestní příkaz nabyl právní moci dnem 17. 8. 2005. Při správném zápočtu výkonu trestu zákazu činnosti, jak je uvedeno shora, by měl obviněný K. S. dne 3. 7. 2004, tj. v době, kdy se měl dopustit zmíněné trestné činnosti, trest zákazu činnosti vykonán a nemohlo by dojít k jeho trestnímu stíhání a odsouzení. V takovém případě by zjištění, že trest zákazu činnosti měl obviněný K. S. již vykonán, zakládalo důvod pro obnovu řízení.

Nejvyšší soud proto ze všech výše uvedených důvodů podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 29 T 11/2004 a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení § 334 odst. 1 tr. ř., § 38 odst. 2 a § 49 odst. 3 tr. zák. v neprospěch obviněného K. S. Z tohoto důvodu zrušil podle § 269 odst. 2 tr. ř. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 29 T 11/2004. Zároveň zrušil i všechna další navazující rozhodnutí, která touto změnou pozbyla svého podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. předmětnou věc přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 5, aby ji v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. To jinými slovy znamená, že bude rozhodnuto o novém zápočtu trestu zákazu činnosti při respektování právního názoru, který shora vyslovil Nejvyšší soud (§ 270 odst. 4 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. března 2007

Předseda senátu:

JUDr. J. P.

Vypracoval:

JUDr. P. Š.