4 Tdo 416/2017
Datum rozhodnutí: 12.04.2017
Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.



4 Tdo 416/2017 -51

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 4. 2017 o dovolání poškozeného P. N. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 3 To 479/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 4 T 205/2013, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání poškozeného odmítá .

Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. 4 T 205/2013, byli podle § 226 písm. b) tr. ř. obvinění K. J., bytem O.-D., ul. F. F., A. H., bytem O.-H., U N. š., R. J., bytem O.-D., M. F., M. J., bytem K., K., V. J., bytem O.-H., E., a J. B., bytem O.-V., S., zproštěni obžaloby pro skutek popsaný ve skutkové větě daného rozsudku, který byl právně kvalifikován jako zvlášť závažný zločin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dílem dokonaný dle podle § 346 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 k § 346 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek nebyl trestným činem.

Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byli poškozená Česká republika, zastoupená Ministerstvem spravedlnosti ČR, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16 s nárokem na náhradu škody a P. N. , bytem S., O.-P. s nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy v penězích, odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. 4 T 205/2013, podali státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku a poškozený P. N. odvolání, o kterých rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 3 To 479/2015, tak, že odvolání státního zástupce podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné a podle § 253 odst. 1 tr. ř. odvolání poškozeného zamítl jako odvolání podané osobou neoprávněnou.

Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 3 To 479/2015, podal poškozený P. N. prostřednictvím svého obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Ve svém dovolání se zabývá předchozími trestními řízeními, kterými bylo rozhodnuto o jeho vině, přičemž od samého počátku trestního řízení uváděl, že nespáchal trestný čin, jež mu byl kladen za vinu. Z trestné činnosti byl usvědčován zejména výpověďmi svědků K. J., M. J., R. J., V. J., A. H., P. B. a Ing. P. T. Poškozený je přesvědčen, že napadenými rozhodnutími Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 3 To 479/2015, a Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. 4 T 205/2013, došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím podle čl. 36 odst. 3 Listiny, neboť jak vyplývá z předcházejících řízení, poškozený byl nespravedlivě odsouzen na základě výpovědí obviněných, kteří však nebyli potrestáni a nebyla mu uhrazena náhrada škody za nespravedlivé trestní řízení, které bylo proti němu vedeno.

K problematice přípustnosti podání dovolání poškozený uvádí, že uvedená problematika přístupu k dovolání v trestním řízení dosahuje ústavněprávní roviny a rovnosti všech stran (obviněný, státní zástupce, poškozený) při právu podat dovolání, a proto navrhuje, aby Nejvyšší soud dle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a důvodnost všech výroků napadených rozhodnutí a dle § 265k odst. 1 tr. ř. napadené rozhodnutí i vadné řízení mu předcházející zrušil a věc předal k novému projednání případně před takovým rozhodnutím věc předložil Ústavnímu soudu.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva a k dovolání poškozeného se vyjádřila. Ve svém vyjádření uvedla, že z materiálů, které má státní zastupitelství k dispozici, je patrné, že v označené trestní věci byli stíháni jako obvinění K. J., A. H., R. J., M. J., V. J. a J. B. Pisatel podání P. N. vystupoval v tomto řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 4 T 205/2013 nikoliv jako obviněný, ale v procesním postavení poškozeného. V návaznosti na uvedenou skutečnost státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání P. N. podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, protože jde o dovolání podané neoprávněnou osobou, a aby tak podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání. Pro případ, že by shledal podmínky pro jiné než navrhované rozhodnutí, vyjádřila ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. rovněž souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání.

Pro úplnost státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství dodala, že P. N. se v uvedené věci obrátil s podnětem k podání dovolání na státní zastupitelství. Učinil tak podáním ze dne 29. 11. 2016. Právě tohoto dne uplynula dvouměsíční lhůta pro případné podání dovolání nejvyššího státního zástupce v uvedené věci. Z tohoto důvodu byl podnět poškozeného P. N. bez věcného přezkoumání pod sp. zn. 1 NZO 6023/2016 dne 1. 12. 2016 odložen.

Nejvyšší soud především zkoumal, zda je poškozený osobou, jíž zákon přiznává statut tzv. oprávněné osoby, tj. subjektu, který může dovolání podat. Z ustanovení § 265d tř. ř. vyplývá, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí soudu ve věci samé je k dispozici pouze dvěma stranám trestního řízení. Podle ustanovení § 265d odst. 1 písm. a) tr. ř. jej může podat nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce, anebo i bez takového návrhu, pro nesprávnost kteréhokoli výroku soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného. Dále je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. může podat obviněný (fyzická nebo právnická osoba) pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Pro úplnost je třeba doplnit, že obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Protože výčet osob oprávněných podat dovolání je výčtem taxativním, je nepochybné, že žádný další procesní subjekt dovolání podat nemůže, a to ani v případě, že měl v původním řízení postavení procesní strany (např. poškozený, zúčastněná osoba); může toliko učinit podnět k tomu, aby podal dovolání např. nejvyšší státní zástupce (v právní nauce k tomu srov. Šámal, P. a kolektiv, Trestní řád - Komentář - díl II., sedmé doplněné a přepracované vydání, C. H. Beck, Praha 2013, 3209 a násl., a v rozhodovací a judikaturní praxi Nejvyššího soudu viz např. usnesení ve věcech sp. zn. 11 Tdo 1390/2005, sp. zn. 7 Tdo 745/2008, sp. zn. 4 Tdo 1289/2014aj.). Nejvyšší soud tedy uzavírá, že okruh osob oprávněných podat dovolání taxativně upravuje ustanovení § 265d tr. ř. a proto poškozenému právo podat tento mimořádný opravný prostředek nenáleží.

K námitce poškozeného, že by uvedená problematika přístupu k dovolání v trestním řízení dosahovala ústavněprávní roviny, Nejvyšší soud připomíná, že Ústavní soud je povolán k přezkumu ústavnosti zákona na principu tzv. negativního zákonodárce. Není tedy povolán k tomu, aby jednoznačnou normu procesního předpisu doplňoval či nahrazoval normou jinou. Nejvyšší soud proto neshledal důvodným ani požadavek poškozeného předložit věc Ústavnímu soudu.

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobu neoprávněnou, osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. Poněvadž P. N. podal dovolání jako osoba poškozená v projednávané trestní věci, tedy v postavení osoby, jíž zákon oprávnění podat tento mimořádný opravný prostředek nepřiznává, Nejvyšší soud rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. o jeho odmítnutí, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení § 265i odst. 3 tr. ř. Své rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 12. 4. 2017
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu