4 Tdo 1512/2015
Datum rozhodnutí: 20.01.2016
Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.



4 Tdo 1512/2015-19

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. ledna 2016 o dovolání obviněného M. M. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 10. 2014 sp. zn. 7 To 339/2014, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 77/2014, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. M. odmítá.

Odůvodnění:

Obviněný M. M. byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21. 5. 2014 sp. zn. 5 T 77/2014 uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, za nějž mu byl podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. V souladu s § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost, aby ve zkušební době uhradil v plné výši škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené MAPE Finance, s. r. o., se sídlem U Školky 1256, 696 01 Rohatec, IČ: 29308704, škodu ve výši 100.000 Kč.

Daného jednání se dopustil tak, že nejprve v průběhu měsíce října 2012 ústně a následně 1. 12. 2012 písemně uzavřel zprostředkovatelskou smlouvu se společností MAPE Finance, s. r. o., na jejímž základě se zavázal vyvíjet činnost směřující ke zprostředkování prodeje finančních produktů klientům, avšak takový úmysl uzavírat pojistné smlouvy neměl, přičemž následně předložil společnosti MAPE Finance, s. r. o. 53 ks smluv, které měly být uzavřeny v období od 5. 11. 2012 do 17. 12. 2012 klienty, kteří však o takovém postupu neměli tušení, v důsledku čehož spol. MAPE Finance, s. r. o. vyplatila dne 31. 12. 2012 na bankovní účet vedený na jméno jeho matky částku 100 tis. Kč jako zálohu na provize z dotčených pojistných smluv, ačkoliv mu v důsledku neplatnosti takových smluv žádný nárok na provizi nevznikl a tímto jednáním způsobil spol. MAPE Finance, s. r. o. (dále též jen poškozená) škodu ve výši 100 tis. Kč. Podrobně je dotčené protiprávní jednání popsáno ve výrokové části rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 21. 5. 2014, č. j. 5 T 77/2014-261.

Odvolání, které obviněný podal proti rozsudku soudu prvního stupně, Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. 10. 2014 sp. zn. 7 To 339/2014 podle § 256 tr. ř. zamítl.

Citované usnesení napadl obviněný prostřednictvím svého obhájce dovoláním, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Napadenému rozhodnutí vytýká nedostatečné odůvodnění obsahující jen minimální údaje o právní kvalifikaci skutku, tudíž jej považuje za nesprávné a nepřezkoumatelné, což mu zároveň znesnadňuje specifikovat jeho dovolací námitky. Domnívá se, že stíhaný skutek není i s ohledem na zásadu ultima ratio trestným činem. Odvolací soud přehlédl extrémní rozpor mezi zjištěnými skutečnostmi a dovozeným právním hodnocením skutku. Rozhodování a nesprávné postupy soudů specifikované v dovolání obviněného jsou v rozporu s Listinou základních práv a svobod, s právem na spravedlivý proces a zásadou zákonnosti zakotvenou v čl. 8 odst. 2 Listiny.

Dovolatel má za to, že škodlivý následek zavinil svou pasivitou poškozený, který rovněž porušil svou zákonnou povinnost a obohatil se na úkor konečné poškozené, jež nebyla k trestnímu řízení vůbec přizvána, ke škodě se nehlásí a nebyla jí ani způsobena. Obviněný dále zpochybňuje závěry obou soudů, že si měl být od počátku vědom, že obdrží zálohy na provize, neboť nemohl nijak předpokládat, že údajný poškozený si v návrzích smluv patřičné údaje neověří. Nijak nebylo přihlédnuto ke skutečnosti, že obviněný smlouvy nepodepsal, což učinil zástupce poškozené, byla to tedy poškozená MAPE Finance, kdo uvedl v omyl skutečnou poškozenou Kooperativu, a. s. Dovolatel jako zprostředkovatel ve smyslu § 774 a 777 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen OZ), byl zavázán pouze k vyhledání smluvního partnera pro zájemce, nikoliv však k uzavření smlouvy s třetí osobou. Pojistnou smlouvu uzavřela údajná poškozená MAPE Finance, která naopak bez náležitého ověření uváděla v omyl svého smluvního partnera, konkrétní pojišťovnu. Zálohu na provize z uzavřených smluv poskytla poškozená MAPE Finance obviněnému dobrovolně, tudíž nelze dovodit to, že již při předložení listin, na základě kterých bylo možno uzavřít případné smlouvy, existoval úmysl obviněného, a to především ve vztahu k výši škody. Oba soudy se vzhledem k tomu, že k uzavření smluv fakticky nedošlo, nevypořádaly s tím, zda se jedná o pokus či dokonaný trestný čin či zda byl obviněný jen pomocníkem hlavního pachatele, tj. zástupce údajně poškozené společnosti nebo jen nástrojem ke spáchání trestného činu.

Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 10. 2014 sp. zn. 7 To 339/2014 i rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 21. 5. 2014 sp. zn. 5 T 77/2014, a vrátil věc Městskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí věci se závazným právním názorem, že se skutek, pro nějž je obviněný stíhán, nestal, přesněji řečeno, že tento rozsudek není trestným činem .

Nejvyšší státní zástupce se k podanému dovolání vyjádřil v tom směru, že nejprve rozebral aktuální stav řízení, stručně shrnul podstatu podaného dovolání a vyjádřil se v obecné rovině k dovolacímu důvodu, na který obviněný pod písm. g) § 265b odst. 1 tr. ř. poukazuje. Konkrétně pak připomněl, že na trestném činu podvodu může být zainteresováno až pět různých osob, a to pachatel, osoby uváděné v omyl, resp. jejichž omylu pachatel využívá, nebo jimž zamlčuje určité podstatné skutečnosti, osoby provádějící majetkovou dispozici v omylu, osoby poškozené a osoby obohacené. Osoba uváděná v omyl zpravidla sama provádí majetkovou dispozici, v jejímž důsledku dojde k poškození určitého subjektu, ale není vyloučeno, aby dispozici provedla odlišná osoba od osoby uváděné v omyl a která by majetkovou dispozici neprovedla, nebýt prvotního vyvolání či využití omylu. Obviněný tak uvedl v omyl spol. MAPE Finance, k čemuž zneužil zprostředkovatelské smlouvy, když jako potencionální klienty k uzavření pojistných smluv doporučoval osoby, které nebyly srozuměny, že by do pojistného vztahu vstupovaly. Poškozenou pak byla pojišťovna Kooperativa, která na základě výše uvedeného uzavřela neplatné smlouvy. Škoda, kterou obviněný pojišťovně způsobil se rovná výši vyplacené provize pro spol. MAPE Finance. Posledně jmenovaná jednala ve skutkovém omylu vyvolaném obviněným, když při předkládání smluv pojišťovně nepočítala, že obviněný s klienty nejednal. Trestní jednání MAPE Finance a Ing. V. je tak vyloučeno. Soudy však v tr. řízení vycházely ve prospěch obviněného z varianty, že poškozenou je spol. MAPE Finance, která vyplatila obviněnému zálohu na provizi ve výši 100 tis. Kč. I tato částka je v příčinné souvislosti s trestným jednáním obviněného, který se o tuto částku neoprávněně obohatil. Svým jednáním tak obviněný naplnil zákonné znaky skutkové podstaty přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Státní zástupce neshledal žádný extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními, když soudy prvého i druhé stupně veškerá tvrzení obviněného prověřily a své závěry řádně odůvodnily. Bylo vyvráceno tvrzení, že pachatelem tr. činnosti byl M. K., neboť tento neměl svým pracovním zařazením žádné zkušenosti se sjednáváním smluv, nedisponoval podnikatelským oprávněním ke zprostředkování pojištění, nesložil předepsané zkoušky a absentoval registrací u ČNB. Byl toliko přemluven obviněným ke spolupráci, ale částku 100 tis. Kč od obviněného nepřevzal, neboť podpis na pokladním dokladu není zjevně jeho. Závěrem proto bylo ze strany Nejvyššího státního zastupitelství navrhnuto, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr.ř. odmítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům.

Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 10. 2014 sp. zn. 7 To 339/2014 je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je podle ustanovení § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř., obviněný podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v ustanovení § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. užitý obviněným lze uplatnit za předpokladu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotně právnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004 sp. zn. II. ÚS 279/03). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu, či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004 sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již třetímu justičnímu zkoumání skutkového stavu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004 sp. zn. IV. ÚS 73/03). Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.

Nejvyšší soud zároveň upozorňuje, že ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva ) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud ovšem není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004 sp. zn. IV. ÚS 73/03).

Dovolatel nejprve směřoval své námitky proti odůvodnění napadeného usnesení, které považuje za nedostatečné, což však nespadá pod uplatněný dovolací důvod a zároveň se jedná s ohledem na ustanovení § 265a odst. 4 tr. ř. o výhrady nepřípustné, neboť směřují jen proti důvodům rozhodnutí.

Dovolatel své další výhrady o existenci extrémního rozporu mezi zjištěnými skutečnostmi a dovozeným právním hodnocením, porušením práva na spravedlivý proces, zásadu zákonnosti a jeho tvrzení, že stíhaný skutek není i s ohledem na zásadu ultima ratio trestným činem, nijak dále nepodložil žádnou konkrétní argumentací, z níž by vyplývalo, v čem spatřuje namítaná pochybení, a kterou by bylo možno přezkoumat v dovolacím řízení. Nelze se ani spokojit pouze s obecným tvrzením dovolatele, že skutek není trestným činem. Nejvyšší soud nemůže domýšlet či dotvářet dovolací argumentaci obviněného, který je prostřednictvím svého obhájce ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. sám povinen konkrétně vymezit rozsah a důvody, kvůli kterým svým mimořádným opravným prostředkem dané rozhodnutí napadá. Pokud tak neučinil, nelze k jeho výhradám přihlížet.

