4 Tdo 271/2017
Datum rozhodnutí: 21.03.2017
Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.



4 Tdo 271/2017-24

U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 3. 2017 o dovolání obviněného J. S. , proti usnesení Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 6 To 26/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 26 T 29/2015, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:


Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 3. 9. 2015, sp. zn. 26 T 29/2015, byl obviněný J. S. uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku a odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců. Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s dozorem.

Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému P. B., škodu ve výši 142.200 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený P. B., odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 3. 9. 2015, sp. zn. 26 T 29/2015, podal obviněný J. S. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně pobočka ve Zlíně, usnesením ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 6 To 26/2016, tak, že ho podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl.

Proti usnesení Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 6 To 26/2016, podal obviněný J. S. prostřednictvím ustanovené obhájkyně dne 7. 1. 2017 dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl, že mu vytýkaná trestná činnost nebyla prokázána, přičemž polemizuje se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. uvedl, že dovolání opírá o jeho druhou alternativu, protože bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho řádného opravného prostředku, přestože v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření uvedl, že dle jeho názoru bylo dovolání podáno až po uplynutí lhůty pro podání dovolání stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř. V návaznosti na uvedenou skutečnost státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl jako opožděně podané a aby tak podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř., prostřednictvím obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda byla dodržena zákonná lhůta k podání dovolání podle § 265e tr. ř. a zjistil, že dovolání obviněného J. S. bylo podáno opožděně.

Podle § 265e odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.

V této souvislosti však nutno konstatovat, že ustanovení § 265e odst. 2 tr. ř. se neuplatní, pokud v době, kdy řízení pravomocně skončilo rozhodnutím soudu druhého stupně, obviněný neměl obhájce, neboť si jej sám nezvolil a přitom nebyl dán žádný důvod nutné obhajoby. V takovém případě se opis rozhodnutí soudu druhého stupně doručuje toliko obviněnému, a to i tehdy, jestliže v průběhu dovolací lhůty soud obviněnému ustanovil obhájce. Proto je z hlediska běhu lhůty k podání dovolání bez významu, zda a kdy byl doručen opis rozhodnutí napadeného dovoláním takto ustanovenému obhájci.

V souladu s ustanovením § 265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.

O zákonné lhůtě k podání dovolání byl obviněný poučen v usnesení Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně.

Nejvyšší soud po prostudování předloženého spisového materiálu shledal, že obviněnému J. S. bylo dovoláním napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 6 To 26/2016, doručeno dne 4. 3. 2016 (č. l. 327 spisu). Dne 18. 3. 2016 bylo Okresnímu soudu v Uherském Hradišti doručeno podání označené jako dovolání , které sepsal sám obviněný J. S. Okresní soud v Uherském Hradišti obviněného přípisem ze dne 22. 3. 2016, který mu byl doručen dne 30. 3. 2016 (č. l. 352 spisu), poučil podle § 265d odst. 2 tr. ř. a současně ho vyzval k odstranění vad předmětného podání. Dne 6. 5. 2016 byla Okresnímu soudu v Uherském Hradišti doručena žádost obviněného o ustanovení obhájce. Opatřením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 26 T 29/2015, byla obviněnému J. S. podle § 39 odst. 1 tr. ř. ustanovena obhájkyně Mgr. Hana Beníčková. Usnesení Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 6 To 26/2016, pak bylo obhájkyni obviněného doručeno dne 10. 11. 2016 (č. l. 371 spisu).

Nejvyšším soudem bylo z předloženého trestního spisu dále zjištěno, že v předmětné věci v době, kdy trestní řízení pravomocně skončilo rozhodnutím soudu druhého stupně, obviněný obhájce neměl, neboť si jej sám nezvolil a tento mu nebyl ani ustanoven, když nebyl dán žádný z důvodů nutné obhajoby. Z obsahu trestního spisu se dále podává, že usnesení odvolacího soudu bylo obviněnému doručeno dne 4. 3. 2016. Poslední den lhůty k podání dovolání obviněného tak se zřetelem k výše citovaným ustanovením připadl na den 4. 5. 2016 (jednalo se o pracovní den - středa). Dovolání obviněného však bylo podáno prostřednictvím obhájkyně teprve dne 7. 1. 2017 (viz doklad o odeslání dovolání prostřednictvím datové schránky na č. l. 382 tr. spisu), tedy více jak 8 měsíců po uplynutí dovolací lhůty.

Nejvyšší soud tedy uzavírá, že dovolání obviněného bylo podáno až po uplynutí lhůty pro podání dovolání stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř. a že tato lhůta nebyla zachována ani podle ustanovení § 265e odst. 3 tr. ř.

Je přitom třeba zdůraznit, že zákon (§ 265e odst. 4 tr. ř.) bez výjimky, tj. bez ohledu na okolnosti, za nichž k marnému uplynutí lhůty k podání dovolání došlo, vylučuje její navrácení, a to vzhledem k tomu, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, který se podává proti pravomocnému rozhodnutí, a období, v němž by mohlo být pravomocné rozhodnutí ještě tímto způsobem zpochybněno, nelze dále prodlužovat.

Pokud jde o podání ze dne 18. 3. 2016 napsané samotným obviněným a adresované Okresnímu soudu v Uherském Hradišti, ve kterém uvádí, že podává dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 6 To 26/2016, je nutno podotknout, že podle § 265d odst. 2 tr. ř. může obviněný dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§ 125 odst. 3). Z obsahu trestního spisu je pak zřejmé, že o tom byl obviněný řádně poučen jak usnesením Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 6 To 26/2016, tak přípisem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 22. 3. 2016.

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. S ohledem na výše uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného jako opožděné odmítl. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 21. 3. 2017
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu