4 Tz 106/2003
Datum rozhodnutí: 26.08.2003
Dotčené předpisy:




4 Tz 106/2003

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. srpna 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. Š., proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 5. 9. 2002, sp. zn. 3 T 23/2002, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o:

Pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 5. 9. 2002, sp. zn. 3 T 23/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. Š.

Napadený rozsudek s e z r u š u j e ve výroku o trestu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný J. Š. byl rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 5. 9. 2002, sp. zn. 3 T 23/2002, uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 29. 1. 2002 kolem 6.00 hod. ráno v Š., okr. F. M., z obývacího pokoje rodinného domku na ulici K. S. odcizil videorekordér zn. LG typ AC, 408 v hodnotě nejméně 2 300,- Kč ke škodě majitele Z. M., ačkoliv byl odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. a pro další trestnou činnost na základě trestního příkazu Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 27. 7. 2000 s právní mocí dne 25. 10. 2000 pod sp. zn. 7 T 43/2000 k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvou roků. Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací v trvání 150 hodin. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 5. 9. 2002.

Jmenovaný byl taktéž trestním příkazem Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 6. 2001, sp. zn. 2 T 160/2001, uznán vinným trestný činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že v B., okres P., u VÚ P., a ve městě P. postupně v průběhu výkonu základní vojenské služby od měsíce července 2000 rozprodal a rozdal náhodným osobám výstrojní součástky, které mu byly svěřeny na dobu výkonu základní vojenské služby, a to tři kusy blůzy vzor 95, dva kabáty vzor 95, dvoje kalhoty vzor 95, jeden svetr vzor 95, jeden pár bot vzor 90, jednu vložku do kabátu vzor 85, jednu vložku do kapuce vzor 95, jeden pár rukavic vzor 95, jeden popruhový opasek a jeden vak na výstrojní součástky, přičemž získané peníze použil pro svoji potřebu a VÚ tak způsobil škodu ve výši nejméně 6 601,- Kč. Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací v trvání 300 hodin. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 27. 11. 2001.

Podle § 266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. Š. stížnost pro porušení zákona proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 5. 9. 2002, sp. zn. 3 T 23/2002. Napadeným rozhodnutím byl podle ministra spravedlnosti porušen zákon v ustanovení § 36 tr. zák. v návaznosti na ustanovení § 45a odst. 1 tr. zák.

V podrobnostech stěžovatel uvedl, že pochybení Okresního soudu ve Frýdku - Místku spočívá v tom, že soudce ze spisu 3 Nt 911/2002, který napadl na Okresní soud ve Frýdku - Místku dne 1. 8. 2002, věděl, že obviněný Š. byl již trestním příkazem Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 6. 2001, sp. zn. 2 T 160/2001, uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák. a byl mu uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Trestní příkaz byl doručen obviněnému dne 18. 11. 2001 a dne 27. 11. 2001 nabyl právní moci. Spis 3 Nt 911/2002 byl přidělen soudci, který měl rovněž přidělenou věc sp. zn. 3 T 23/2002. S touto skutečností soudce nepracoval a navíc ani v předmětné věci 3 T 23/2002 nevyžádal nový opis z rejstříku trestů, ačkoliv ve věci rozhodoval dne 5. 9. 2002 a předchozí opis z rejstříku trestů byl ze dne 7. 2. 2002. Trest obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 6. 2001, sp. zn. 2 T 160/2001, byl obviněnému nařízen usnesením samosoudce Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 6. 3. 2003, sp. zn. 3 Nt 911/2002.

Ke dni 5. 9. 2002, kdy Okresní soud ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 3 T 23/2002 rozhodoval o uložení trestu obecně prospěšných prací obviněnému J. Š., neměl tento obviněný vykonanou ani jednu hodinu z již uloženého trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 2 T 160/2001. Z toho plyne, že celkový počet uložených a dosud nevykonaných hodin trestu obecně prospěšných prací je vyšší než horní hranice výměry stanovené trestním zákonem pro tento druh trestu.

V závěru stížnosti ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 5. 9. 2002, sp. zn. 3 T 23/2002, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. Š. v ustanovení § 36 tr. zák. v návaznosti na ustanovení § 45a odst. 1 tr. zák. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ve výroku o trestu zrušil, jakož i další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby následně postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Je-li jedním z těchto trestů výjimečný trest odnětí svobody nad patnáct do dvaceti pěti let, rozumí se takovou nejvyšší výměrou doba dvaceti pěti let.

Podle § 45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin.

Z obsahu spisu Okresního soudu ve Frýdku - Místku sp. zn. 3 Nt 911/2002 vyplývá, že výkon trestu obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 6. 2001, sp. zn. 2 T 160/2001, byl obviněnému J. Š. nařízen až usnesením Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 6. 3. 2003, sp. zn. 3 Nt 911/2002. Na č. l. 19 tohoto spisu se rovněž nachází kopie potvrzení pracovní neschopnosti obviněného J. Š. s tím, že tento byl práce neschopen od 19. 3. 2002 do 12. 1. 2003.

Je tedy zřejmé, že v době, kdy byl obviněnému ukládán dne 5. 9. 2002 trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin, neměl obviněný z předchozího trestu obecně prospěšných prací z rozhodnutí Okresního soudu v Přerově sp. zn. 2 T 160/2001 nic vykonáno. Okresní soud ve Frýdku - Místku tak mohl dne 5. 9. 2002 obviněnému J. Š. uložit trest obecně prospěšných prací v rozsahu max. 100 hodin anebo měl zvažovat uložení jiného druhu trestu, neboť pro uložení trestu obecně prospěšných prací v rozsahu 150 hodin neměl splněny hmotně právní podmínky. Pokud pak okresní soud rozhodl tak, jak rozhodl, porušil zákon v neprospěch obviněného J. Š. v ustanovení § 36, 45a odst. 1 tr. zák.

Je též nespornou skutečností, že pro odstup času od data vydání opisu z rejstříku trestů ze dne 7. 2. 2002 do data rozhodnutí v hlavním líčení dne 5. 9. 2002 měl Okresní soud ve Frýdku - Místku v předmětné věci a též vhledem k osobnosti obviněného vyžádat novější opis z rejstříku trestů na jeho osobu, neboť nebylo možné vyloučit, že v mezidobí nedošlo ke změně, která mohla být relevantní pro rozhodování soudu, což se ukázalo opodstatněným. V tomto je též třeba spatřovat pochybení soudu, pokud jde o úplnost provedených důkazů, jež mělo za následek nezjištění skutkového stavu potřebného pro ukládání zákonného trestu obviněnému (viz § 2 odst. 5, 6 tr. ř.).

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 5. 9. 2002, sp. zn. 3 T 23/2002, a v řízení, které mu předcházelo, byl v neprospěch obviněného J. Š. porušen zákon v ustanovení § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. pak Nejvyšší soud napadený rozsudek ve výroku o trestu zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí, která na zrušenou část rozsudku obsahově navazovala, pokud touto změnou pozbyla podkladu. Poté podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Nejvyšší soud Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Tento soud v hlavním líčení nově rozhodne o uložení trestu obviněnému v souladu s ustanoveními § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák., když musí mít na paměti, že podle § 273 tr. ř. nemůže dojít v novém řízení ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného J. Š. Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. srpna 2003

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec