4 Tz 127/2003
Datum rozhodnutí: 07.10.2003
Dotčené předpisy:




4 Tz 127/2003

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 7. října 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. Š., proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 9. 2002, sp. zn. 15 T 104/2002, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 9. 2002, sp. zn. 15 T 104/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P. Š.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obvodnímu soudu pro Prahu 3 s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný P. Š. byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 9. 2002, sp. zn. 15 T 104/2002, který nabyl právní moci dne 16. 10. 2002, uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., kterého se dopustil dne 10. 6. 2002 kolem 00, 05 hod. v P., kde se rozbitím skleněné výplně vstupních dveří vloupal do skladu, kde odcizil strunovou sekačku zelené barvy zn. GARO RD 350 v hodnotě 800,- Kč, hustilku na pneumatiky v hodnotě 250 Kč, 1 litr oleje do motorové sekačky v hodnotě 150,- Kč, 3 m prodlužovacího kabelu s trojzásuvkou v hodnotě 100,- Kč, čímž způsobil majiteli firmě Z. H. A. G. C., škodu v celkové výši 1 300,- Kč, přičemž se tohoto jednání dopustil přesto, že byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 1. 12. 1999, sp. zn. 2 T 95/99, který nabyl právní moci dne 6. 12. 1999, odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let, a pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 13 měsíců se zařazením do věznice s dozorem, který vykonal dne 12. 7. 2000.

Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin.

Proti tomuto trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. Š. Podle názoru stěžovatele byl tímto trestním příkazem porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovením § 36 a § 45a tr. zák.

Obviněný P. Š. byl totiž trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 1. 2002, sp. zn. 6 T 202/2001, uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. a odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Zároveň mu byla uložena povinnost podrobit se dohledovým konzultacím pracovníka Probační a mediační služby ČR, a to po dobu výkonu trestu obecně prospěšných prací. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 15. 1. 2002 a nabyl právní moci 24. 1. 2002. Obvodní soud pro Prahu 3 pak pochybil, když před vydáním trestního příkazu dne 15. 9. 2002 neprověřil, zda obviněnému nebyl uložen trest obecně prospěšných prací dřívějším rozhodnutím a v kladném případě, kolik hodin z tohoto trestu obviněný vykonal. Ze soudního spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 6 T 202/2001 by totiž zjistil, že obviněnému byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 4. 2003, ( stížnost pro porušení zákona chybně uvádí datum 15. 4. 2002 ), sp. zn. 1 Nt 2619/2002, podle § 336 odst. 2 tr. ř. nařízen výkon trestu 400 hodin obecně prospěšných prací na území Městské části Praha 10 a že obviněný nic z tohoto trestu nevykonal. V důsledku toho překročil Obvodní soud pro Prahu 3 horní hranici trestní sazby pro tento druh trestu, a to o 250 hodin.

V závěru podané stížnosti ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 9. 2002, sp. zn. 15 T 104/2002, byl v neprospěch obviněného P. Š. porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení § 36 a § 45a tr. zák. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil včetně obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

Podle § 36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Je-li jedním z těchto trestů výjimečný trest odnětí svobody nad patnáct do dvaceti pěti let, rozumí se takovou nejvyšší výměrou doba dvaceti pěti let.

Podle § 45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin.

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 6 T 202/2001 Nejvyšší soud zjistil, že obviněný P. Š. byl trestním příkazem jmenovaného soudu ze dne 2. 1. 2002, který nabyl právní moci dne 24. 1. 2002, uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil dne 29. 9. 2001 v době kolem 19. 10 hod. v P., v prodejně K., kde odcizil jedny kalhoty v hodnotě 1 599,- Kč a to tak, že tyto odebral z volného výběru zboží a ukryl je do svého batohu a takto prošel pokladnami prodejny bez zaplacení, přičemž po signalizaci bezpečnostního rámu u východu z prodejny začal utíkat z prodejny ven, ale byl následně zadržen na ulici svědkem O. S., a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 1. 12. 1999, sp. zn. 2 T 95/99, který nabyl právní moci dnem 6. 12. 1999, odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců s podmíněným odkladem výkonu tohoto trestu na zkušební dobu v délce trvání 5 let za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 10. 3. 1999, sp. zn. 29 T 17/99, a pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání 13 měsíců se zařazením pro výkon tohoto trestu do věznice s dozorem za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. 8. 1999, sp. zn. 7 T 146/99, a tento trest odnětí svobody vykonal dne 12. 7. 2000. Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.

Obviněnému P. Š. byl nařízen výkon tohoto trestu usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. 1 Nt 2619/2002, na území městské části P. P. Je tedy zjevné, že v době, kdy dne 15. 9. 2002 rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 3 trestním příkazem, který byl obviněnému doručen dne 7. 10. 2002, neměl obviněný vykonánu ani jednu hodinu obecně prospěšných prací z předchozího trestu od Obvodního soudu pro Prahu 1.

V opisu trestního rejstříku obviněného ze dne 14. 6. 2002 založeného na č. l. 32 - 33 spisu Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 15 T 104/2002, nebyl údaj o odsouzení obviněného Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 6 T 202/2001 zanesen. Na č. l. 37 téhož spisu se pak nachází kopie obžaloby státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 7. 12. 2001 na obviněného P. Š. pro čin, jehož se měl dopustit dne 29. 9. 2001 v P., v prodejně K. V obžalobě státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 ze dne 26. 8. 2002 pro skutek, za který byl obviněný P. Š. napadeným trestním příkazem odsouzen, je na č. l. 49 52 spisu uvedeno, že vedle posledního odsouzení obviněného ze dne 1. 12. 1999 Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. 2 T 95/99 bylo navíc v přípravném řízení zjištěno, že obviněný se od září 2001 do ledna 2002 nacházel ve vazbě, a to opět za krádeže v obchodech a byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tato zjištění však ponechal Obvodní soud pro Prahu 3 zcela bez povšimnutí, když neprověřil, zda byl obviněný P. Š. k trestu obecně prospěšných prací Obvodním soudem pro Prahu 1 odsouzen, zda takové rozhodnutí nabylo právní moci a případně kolik hodin z uloženého trestu obecně prospěšných prací má obviněný k datu rozhodování Obvodního soudu pro Prahu 3 vykonáno.

Je tedy skutečností, že v daném případě došlo k porušení ustanovení § 36 tr. zák. ve spojení s ustanovením § 45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin a 250 hodin, když z prvního z nich nebylo v době ukládání druhého trestu nic vykonáno, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu podle § 45a odst. 1 tr. zák., jíž je nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest tohoto druhu uložený dřívějším rozhodnutím nebyl zčásti nebo zcela vykonán. K vytýkanému pochybení pak došlo proto, že Obvodní soud pro Prahu 3 postupoval při ukládání trestu na základě neúplně zjištěného skutkového stavu a nesprávného hodnocení důkazů (viz § 2 dost. 5, 6 tr. ř.)

Nejvyšší soud proto na základě shora uvedených zjištění podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 9. 2002, sp. zn. 15 T 104/2002, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P. Š. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud tento trestní příkaz v celém rozsahu zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté podle § 270 odst. 1 tr. ř. byla věc přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 3, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Obvodní soud musí mít na paměti, že podle § 273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného. Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je obvodní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízení procesní úkony.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. října 2003

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec