4 Tz 100/2008
Datum rozhodnutí: 20.01.2009
Dotčené předpisy: § 35 odst. 2 tr. zák., § 2 odst. 5,6 tr. zák.




4 Tz 100/2008

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 20. ledna 2009 v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. V., proti rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 19. 3. 2008 sp. zn. 2 T 23/2008 a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 19. 3. 2008 sp. zn. 2 T 23/2008 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. V.

Napadený rozsudek s e z r u š u j e ve výroku o trestu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Rakovníku s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Obviněný V. V. byl trestním příkazem Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 3. 2007 č. j. 1 T 58/2007-16, který byl obviněnému doručen dne 21. 5. 2007, uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., jehož se dopustil dne 14. 3. 2007. Za toto jednání mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 1 roku. Na dobu 2 let mu byl vysloven i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 30. 5. 2007.

V podstatě vzápětí byl jmenovaný obviněný odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 5. 2007 č. j. 2 T 134/2007-22, který byl obviněnému doručen dne 6. 8. 2007 a nabyl právní moci dne 15. 8. 2007. Tímto trestním příkazem byl uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., jehož se dopustil dne 1. 4. 2007. Byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 1 roku a dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 1 roku.

V trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 1 T 153/2007 byl obviněný V. V. rozsudkem tohoto soudu ze dne 24. 9. 2007 č. j. 1 T 153/2007-233 uznán vinným trestnými činy krádeže, poškozování cizí věci a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 247 odst. 1 písm. a), b), § 257 odst. 1 a § 180d tr. zák., jichž se dopustil v době od 20.10 hod. dne 18. 5. 2007 do 04.45 hod. dne 19. 5. 2007. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 247 odst. 1 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s výkonem ve věznici s dozorem. Na dobu 3 let mu byl vysloven trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 1 T 58/2007 ze dne 30. 3. 2007, jakož i rozhodnutí a výroky obsahově na něj navazující, pokud zrušením pozbyla podkladu.

Z podnětu odvolání obviněného V. V. ve věci rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 11. 2007 č. j. 12 To 380/2007-258 tak, že napadený rozsudek částečně zrušil ve výroku o vině trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. a ve výroku o trestu a znovu rozhodl tak, že uložil obviněnému souhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Uložený trest zákazu činnosti byl zmírněn na dobu 2 let. Trest byl ukládán jako souhrnný podle § 35 odst. 2 tr. zák. za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 3. 2007 sp. zn. 1 T 58/2007. V rozsahu zrušení byla věc podle § 259 odst. 1 tr. ř. vrácena soudu I. stupně.

Okresní soud Praha-západ poté v této věci znovu jednal a rozhodl rozsudkem ze dne 14. 1. 2008 č. j. 1 T 153/2007-289, jímž uznal obviněného V. V. vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. a uložil mu za to trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, pro jehož výkon byl dle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem a dále trest zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 3 let, a to jako trest souhrnný podle § 35 odst. 2 tr. zák. za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 3. 2007 sp. zn. 1 T 58/2007 a výroku o trestu z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007 sp. zn. 12 To 380/2007, jakož i všechny výroky a rozhodnutí obsahově na ně navazující, pokud zrušením pozbyla podkladu. Odvolání proti tomuto rozsudku podáno nebylo a rozsudek nabyl právní moci dne 16. 2. 2008.

Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 19. 3. 2008 č. j. 2 T 23/2008-144 byl obviněný V. V. uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., kterých se dopustil dne 28. 2. 2007, a byl za to odsouzen podle § 238 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 3 let. Současně byly zrušeny výroky o trestech uložených obviněnému jednak pravomocným rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 24. 9. 2007 č. j. 1 T 153/2007-233 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007 č. j. 12 To 380/2007-258 a jednak trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 5. 2007 č. j. 2 T 134/2007-22, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rozsudek nabyl právní moci dne 5. 7. 2008.

Proti posledně zmíněnému rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 19. 3. 2008 sp. zn. 2 T 23/2008 podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. V. Podle jeho názoru byl napadeným rozsudkem porušen zákon v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. a v předchozím řízení v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného.

Jak vyplývá ze spisu Okresního soudu v Rakovníku sp. zn. 2 T 23/2008, soud dne 19. 3. 2008 při posuzování zákonných podmínek pro uložení souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 tr. zák. vycházel z obsahu spisu Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 1 T 58/2007 a spisu Okresního soudu v Mělníku sp. zn. 2 T 134/2007. Důkaz spisem Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 1 T 153/2007 neprovedl. Proto nezjistil, že v trestní věci obviněného V. vedené pod sp. zn. 1 T 153/2007 Okresní soud Praha-západ znovu v rozsahu zrušení v odvolacím řízení ve věci jednal a pravomocně rozhodl a že tedy je nutno ukládat souhrnný trest ve vztahu k později vydanému rozsudku v této věci, tj. rozsudku ze dne 14. 1. 2008. Rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007 č. j. 12 To 380/2007-258, z něhož bylo zřejmé, že ve věci bude dále jednáno a rozhodováno, měl soud k dispozici a byl povinen z příslušného spisu další procesní postup v této trestní věci ověřit. V důsledku toho je podle stěžovatele rozsudek zatížen podstatnou vadou.

Ministr spravedlnosti je rovněž toho názoru, že trest, který by s ohledem na popsaný vadný postup soudu měl obviněný V. V. vykonat, neodpovídá závažnosti jeho trestného jednání pro společnost. Obviněný se sice v souzené věci dopustil dvou trestných činů, a to trestného činu krádeže a porušování domovní svobody dle § 247 odst. 1 písm. b) a § 238 odst. 1, 2 tr. zák., avšak škoda, kterou odcizením cizích věcí a poškozením zařízení způsobil, není vysoká. Také v případě sbíhající se trestné činnosti z rozsudku Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 1 T 153/2007, i když spáchal více útoků proti cizímu majetku, není škoda vysoká (celkově v obou věcech nepřesahuje částku 30.000,- Kč). Dále zdůraznil, že se obviněný trestné činnosti dopouštěl jako osoba blízká věku mladistvého, a výši trestů, k nimž byl souhrnný trest napadeným rozsudkem ukládán (trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců a 3 měsíců podmíněně). Proto trest 2 let odnětí svobody vyměřený napadeným rozsudkem již v horní polovině zákonné trestní sazby § 238 odst. 2 tr. zák. je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost, jak má na mysli ustanovení § 266 odst. 2 tr. ř.

V závěru stížnosti pro porušení zákona proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. výše zmíněné porušení zákona v neprospěch obviněného vyslovil, podle § 269 odst. 2 tr. ř. aby napadený rozsudek Okresního soudu v Rakovníku zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na něj obsahově navazujících, pokud vzhledem k učiněné změně pozbydou svého podkladu, a poté aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Rakovníku, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona byla podána důvodně.

Podle § 2 odst. 5 věta první tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.

Podle § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Podle § 35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve než byl soudem I. stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Jak ale vyplynulo z již uvedeného obsahu jednotlivých soudních rozhodnutí, Okresní soud v Rakovníku se při svém postupu a rozhodování ne zcela citovanými ustanoveními trestního řádu a trestního zákona řídil.

Na straně jedné zcela správně postihnul, že všechny předmětné trestné činy (skutky) byly obviněným V. V. spáchány před dnem 21. 5. 2007, kdy bylo jmenovanému doručeno v pořadí první rozhodnutí o jeho odsouzení, a to trestní příkaz Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 3. 2007 sp. zn. 1 T 58/2007, a že se tudíž jedná o vícečinný souběh trestných činů, za něž je nutné obviněnému uložit jediný souhrnný trest ve smyslu § 35 odst. 2 tr. zák. Proto také zcela v souladu se zákonem obviněnému V. uložil souhrnný trest i za trestný čin za nějž byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 5. 2007 sp. zn. 2 T 134/2007, když předmětného skutku se obviněný dopustil dne 1. 4. 2007.

