4 Tz 13/2002
Datum rozhodnutí: 20.03.2002
Dotčené předpisy:




4 Tz 13/2002

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 20. března 2002 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D.G., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 10. 2001, sp. zn. 13 To 295/2001, a rozhodl podle § 268 odst. 2 a § 270 odst. 2 tr. ř. t a k t o :

Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 10. 2001, sp. zn. 13 To 295/2001, pokud jím nebyl zrušen rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 1 T 195/99, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 284 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného D. G.

Krajskému soudu v Hradci Králové s e p ř i k a z u j e , aby napadené usnesení ze dne 17. 10. 2001, sp. zn. 13 To 295/2001, doplnil výroky, že se ruší i rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 1 T 195/99, a že obnova řízení se povoluje ve prospěch obviněného D. G.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 1 T 195/99, byl obviněný D. G. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák.,jehož se dopustil tím, že dne 3. 7. 1999 kolem 22.00 hod. v H., V. D., jako vedoucí dětského tábora použil při zapalování táborového ohně líh, aniž se přesvědčil o dostatečné vzdálenosti dětí od ohně, oheň prudce vzplál a došlo k výbuchu a zapálení šatstva na těle nezl. M. P., která utrpěla popálení II. b stupně na 3 % míst těla dlaňové strany všech prstů obou rukou, obličeje, levého ušního boltce, levé strany krku, za levým boltcem, s následnou hospitalizací do 30. 7. 1999 a s trvalými kosmetickými následky. Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku; kromě toho bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Na základě odvolání obviněného věc projednal Krajský soud v Hradci Králové, který rozsudkem ze dne 6. 4. 2000, sp. zn. 12 To 142/2000, napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. v celém rozsahu zrušil, přičemž podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl sám znovu ve věci tak, že na v podstatě stejném skutkovém základě (z popisu skutku byla vypuštěna pouze pasáž o tom, že se obviněný nepřesvědčil o dostatečné vzdálenosti dětí od ohně) uznal obv. D. G. opět vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák., přičemž stejným způsobem jako soud prvního stupně rozhodl i o trestu a o náhradě škody.

Dne 15. 3. 2001 podal obviněný D. G. u Okresního soudu v Náchodě v této věci návrh na povolení obnovy řízení.

Usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 26. 4. 2001, sp. zn. 1 Nt 701/2001, byl podle § 283 písm. d) tr. ř. za použití § 278 odst. 1 tr. ř. zamítnut návrh obv. D. G. na povolení obnovy řízení, které skončilo rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 1 T 195/99, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 4. 2000, sp. zn. 12 To 142/2000.

Proti tomuto rozhodnutí podal obv. D. G. stížnost a Krajský soud v Hradci Králové rozhodl usnesením ze dne 17. 10. 2001, sp. zn. 13 To 295/2001 tak, že: Z podnětu stížnosti odsouzeného se napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. zrušuje a nově se rozhoduje tak, že podle § 284 odst. 1 tr. ř. se povoluje obnova řízení v trestní věci Okresního soudu v Náchodě, sp. zn. 1 T 195/99, které skončilo rozsudkem téhož soudu ze dne 17. 2. 2000 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 4. 2000, sp. zn. 12 To 142/2000. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 4. 2000,sp. zn. 12 To 142/2000, kterým byl D. G. odsouzen pro trestný čin dle § 224 odst. 1 tr. zák a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku, a dále mu byla uložena povinnost zaplatit rodičům nezletilé M. P. částku 12 916,- Kč a VZP Okresní pojišťovně Náchod částku 24 150,- Kč a rodiče nezletilé byli se zbytkem svých nároků odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních, se v celém rozsahu zrušuje. Podle § 284 odst. 2 tr. ř. se věc vrací státnímu zástupci k došetření.

Proti tomuto usnesení podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. G. Vytkl v ní porušení zákona v ustanovení § 284 odst. 1 tr. ř.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti poukázal mimo jiné na to, že z citace výrokové věty napadeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové je zřejmé, že bylo vyhověno návrhu obv. D. G. na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené proti němu u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 1 T 195/99, zrušen však byl pouze rozsudek odvolacího soudu, a to včetně výroku podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř., přičemž rozsudek soudu prvého stupně zrušen nebyl, takže procesně se tato trestní věc dostala do stadia po vynesení nepravomocného rozsudku soudu prvého stupně, proti němuž je podáno odvolání. Zároveň ovšem byla věc pravomocně podle § 284 odst. 2 tr. ř. vrácena státnímu zástupci k došetření, když tento výrok učinil soud druhého stupně. Nejedná se o pouhé opomenutí Krajského soudu v Hradci Králové, o čemž svědčí odůvodnění rozhodnutí na str. 4, kde je výslovně uvedeno, že byl zrušen pouze rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 4. 2000, sp. zn. 12 To 142/2000, rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 17. 2. 2000 v tomto řízení zrušován nebyl, neboť to učinil svým rozhodnutím dne 6. 4. 2000 Krajský soud v Hradci Králové tedy rozhodnutím, které bylo nyní napadeným usnesením zrušeno. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 4. 2000, sp. zn. 12 To 142/2000, byl totiž zrušen v celém rozsahu, nikoliv pouze v odsuzující části podle § 259 odst. 3 tr. ř. Krajský soud v Hradci Králové dále ve výroku usnesení neuvedl, zda se obnova povoluje ve prospěch či neprospěch obviněného, resp. za splnění obou těchto okolností současně.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona v uvedeném rozsahu a podle § 270 odst. 2 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové doplnit napadené usnesení chybějícími výroky.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř., ve znění zák. č. 265/2001 Sb., přezkoumal zákonnost a odůvodněnost toho výroku napadeného rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že stížnost pro porušení zákona je plně důvodná.

Je třeba přisvědčit názoru vyslovenému ve stížnosti pro porušení zákona, že v napadeném usnesení Krajský soud v Hradci Králové pochybil, pokud podle § 284 odst. 1 tr. ř. nezrušil i rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 1 T 195/99. Toto rozhodnutí bylo sice zrušeno v odvolacím řízení rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 4. 2000, sp. zn. 12 To 142/2000, avšak tento rozsudek byl napadeným usnesením téhož soudu v řízení o obnově zrušen v celém rozsahu (nebylo výslovně uvedeno, že se zrušuje pouze ve své odsuzující části, nýbrž ve výroku usnesení bylo uvedeno, že se zrušuje v celém rozsahu), takže pozbyla platnosti i jeho zrušující část. Je tedy zřejmé, že rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 1 T 195/99, doposud zrušen nebyl, ač byla povolena obnova tohoto řízení a věc byla vrácena státnímu zástupci k došetření.

Dále Krajský soud v Hradci Králové v napadeném usnesení pochybil, pokud ve výroku tohoto usnesení o povolení obnovy řízení výslovně neuvedl, že se obnova povoluje ve prospěch obviněného. Přesné uvedení této okolnosti je odůvodněno důsledky pro obviněného v obnoveném řízení uvedenými v § 289 tr. ř. (např. zákaz reformace in peius).

Se zřetelem na výše uvedené tedy Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona v ustanovení § 284 odst. 1 tr. ř. Následně pak Nejvyšší soud podle § 270 odst. 2 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby napadené usnesení ze dne 17. 10. 2001, sp. zn. 13 To 295/2001, doplnil výroky, že se ruší i rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 1 T 195/99, a že se obnova řízení povoluje ve prospěch obviněného D. G.

Jelikož Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. března 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal