4 Tz 118/2005
Datum rozhodnutí: 13.09.2005
Dotčené předpisy:




4 Tz 118/2005

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 13. září 2005 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. K., proti pravomocnému trestnímu příkazu Městského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 10 T 15/2005, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 10 T 15/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. K.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e v celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Městskému soudu v Brně s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 12. 2000, sp. zn. 6 T 175/2000, byl obviněný M. K. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zák., kterého se dopustil jednáním v přesně nezjištěné době ve dnech od 28. 7. 2000 do 30. 7. 2000, za což byl podle § 247 odst. 2 tr. zák. za použití § 45 odst. 1 a § 45a odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 360 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému M. K. doručen dne 27. 6. 2001 a právní moci nabyl dne 27. 6. 2001.

Trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 10 T 15/2005, byl obviněný M. K. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním ve dnech 21. 7. 2004 a 23. 7. 2004, za což byl podle § 45 odst. 1, odst. 2 a § 45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému M. K. doručen dne 15. 3. 2005 a právní moci nabyl dne 24. 3. 2005.

Proti pravomocnému trestnímu příkazu Městského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 10 T 15/2005, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. K. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Městský soud v Brně v dané trestní věci napadeným trestním příkazem porušil zákon v neprospěch obviněného, neboť souhrn dosud nevykonaných trestů obecně prospěšných prací představuje 660 hodin, a tedy přesahuje nejvyšší přípustnou výměru trestu stanovenou zákonem pro tento druh trestu. Městskému soudu v Brně muselo být známo předchozí odsouzení obviněného M. K. trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 12. 2000, sp. zn. 6 T 175/2000, neboť tento trestní příkaz byl uveden v opisu rejstříku trestů ze dne 13. 12. 2004 (č. l. 31). Přesto si soud před rozhodnutím neověřil, zda obviněný dříve uložený trest obecně prospěšných prací vykonal. V důsledku tohoto pochybení soud uložil obviněnému M. K. v rozporu s ustanovením § 36 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a překročil i maximální hranici výměry trestu obecně prospěšných prací uvedenou v ustanovení § 45a tr. zák.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 10 T 15/2005, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. K. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle § 45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.

V případě projednávané trestní věci byl obviněný M. K. odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 12. 2000, sp. zn. 6 T 175/2000, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 360 hodin a poté byl odsouzen trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 10 T 15/2005, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 300 hodin.

Z podnětu ke stížnosti pro porušení zákona Probační a mediační služby, střediska Brno, ze dne 25. 5. 2005 (založeného v trestním spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 10 T 15/2005, bez označení č. l.), vyplývá, že obviněný M. K. v době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. ke dni 2. 2. 2005, nezahájil výkon trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 12. 2000, sp. zn. 6 T 175/2000.

Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému M. K. trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 10 T 15/2005, ve výměře 300 hodin spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 12. 2000, sp. zn. 6 T 175/2000, přesahoval v době vydání napadeného rozhodnutí o 260 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.

Z uvedeného vyplývá, že Městský soud v Brně trestním příkazem ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 10 T 15/2005, porušil zákon v ustanovení § 36 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací v neprospěch k obviněného M. K.

Z obsahu trestního spisu vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 T 15/2005 dále vyplývá, že Městský soud v Brně věděl o předchozím odsouzení obviněného M. K. trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 12. 2000, sp. zn. 6 T 175/2000. Tato skutečnost vyplývá z opisu rejstříku trestů ze dne 13.12.2004, který je založen na č. l. 31 předmětného trestního spisu. Městský soud v Brně si přesto nezjistil další okolnosti rozhodné pro uložení trestu obecně prospěšných prací, zejm. zda byl dříve uložený trest obecně prospěšných prací obviněným vykonán, nezjistil tedy skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. K.

Podle § 266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.

Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.

V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 260 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 10 T 15/2005, byl porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. K., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v § 314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného M. K. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného M. K., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. září 2005

Předseda senátu:

JUDr. J. P.