Výtky dovolatele o tom, že skutek nespáchal, neboť byl pouze zprostředkovatelem předmětných smluv, které podepsala sama poškozená společnost, jež si neověřila osobní údaje domnělých zájemců o uzavření pojistné smlouvy, tedy byla pachatelkou stíhaného přečinu, neboť uvedla v omyl skutečnou poškozenou Kooperativu pojišťovnu, a. s., Vienna Insurance Group nepředstavují polemiku s nesprávným právním posouzením skutku, neboť obviněný prostřednictvím ní popírá, že skutek spáchal, a za pachatele označuje poškozenou společnost MAPE Finance, s. r. o., tedy zpochybňuje zjištěný skutkový stav, čímž se míjí s uplatněným důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Nejvyšší soud ve vztahu k námitce obviněného o nedostatku naplnění subjektivní stránky konstatuje, že lze souhlasit s obviněným toliko do té míry, že sám pojistné smlouvy neuzavřel, neboť smlouvy podepsal zástupce poškozené společnosti MAPE Finance, s. r. o. svědek Ing. O. V. Avšak stalo se tak na základě předchozí dohody s obviněným z důvodu chybějící registrace obviněného ve vztahu k poškozené, neboť byl v rozhodné době u České národní banky registrován jako pojišťovací zprostředkovatel pro společnost M. S. Quatro, s. r. o., IČ: 26219182. Tato okolnost nic nemění na trestní odpovědnosti samotného obviněného. Soud prvního stupně náležitě posoudil zavinění obviněného, když shledal přímý úmysl obviněného ve smyslu § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku v tom, že poškozené společnosti MAPE Finance, s. r. o., s níž uzavřel zprostředkovatelskou smlouvu ze dne 1. 12. 2012, na jejímž základě se zavázal vyvíjet pro ni činnost směřující ke zprostředkování prodeje finančních produktů klientům, průběžně od 5. 11. 2012 do 17. 12. 2012 předložil k uzavření 53 fiktivních pojistných smluv pro pojistitele společnost Kooperativa a. s., Vienna Insurance Group, neboť zneužil osobní údaje osob, které byly ve výkonu trestu odnětí svobody, jako domnělých klientů, které o žádné pojistné smlouvě nevěděly a za tím účelem mu své osobní údaje ani neposkytly, vydával je tedy za skutečné zájemce o uzavření pojistných smluv pro pojistitele společnost Kooperativa a. s., Vienna Insurance Group, ačkoli obstarat uzavření předmětných pojistných smluv se skutečnými zájemci o pojištění od počátku nechtěl, čímž vylákal od poškozené společnosti MAPE Finance, s. r. o. zálohu na provize z uzavřených pojistných smluv ve výši 100.000 Kč, která ji obviněnému vyplatila dne 31. 12. 2012 na předem dohodnutý bankovní účet jeho matky, ačkoli mu žádný smluvní nárok na provize vzniknout nemohl. Námitky obviněného směřující proti naplnění subjektivní stránky jsou proto nedůvodné. Žádné pochybnosti rovněž nemohou vzniknout při hodnocení samotného vztahu obviněného vůči poškozené společnosti, který vycházel z řádně uzavřené zprostředkovatelské smlouvy v intencích § 774 a násl. OZ, kdy tato ostatně nevyžaduje písemné formy (byť byla následně realizována) a jejím stěžejním obsahem je závazek zprostředkovatele obstarat zájemci za odměnu uzavření smlouvy a oproti tomu závazek zprostředkovateli poskytnout odměnu tehdy, byl-li výsledek dosažen přičiněním zprostředkovatele. Je tady patrné, že obviněný se své trestné činnosti dopouštěl právě v souladu se svým závazkem plynoucím ze smlouvy, kdy tento naplňoval podvodným jednáním ke škodě zájemce, kterému předkládal smlouvy prezentované jako řádně uzavřené, aniž by však osoby v nich uvedené vyjádřily svou vůli k uzavření takovýchto kontraktů a takto jednal výhradně s jediným cílem, a to získat neoprávněně peněžitý zisk ve formě dohodnuté provize od společnosti MAPE Finance, coby poškozené.

Nejvyšší soud tedy shrnuje, že dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku s poukazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zčásti uplatnil námitky, jež pod něj nelze subsumovat, popřípadě námitky nedůvodné. Nejvyšší soud proto z těchto jen stručně uvedených důvodů podle ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř. odmítl dovolání obviněného M. M. jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., přičemž tak učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.


Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. ledna 2016
JUDr. František Hrabec
předseda senátu

Vyhotovil:
JUDr. Michael Vrtek, Ph.D.