4 Tdo 1520/2012
Datum rozhodnutí: 09.01.2013
Dotčené předpisy: § 265l odst. 4 tr. ř., § 67 písm. c) tr. ř.



4 Tdo 1520/2012-I-20

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. ledna 2013 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného J. V. , proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 19. 7. 2012, sp. zn. 55 To 316/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 3 T 139/2011, t a k t o:

Podle § 265l odst. 4 tr. řádu z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. řádu se obviněný J. V. bere do vazby .

O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 20. 2. 2012, sp. zn. 3 T 139/2011, byl obviněný J. V. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 3 písm. c) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zákona), kterého se podle skutkové věty výroku o vině uvedeného rozsudku dopustil tím, že

v J. n. N. v přesně nezjištěné době koncem listopadu 2007 po předchozí dohodě s cílem neoprávněně získat finanční prospěch předal P. P., motorové vozidlo zn. Mercedes Benz, které užíval na základě smlouvy o nájmu vozidla uzavřené dne 26.4.2007 mezi společností Nexya, s.r.o., jako nájemcem, za kterou jednal na základě plné moci a společností SP CAR, spol. s r. o., jako pronajímatelem, aby ho v L. za úplatu předal osobě, která měla mít zájem o převzetí práv a povinností ze smlouvy o finančním leasingu na uvedené vozidlo uzavřené dne 26.4.2007 mezi společností CAC Leasing, a.s., jako pronajímatelem a společností SP CAR, spol. s r.o., jako nájemcem vozidla a P. P. v L. koncem listopadu 2007 předal uvedené vozidlo P. R. a obdržel od něj částku 200.000,- Kč z dohodnutých 300.000,- Kč, kterou ihned předal obviněnému, když tohoto jednání se dopustil přesto, že nebyl vlastníkem vozidla a ani podle smlouvy o nájmu vozidla nebyl oprávněn bez souhlasu přenechat vozidlo třetí osobě k užívání a jednáním způsobil společnosti CAC Leasing, a.s., nyní UniCredit Leasing CZ, a.s., P., R., škodu ve výši nejméně 728.280,- Kč.

Za popsané jednání byl podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl současně zrušen výrok o trestu uložený obviněnému rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 41 T 10/2009, který nabyl právní moci dne 17. 10. 2011 v souvislosti s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2011, sp. zn. 6 To 59/2011, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 20. 2. 2012, sp. zn. 3 T 139/2011, podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci odvolání, které Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci usnesením ze dne 19. 7. 2012, sp. zn. 55 To 316/2012, podle § 256 tr. řádu zamítl.

Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 19. 7. 2012, sp. zn. 55 To 316/2012, podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) v návaznosti na podané dovolání usnesením ze dne 9. 1. 2013, sp. zn. 4 Tdo 1520/2012, podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 19. 7. 2012, sp. zn. 55 To 316/2012 a podle § 265k odst. 2 tr. řádu zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu bylo pak Krajskému soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Dle ustanovení § 265l odst. 4 tr. řádu vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.

Protože obviněný J. V. v současnosti vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 20. 2. 2012, sp. zn. 3 T 139/2011 a Nejvyšší soud k dovolání nejvyššího státního zástupce zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 19. 7. 2012, sp. zn. 55 To 316/2012, stal se další výkon trestu na podkladě tohoto rozsudku nepřípustným.

V návaznosti na uvedené skutečnosti rozhodl Nejvyšší soud ve smyslu citovaného ustanovení § 265l odst. 4 tr. řádu zároveň o vazbě. Dospěl přitom k závěru, že u obviněného J. V. trvá i v nynějším stadiu řízení důvod vazby podle § 67 písm. c) tr. řádu, neboť byl v minulosti opakovaně odsouzen pro majetkovou a hospodářskou trestnou činnost k velice citelným nepodmíněným trestům odnětí svobody. Je tak zřejmé, že má zřetelné sklony k vážnému protiprávnímu jednání a v tomto jednání pokračuje. Tato skutečnost dle přesvědčení Nejvyššího soudu dostatečně odůvodňuje obavu, že obviněný v případě propuštění bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, stejně jako závěr, že účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením.

Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 265l odst. 4 tr. řádu o vzetí obviněného J. V. do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. řádu.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. ledna 2013

Předsedkyně senátu
JUDr. Danuše Novotná