4 Tdo 739/2011
Datum rozhodnutí: 16.06.2011
Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.



4 Tdo 739/2011-33 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. června 2011 dovolání obviněného V. Š. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 10 To 78/2011, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 2 T 129/2010, t a k t o :

Dovolání obviněného V. Š. se podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 17. 1. 2011, sp. zn. 2 T 129/2010, byl obviněný V. Š. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zákona, který spáchal tím, že

z různých přesně nezjištěných míst na území ČR, v úmyslu vylákat finanční prostředky od zájemců zasláním na účet. vedený u Raiffeisenbank a.s., majitele V. K., nabízel prostřednictvím podaných inzerátů na internetových portálech "A..", "B." či "H." a dalších k prodeji mobilní telefony, které po zaplacení kupní částky zájemcům nedodal a peníze si ponechal a použil pro osobní potřebu, kdy

1) v přesně nezjištěné době nejméně od 19. 11. 2009 na webovém portálu www.h..cz, pod číslem inzerátu, nabízel prodej mobilního telefonu zn. iPhone 3 Gs za částku 8.200,- Kč, přičemž vylákal na poškozeném V. V., pod příslibem dodání mobilního telefonu na základě předmětného inzerátu a následné telefonické domluvy, zaslání částky ve výši 8.200,- Kč na uvedený účet dne 19. 11. 2009, a přesto, že poškozený požadovanou částku na účet poukázal, do současné doby mu telefon nezaslal, ani mu nevrátil žádnou finanční částku, popsaným jednáním tak způsobil poškozenému V. V. škodu ve výši 8.200,- Kč,

2) v přesně nezjištěné době od 27. 11. 2009 na webovém portálu www.b..cz, pod jménem prodejce vk, nabízel prodej mobilního telefonu zn. iPhone 3Gs32GB za částku 10.499,- Kč, přičemž vylákal na poškozeném Ing. D. T., pod příslibem dodání mobilního telefonu na základě předmětného inzerátu a následné telefonické domluvy, zaslání částky ve výši 10.000,- Kč na uvedený účet dne 2. 12. 2009, a přesto, že poškozený požadovanou částku na účet poukázal, telefon mu nezaslal, aktivní konání poškozeného vedlo k vrácení peněz skutečným V. K.,

3) v přesně nezjištěné době od 6. 12. 2009 na webovém portálu www.a.cz nabízel prodej mobilního telefonu zn. Nokia N97 za částku 7.500,- Kč, přičemž vylákal od poškozeného P. V., pod příslibem dodání mobilního telefonu na základě předmětného inzerátu a následné telefonické domluvy, zaslání částky ve výši 5.500,- Kč na uvedený účet dne 7. 12. 2009, a přesto, že poškozený požadovanou částku na účet poukázal, do současné doby mu telefon nezaslal, ani mu nevrátil žádnou finanční částku, popsaným jednáním tak způsobil poškozenému P. V. škodu ve výši 5.500,- Kč,

4) v přesně nezjištěné době od 3. 12. 2009 na webovém portálu www.h.cz, pod číslem inzerátu nabízel prodej mobilního telefonu zn. Nokia N97 za částku 7.000,- Kč, přičemž vylákal na poškozeném T. S., pod příslibem dodání mobilního telefonu na základě předmětného inzerátu a následné telefonické domluvy, zaslání částky ve výši 7.200,- Kč včetně poštovného na uvedený účet dne 7. 12. 2009, a přesto, že poškozený požadovanou částku na účet poukázal, do současné doby mu telefon nezaslal, ani mu nevrátil žádnou finanční částku, popsaným jednáním tak způsobil poškozenému T. S. škodu ve výši 7.200,- Kč,

5) v přesně nezjištěné době od 8. 12. 2009 do 8. 1. 2010 na webovém portálu www.b.cz nabízel prodej mobilního telefonu zn. HTC Touch Pro2 za částku 7.099,- Kč, přičemž vylákal na poškozeném J. H., pod příslibem dodání mobilního telefonu na základě předmětného inzerátu a následné telefonické domluvy, zaslání částky ve výši 7.000,- Kč na uvedený účet dne 11. 12. 2009, a přesto, že poškozený požadovanou částku na účet poukázal, do současné doby mu telefon nezaslal, ani mu nevrátil žádnou finanční částku, popsaným jednáním tak způsobil poškozenému J. H. škodu ve výši nejméně 7.000,- Kč,

6) v přesně nezjištěné době nejméně od 14. 12. 2009 na webovém portálu www.a.cz nabízel prodej mobilního telefonu zn. Apple iPhone 3Gs32GB za částku 8.500,- Kč, přičemž vylákal od zájemce S. B., pod příslibem dodání mobilního na základě předmětného inzerátu a následné telefonické domluvy, zaslání částky ve výši 8.600,- Kč, včetně poštovného, na uvedený účet dne 14. 12. 2009, a přesto, že zájemce požadovanou částku na účet poukázal z účtu své manželky, do současné doby mu telefon nezaslal, ani mu nevrátil žádnou finanční částku, popsaným jednáním tak způsobil poškozené P. B., škodu ve výši 8.600,- Kč,

7) v přesně nezjištěné době v druhé polovině listopadu 2009 na webovém portálu s.cz nebo b.cz nabízel k prodeji mobilní telefon zn. Nokia E75 za částku 5.500,- Kč, přičemž pod příslibem dodání inzerovaného mobilního telefonu, na základě inzerátu a následné telefonické domluvy, vylákal na poškozeném S. Ch., zaslání částky ve výši 5.100,- Kč, včetně poštovného, a přesto, že poškozený požadovanou částku poukázal na uvedený účet dne 1. 12. 2009, do současné doby mu telefon nezaslal, ani mu nevrátil žádnou finanční částku, popsaným jednáním tak způsobil poškozenému S. Ch. škodu ve výši 5.500,- Kč,

8) v přesně nezjištěné době od prosince 2009 na přesně nezjištěném webovém portálu nabízel k prodeji mobilní telefon zn. Nokia N97 za částku 7.500,- Kč, přičemž pod příslibem dodání inzerovaného mobilního telefonu, na základě inzerátu a následné telefonické domluvy s R. M., vylákal na poškozené (přítelkyni pana M.) I. G., zaslání částky ve výši 7.500,- Kč, a přesto, že poškozená požadovanou částku poukázal na uvedený účet dne 8. 12. 2009, do dnešního dne telefon nezaslal, ani nevrátil žádnou finanční částku, popsaným jednáním tak způsobil poškozené I. G. škodu ve výši 7.500,- Kč.

Obviněný byl pro tento trestný čin podle § 250 odst. 2 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zákona mu byl uložen trest propadnutí věci, tj. pánské černé koženkové bundy s kapucí s kožešinovým lemováním.

Podle § 228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost, aby uhradil škodu ve výši

8.200,- Kč V. V., bytem V., P. P.,
7.000,- Kč J. H., bytem D. P.,
8.600,- Kč S. B., bytem B., P.,
5.100,- Kč S. Ch., U M., P. S.,
7.500,- Kč I. G., bytem J., Ž.

Podle § 229 odst. 2 tr. řádu byl J. H., odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Podle § 226 písm. a) tr. řádu byl obviněný V. Š. zproštěn obžaloby Okresního státního zastupitelství v Rychnově nad Kněžnou č.j. 1 Zt 168/2010 z 18. 10. 2010 pro trestný čin (dílčí útok) podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zákona (§ 12 odst. 12 tr. řádu), kterého se měl dopustit tím, že

v přesně nezjištěné době během listopadu 2009 na přesně nezjištěném webovém portálu nabízel k prodeji dvě vstupenky, včetně cesty a ubytování, na Mistrovství světa ve fotbale do JAR, přičemž vylákal na poškozeném D. S., pod příslibem dodání inzerovaných vstupenek na základě předmětného inzerátu a následné telefonické a osobní domluvy, zaslání částky ve výši 60.000,- Kč na účet vedený u Raiffeisen Bank a.s. majitele V. K., dne 11. 11. 2009, a přesto, že poškozený požadovanou částku na účet poukázal, do současné doby mu vstupenky nezaslal, ani mu nevrátil žádnou finanční částku, popsaným jednáním tak způsobil poškozenému D. S. škodu ve výši 60.000,- Kč,

neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obviněný stíhán.

Podle § 229 odst. 3 tr. řádu byl poškozený D. S., bytem B. n., P. H., odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Včas podané odvolání obviněného V. Š. byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 10 To 78/2011 podle § 256 tr. řádu zamítnuto.

Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný V. Š. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ve lhůtě podle § 256e tr. řádu dovolání, ve kterém toto usnesení napadl s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu s tím, že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a závěry soudů obou stupňů s tím, že soudy správně a v souladu s trestním řádem neprovedly důkazní řízení a nezhodnotily důkazy zcela objektivně a při dodržení zásady in dubio pro reo.

Dle dovolatele provedené důkazy v přípravném řízení ani v řízení před soudem jej neusvědčovaly ze spáchání skutků, které jsou mu kladeny za vinu. K této argumentaci dovolatel uvedl některé skutkové okolnosti, které dle jeho názoru dokládají, že se trestné činnosti nedopustil. Dovolatel rovněž vznesl námitku i proti uloženému trestu, který považuje za velice přísný, i když tvrdí, že se nedopustil trestného činu, kterým byl uznán vinným.

V petitu svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí soudu druhého stupně a aby tomuto soudu přikázal aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Dovolatel vyslovil souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.

Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství písemně sdělila Nejvyššímu soudu, že se k podanému dovolání nebude věcně vyjadřovat; vyslovila však souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opřel, lze podřadit pod dovolací důvod podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění je základní podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího řízení dovolacím soudem podle ustanovení § 265i odst. 3 tr. řádu.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů. S poukazem na uvedený dovolací důvod není tedy možné domáhat se přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Zjištěný skutkový stav věci, kterým je dovolací soud vázán, je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. To znamená, že dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. řádu). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva ) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohlo dle zásad bezprostřednosti a ústnosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. řádu). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by taxativně velmi úzké vymezení dovolacích důvodů (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03).

V projednávaném případě dovolatel s odkazem na výše uvedený dovolací důvod sice namítl údajné nesprávné právní posouzení skutku či jiné nesprávné hmotně právní posouzení, avšak učinil tak ryze formálně, s primárním zpochybněním skutkových zjištění soudu, rozsahu dokazování a hodnocení důkazů a s vytvořením vlastní konstrukce skutkového stavu. Dovolání neobsahuje žádnou výtku hmotně právního charakteru. Znamená to, že dovolatel nezaložil svůj mimořádný opravný prostředek na hmotně právních důvodech předpokládaných v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, přestože je v dovolání formálně proklamoval, nýbrž výlučně na procesním základě (§ 2 odst. 5, 6 tr. řádu) se domáhal přehodnocení (revize) soudem učiněných skutkových závěrů a prosazení vlastní skutkové verze celého případu. Tuto procesní námitku pod shora uplatněný dovolací důvod podřadit nelze.

Zcela mimo jakýkoli zákonný dovolací důvod je rovněž námitka dovolatele vůči údajně přísnému trestu, který mu byl uložen.

V posuzovaném případě nejde ani o extrémní nesoulad právních závěrů s učiněnými skutkovými zjištěními, neboť soud prvního stupně ve věci dovolatele založil svá skutková zjištění a z nich plynoucí právní závěry na pečlivém rozboru provedených důkazů a v rozhodnutí svůj postup v souladu s ustanovením § 125 odst. 1 tr. řádu řádně vyložil a odůvodnil. Odvolací soud pak v rámci odvolacího přezkumu věci dospěl k závěru, že nalézací soud provedl dokazování v potřebném rozsahu tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a tyto důkazy v souladu se zákonnými požadavky také řádně vyhodnotil.

Závěrem Nejvyšší soud považuje za důležité připomenout, že z hlediska Ústavy České republiky, jakož i z hlediska základních práv garantovaných Listinou základních práv a svobod, případně mezinárodněprávních smluv, kterými je Česká republika vázána, není nijak upraveno právo na přezkum rozhodnutí o odvolání v rámci dalšího řádného či dokonce mimořádného opravného prostředku. Zákonodárce tak mohl z hlediska požadavků ústavnosti věcné projednání dovolání omezit v rovině obecného práva stanovením jednotlivých zákonných dovolacích důvodů, jejichž existence je pro přezkum pravomocného rozhodnutí v dovolacím řízení nezbytná. Není-li existence dovolacího důvodu Nejvyšším soudem zjištěna, není dána ani jeho zákonná povinnost dovolání věcně projednat (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 651/02, III. ÚS 296/04, apod.)

Dovolatel je v souladu s § 265f odst. 1 tr. řádu na jedné straně povinen jednak odkázat v dovolání na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) l ) tr. řádu, přičemž na druhé straně musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody § 265b odst. 1 tr. řádu, byť je na příslušné zákonné ustanovení formálně odkazováno (srov. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02, IV. ÚS 73/03, III. ÚS 688/05).

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že podané dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného V. Š. odmítá, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kriterií uvedených v ustanovení § 265i odst. 3 tr. řádu. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).


V Brně dne 16. června 2011

Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á