Pokud jde o trestné činy, za něž byl obviněný V. odsouzen ve věci Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 1 T 153/2007, i ve vztahu k nim bylo důvodné uložení souhrnného trestu za současného zrušení výroku o trestu z předchozího soudního rozhodnutí, neboť k jejich spáchání obviněným došlo v době od 18. 5. do 19. 5. 2007. Ačkoli Okresní soud v Rakovníku měl ve spise založen nejen rozsudek Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 1 T 153/2007 ze dne 24. 9. 2007 (č. l. 93 a násl.), ale i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007 sp. zn. 12 To 380/2007 (č. l. 103 a násl.), jako výsledek odvolacího řízení a z jeho obsahu bylo jasně patrné, že část výroku o vině v rozsudku nalézacího soudu byla zrušena včetně výroku o trestu a v této zrušené části, že věc byla tomuto soudu vrácena k novému projednání a rozhodnutí, tudíž že rozhodnutí odvolacího soudu v této věci nebylo konečné, a to i pokud jde o výrok o trestu, přesto Okresní soud v Rakovníku tuto skutečnost opomenul a o případný výsledek nového řízení u Okresního soudu Praha-západ ve věci sp. zn. 1 T 153/2007 zájem neprojevil. Tedy nezjistil si, zda Okresní soud Praha-západ v době jeho rozhodnutí ve věci sp. zn. 2 T 23/2008 již vydal nové rozhodnutí ve zrušené části ve věci sp. zn. 1 T 153/2007 a nově rozhodl o vině obviněného V. i o případném trestu. Pokud by tak učinil, nepochybně by zjistil, že Okresní soud Praha-západ vydal v uvedené věci dne 14. 1. 2008 nový odsuzující rozsudek, který nabyl právní moci dne 16. 2. 2008, jímž obviněnému V. V. uložil souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců s výkonem ve věznici s dozorem a trest zákazu řízení motorových vozidel na 3 roky za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Praha-západ z 30. 3. 2007 sp. zn. 1 T 58/2007 a výroku o trestu z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007 sp. zn. 12 To 380/2007. Zároveň by si tak ujasnil, že jím ukládaný souhrnný trest nemůže být ukládán za současného zrušení již dříve zrušeného výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu Praha-západ z 24. 9. 2007 sp. zn. 1 T 153/2007, ale že tomu má být za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku tohoto soudu ze dne 14. 1. 2008 sp. zn. 1 T 153/2007.

V důsledku neúplného dokazování v naznačeném směru tudíž došlo i k nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu ohledně ukládání souhrnného trestu, čímž byl postupem Okresního soudu v Rakovníku porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. To pak mělo i za následek, že obviněnému V. byly uloženy celkově dva souhrnné nepodmíněné tresty odnětí svobody, a to v trvání 6 měsíců a 2 roků, s výkonem ve věznici s dozorem a dále dva tresty zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v celkové výměře 6 roků.

Lze souhlasit s námitkou stěžovatele, že uložené tresty odnětí svobody a zákazu činnosti v uvedené podobě jsou ve zřejmém nepoměru ke konkrétnímu stupni společenské nebezpečnosti činu, a to právě s ohledem na tu skutečnost, že obviněnému V. měl být za veškeré zmíněné trestné činy uložen jediný souhrnný trest, jenž měl být vyměřen v sazbě nejzávažnějšího trestného činu, jehož se obviněný dopustil, a to trestného činu porušování domovní svobody podle § 238 odst. 2 tr. zák., tedy v sazbě od 6 měsíců do 3 let odnětí svobody. Vzhledem ke konkrétním okolnostem posuzovaných trestných jednání, ale i ke skutečnosti, že obviněný není v páchání trestné činnosti zejména majetkového charakteru (viz opis jeho rejstříku trestů) žádným nováčkem, jevilo by se jako odpovídající uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody při polovině zákonné trestní sazby, s výkonem ve věznici s dozorem, včetně dalšího trestu, a to zákazu řízení motorových vozidel vyměřeného na dobu 3 let. Nejvyšší soud je přesvědčen, že uložení obou trestů v takovéto výměře by mělo mít dostatečný výchovný a zároveň odstrašující vliv na osobu obviněného, aby se páchání trestné činnosti v budoucnu vyvaroval.

Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 19. 3. 2008 sp. zn. 2 T 23/2008 byl porušen zákon v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. a v předchozím řízení pak v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. V. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. pak v napadeném rozsudku zrušil pouze výrok o trestu, když výrok o vině podanou stížností pro porušení zákona nikterak zpochybňován nebyl a Nejvyšší soud sám nezjistil, že by jej bylo potřebné jakkoli revidovat. Současně byla zrušena i všechna další rozhodnutí, která obsahově navazovala na zrušenou část rozsudku, pokud tímto pozbyla svého zákonného podkladu. Poté Nejvyšší soud podle § 270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Rakovníku, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, což znamená, že ve věci bude nařízeno hlavní líčení, v jehož rámci budou v podobě důkazu zejména konstatována všechna příslušná soudní rozhodnutí, která mohou mít s projednávanou problematikou souvislost a tato budou vzata v úvahu při stanovení nového souhrnného trestu obviněnému, který musí respektovat veškerá zákonná ustanovení, zejména pak ta, na něž bylo poukázáno v tomto rozsudku Nejvyššího soudu.

Okresní soud bude muset mít při dalším postupu též na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto nemůže podle § 273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. ledna 2009

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec