4 Tz 105/2008
Datum rozhodnutí: 29.01.2009
Dotčené předpisy: § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř.




4 Tz 105/2008

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 29. ledna 2009 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. P. Š. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného F. B., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2008, sp. zn. 70 T 39/2008, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2008, sp. zn. 70 T 39/2008, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného F. B.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e v části týkající se obviněného F. B.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část trestního příkazu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Ostravě s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2008, sp. zn. 70 T 39/2008, byli obvinění F. B. a M. Č. uznáni vinnými trestným činem pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, odst. 3 tr. zák., u obviněného F. B. spáchaného ve formě pomoci podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustili tak že dne 17. 6. 2007 ve 22.15 hodin v O.-R. na ulici T. asi 10 metrů za ulicí T. ve směru jízdy k ulici P. nafingovali dopraní nehodu mezi osobním motorovým vozidlem tov. zn. Volkswagen Passat 1.9, které řídil obviněný F. B. a jehož majitelkou je B. V., a motorovým vozidlem tov. zn. Alfa Romeo 166, které řídila jeho majitelka obviněná M. Č., když tuto dopravní nehodu ještě téhož dne nahlásili Policii ČR a při vyšetřování dopravní nehody popsali její nehodový děj, přestože k takové nehodě nedošlo, přičemž obviněná M. Č. tuto fingovanou dopravní nehodu dne 19. 6. 2007 nahlásila jako pojistnou událost na oddělení likvidace pojistných událostí K. p., a.s., na základě čehož jí bylo dne 16. 7. 2007 vyplaceno pojistné plnění ve výši 123.505,- Kč, čímž obviněná M. Č. způsobila poškozené K. p., a.s., škodu ve výši 123.505,- Kč. Za to byl obviněnému F. B. uložen podle § 250 odst. 3 tr. zák. s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. trest odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou roků a obviněné M. Č. podle § 250 odst. 3 tr. zák. s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou roků. Obviněné byla rovněž uložena povinnost zaplatit způsobenou škodu.

Trestní příkaz nabyl právní moci u obviněného F. B. dne 4. 4. 2008. Obviněná M. Č. proti trestnímu příkazu podala v zákonem stanovené lhůtě odpor (podle § 314g odst. 2 tr. ř. podáním odporu došlo ke zrušení trestního příkazu v části týkající se obviněné) a dosud nebylo ve věci nově rozhodnuto.

Proti pravomocnému trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného F. B. Vytkl v ní porušení zákona v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. Ve stížnosti pro porušení zákona poukázal mimo jiné na to, že výrokem o trestu v napadeném trestním příkazu byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř., ve znění jeho novely dle zákona č. 265/2001 Sb., podle něhož lze uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu, pokud byl obviněnému F. B. uložen trest odnětí svobody v trvání 14 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 roků.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2008, sp. zn. 70 T 39/2008, byl ve vytýkaném směru porušen zákon v neprospěch obviněného F. B., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. trestní příkaz zrušil a zrušil rovněž všechna další rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby dále postupoval podle ustanovení § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.



Z ustanovení § 314e odst. 1 tr. ř. vyplývá, že samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. Podle § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. lze trestním příkazem uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu.

Základní podmínkou pro vydání trestního příkazu je podle § 314e odst. 1 tr. ř. spolehlivé prokázání skutkového stavu opatřenými důkazy. Samosoudce musí hodnotit předložené důkazy spolu s podanou obžalobou (návrhem na potrestání) v tom směru, zda jimi je prokázán skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro vydání trestního příkazu. Samosoudce je omezen ve svých úvahách tím, že důkazy nebyly před soudem provedeny při zachování základních zásad trestního řízení, a proto musí zvláště pečlivě zvažovat, zda opatřené důkazy skutečně spolehlivě prokazují skutkový stav a zda bez projednání věci v hlavním líčení může vydat trestní příkaz, jenž má povahu a účinky odsuzujícího rozsudku. Jestliže nedojde v tomto smyslu k pozitivnímu závěru o vině obviněného, trestní příkaz vydat nesmí, i když by jinak byly dány ostatní formální podmínky, a pokud neučiní některé z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1 tr. ř., je povinen projednat věc v hlavním líčení. Pokud jde o zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, vychází teorie a praxe trestního práva z principu, že takto je skutkový stav zjištěn tehdy, když z provedených důkazů tvořících uzavřený řetězec lze vyvodit na základě jejich hodnocení jednoznačné skutkové závěry, o nichž nelze racionálně pochybovat.

Dle zjištění Nejvyššího soudu České republiky samosoudce Okresního soudu v Ostravě rozhodl v souladu s § 314e odst. 1 tr. ř., neboť skutkový stav byl spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, současně však rozhodl v rozporu se zákonným ustanovením § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř., když obviněnému F. B. uložil trest odnětí svobody na čtrnáct měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let, přestože dle § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. lze trestním příkazem uložit trest odnětí svobody pouze do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu.

Podle § 266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.

Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné trestní sazby stanovené pro trestní příkaz zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2008, sp. zn. 70 T 39/2008, byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného F. B., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v části týkající se obviněného F. B., neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v § 314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušenou část trestního příkazu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného F. B. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. Bude-li Okresní soud v Ostravě ukládat obviněnému F. B. podmíněný trest odnětí svobody přesahující 1 rok, musí tak učinit v hlavním líčení rozsudkem. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného F. B., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2009

Předseda senátu:

JUDr. J. P.

Vypracoval:

JUDr. P. Š.