4 Tz 106/2008
Datum rozhodnutí: 20.01.2009
Dotčené předpisy: § 41 odst. 1 předpisu č. 6/2002Sb., § 42 odst. 1 písm. a) předpisu č. 6/2002Sb.




4 Tz 106/2008

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 20. ledna 2009 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. K., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 7. 2008 sp. zn. 10 To 272/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 17 T 95/2007 a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. t a k t o :

Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 7. 2008 sp. zn. 10 To 272/2008 a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení Čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.) a v ustanoveních § 41 odst. 1 a § 42 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, ve znění pozdějších předpisů, v neprospěch obviněného M. K.

Napadené usnesení s e z r u š u j e .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Krajskému soudu v Hradci Králové s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 9. 1. 2008 sp. zn. 17 T 95/2007 byl obviněný M. K. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1, 3 tr. zák., jehož se dopustil v době od března 1999 do 12. 2. 2007, a byl za to odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

Jelikož obviněný podal proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně odvolání, byla věc předložena k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Hradci Králové. Zde byla přidělena k vyřízení v souladu s Pravidly pro přidělování věcí na rok 2008 a platného Rozvrhu práce trestního úseku Krajského soudu v Hradci Králové senátu 12 To.

Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 3. 2008 sp. zn. 12 To 81/2008 byl z podnětu odvolání obviněného napadený rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 9. 1. 2008 sp. zn. 17 T 95/2007 podle § 258 odst. 1 písm. a) tr. ř. zrušen a podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc vrácena soudu prvního stupně.

Okresní soud v Trutnově následně usnesením ze dne 13. 6. 2008 sp. zn. 17 T 95/2007 podle § 231 odst. 1 tr. ř. a za použití § 223 odst. 2 tr. ř. z důvodu § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. trestní stíhání obviněného M. K. pro neúčelnost zastavil.

Proti tomuto usnesení podala v zákonné lhůtě stížnost náměstkyně okresního státního zástupce v Trutnově. Příslušný spisový materiál byl proto předložen k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Hradci Králové.

Zde byla předmětná věc přidělena k projednání a rozhodnutí senátu 10 To, který usnesením ze dne 21. 7. 2008 sp. zn. 10 To 272/2008 z podnětu stížnosti státního zástupce podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadené usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 13. 6. 2008 sp. zn. 17 T 95/2007 zrušil a soudu prvního stupně uložil, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Proti posledně uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného M. K. stížnost pro porušení zákona.

Stěžovatel je toho názoru, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 7. 2008 sp. zn. 10 To 272/2008 byl porušen zákon v ustanoveních článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve vztahu k ustanovením § 41 odst. 1 a § 42 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudech a soudcích) v neprospěch obviněného.

V této souvislosti zdůraznil, že ústavní princip zákonného soudce se promítá do tvorby rozvrhu práce každého soudu, který předseda soudu vydává na období kalendářního roku a musí obsahovat jasná pravidla pro přidělování věcí jednotlivým soudcům. Tato povinnost vyplývá i z obsahu ustanovení § 41 až § 45 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.

Výkladem obsahu práva na zákonného soudce se opakovaně zabýval i Ústavní soud ČR ve svých nálezech (např. č. III. ÚS 232/95, III. ÚS 230/96, III. ÚS 200/98, III. ÚS 293/98, I. ÚS 93/99, III. ÚS 182/99, III. ÚS 29/01, III. ÚS 711/01 a IV. ÚS 307/03). Přičemž v jednom ze svých nálezů konstatoval, že: Kromě procesních pravidel určování příslušnosti soudů a jejich obsazení, jako garance proti možné svévoli, je součástí základního práva na zákonného soudce i zásada přidělování soudní agendy a určení složení senátů na základě pravidel obsažených v rozvrhu práce soudů. Do rámce základního práva na zákonného soudce nutno podřadit i požadavek vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci z důvodu jejich podjatosti, jakož i požadavky, jež vyplývají pro rozvrh práce z článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tj. předvídatelnost a transparentnost obsazení soudů, včetně zastupování, pro účastníky řízení. Pokud příslušný senát, stanovený rozvrhem práce soudu, projedná a rozhodne věc v jiném, než určeném složení, může se tak stát pouze tehdy, jestliže je absence rozvrhem práce soudu určených soudců důvodná. Za takovou je třeba považovat vyloučení soudce z důvodů podjatosti a jeho odůvodněnou nepřítomnost (v důsledku nemoci, dovolené, pracovní cesty apod.). Zastoupení soudců se stejně jako složení senátů musí řídit předem stanovenými pravidly určenými rozvrhem práce.

Z uvedeného tudíž podle ministra spravedlnosti vyplývá, že chybným administrativním postupem odvolacího oddělení trestního úseku Krajského soudu v Hradci Králové došlo k přidělení trestní věci obviněného M. K. vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 17 T 95/2007 k projednání a rozhodnutí senátu 10 To namísto příslušnému senátu 12 To. Tímto postupem soudu došlo k porušení ústavního principu zákonného soudce, neboť obviněný byl v souvislosti s rozhodováním o stížnosti státního zástupce proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 13. 6. 2008 sp. zn. 17 T 95/2007 odňat svému zákonnému soudci.

V závěru stížnosti pro porušení zákona proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové byl v namítaném rozsahu porušen zákon v neprospěch obviněného M. K. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. pak aby toto usnesení odvolacího soudu zrušil včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbydou svého podkladu a poté, aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Hradci Králové přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona byla podána důvodně a lze s ní souhlasit včetně uplatněné argumentace.

Z obsahu předloženého trestního spisu Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 17 T 95/2007 vyplývá, že jednotlivá rozhodnutí soudů obou stupňů ve věci obviněného M. K. byla postupně vydávána tak, jak bylo shora v odůvodnění tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedeno.

Podle Čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.

Podle § 41 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení se řídí rozvrhem práce.

Podle § 42 odst. 1 písm. a) téhož zákona se v rozvrhu práce soudu zejména jmenovitě určují soudci tvořící senát, samosoudci, přísedící, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních.

Podle odst. 2 téhož ustanovení se věci rozdělují mezi jednotlivá soudní oddělení podle jejich druhu, určeného předmětem řízení v jednotlivé věci, ledaže jde o věci, jejichž povaha nebo význam takové opatření nevyžadují. Způsob rozdělení věcí musí být současně stanoven tak, aby byla zajištěna specializace soudců pode zvláštních právních předpisů, aby věci, které projednávají a rozhodují na pobočce soudu, připadly soudnímu oddělení působícímu na této pobočce, aby pracovní vytížení jednotlivých soudních oddělení bylo, pokud je to možné, stejné a aby nejpozději v den, kdy věc k soudu došla, bylo bez využití rejstříků nebo jiných evidenčních pomůcek soudu nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží.

Je tudíž nepochybné, že v projednávaném případě, v rozporu s Pravidly pro přidělování věcí k vyřízení v oddělení To, Tmo a Rodo trestního úseku Krajského soudu v Hradci Králové, pracoviště Hradec Králové, vyplývající z Rozvrhu práce tohoto trestního úseku pro rok 2008 (dále jen Pravidla) byla předmětná trestní věc administrativním omylem přidělena k projednání a rozhodnutí soudci z nepříslušného senátu 10 To, ač tato tzv. osobní věc měla být správně v souladu s výše citovanými Pravidly přidělena soudci příslušného senátu 12 To. Z obsahu zmíněných Pravidel mj. zcela jednoznačně vyplývá, že do jednotlivých odvolacích senátů se přednostně přidělují osobní věci, tj. nepravomocné věci, kde soudce již v minulosti rozhodoval o odvolání proti rozsudku nebo o stížnosti proti usnesení, jímž bylo ve věci meritorně rozhodnuto (vrácení a postoupení věci, zastavení trestního stíhání, včetně podmíněného, narovnání apod.), a to s výjimkou věcí Okresních soudů v Pardubicích, Chrudimi, Svitavách, Ústí nad Orlicí a Havlíčkově Brodě. Pokud je takových soudců zařazených do oddělení To více, bude věc přidělena tomu, který rozhodoval, resp. vedl řízení nejpozději.

Pokud navzdory těmto Pravidlům byla věc obviněného M. K. přidělena k projednání a rozhodnutí o stížnosti podané státním zástupcem soudci zařazenému v senátu 10 To Krajského soudu v Hradci Králové, ačkoli správně měla být přidělena soudci zařazenému v senátu 12 To, který v této věci v době předchozí již rozhodoval, došlo k porušení zákona v ustanoveních Čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a § 41 odst. 1 a § 42 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, v neprospěch obviněného M. K., který v jeho důsledku byl odňat svému zákonnému soudci.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. výše uvedené porušení zákona vyslovil, podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 7. 2008 sp. zn. 10 To 272/2008 zrušil, a to včetně všech obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak věc přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, což v konkrétním případě znamená, že o podané stížnosti státního zástupce proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 13. 6. 2008 sp. zn. 17 T 95/2007 rozhodne příslušný senát 12 To. Při svém postupu bude krajský soud povinen respektovat právní názor vyslovený Nejvyšším soudem a zároveň provést jím nařízené procesní úkony (viz § 270 odst. 4 tr. ř.). Zároveň musí mít na paměti, že podle § 273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného, jelikož bylo vysloveno, že zákon byl porušen výhradně v jeho neprospěch.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. ledna 2009

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec