4 Tdo 1306/2013
Datum rozhodnutí: 11.12.2013
Dotčené předpisy: § 67 písm. a) tr. ř.



4 Tdo 1306/2013-I-29

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v rámci neveřejného zasedání konaného dne 11. prosince 2013 o dovolání, které podal obviněný Z. S. , a o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2013, sp. zn. 2 To 7/2013, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 4 T 10/2012, t a k t o:

Podle § 265 l odst. 4 tr. ř. z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. ř. se obviněný Z. S. bere do vazby.


O d ů v o d n ě n í :



Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 12. 2012, sp. zn. 4 T 10/2012, byl obviněný Z. S. uznán vinným ze spáchání zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že dne 17. 6. 2012 v přesně nezjištěné době od 1.00 hod. do 5.00 hod. v obci S. S., okr. T., zneužil toho, že nezl. E. H., na oslavě narozenin jeho ženy J. S., vypila přesně nezjištěné množství piva a likéru Squash a několikrát si potáhla z marihuanové cigarety, kdy tento alkohol a marihuanu jí společně s J. S. umožnili konzumovat, a v důsledku toho se nezl. E. H. přivedla do zjevného stavu opilosti a ovlivnění drogou a nemohla obviněnému klást účinně odpor, v tomto stavu jí pak v průběhu noci nejprve v kuchyni jím užívaného bytu ve 2. patře bytového domu ve S. S. stahoval tričko a osahával ji na břiše, následně když nezl. E. H. v dětském pokoji v důsledku opilosti a únavy usnula, vysvlékl sebe i ji a lehl si na ni, kdy využil toho, že nezl. E. H. hluboce spala, nehýbala se a nebránila se mu, a když došlo k úplnému ztopoření penisu, zasunul jí penis do pochvy a pohyboval s ním uvnitř až do chvíle, kdy nezl. E. H. ze spánku procitla, začala jej od sebe odstrkovat a žádala ho, aby šel pryč, teprve po její opakované žádosti tohoto jednání zanechal, aniž by u něj došlo k ejakulaci, a odešel do vedlejšího pokoje, přičemž činu se dopustil přesto, že věděl, že nezl. E. H. je teprve 14 let a že v danou chvíli nebyla v důsledku požití alkoholu, marihuany a následného hlubokého spánku ve stavu, kdy by mu byla schopna dát najevo svůj odpor proti jeho jednání a bránit se mu.

Za uvedené jednání byl obviněný Z. S. odsouzen podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 5 roků. Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku byl k výkonu uloženého trestu zařazen do věznice s dozorem.

Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 12. 2012, sp. zn. 4 T 10/2012, podal obviněný Z. S. odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 4. 2013, sp. zn. 2 To 7/2013, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a v navazujícím výroku o způsobu jeho výkonu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že se obviněný Z. S. při nezměněném výroku o vině zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku odsuzuje podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, pro jehož výkon se podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazuje do věznice s dozorem.

Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2013, sp. zn. 2 To 7/2013, podal dovolání obviněný Z. S. a v jeho neprospěch také nejvyšší státní zástupce.

Usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1306/2013 ze dne 11. 12. 2013 byl (z podnětu nejvyššího státního zástupce) podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušen rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2013, sp. zn. 2 To 7/2013. Současně byla zrušena též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265 l odst. 1 tr. ř. bylo Vrchnímu soudu v Praze přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Podle § 265 l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
Protože Z. S. v současnosti vykonával trest odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 12. 2012, sp. zn. 4 T 10/2012 a Nejvyšší soud k dovolání zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2013, sp. zn. 2 To 7/2013, stal se další výkon trestu na podkladě tohoto rozsudku nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení § 265 l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě. Přitom dospěl k závěru, že u obviněného Z. S. trvá i v nynějším stadiu řízení důvod vazby podle § 67 písm. a) tr. ř. Co se týká důvodů vazby útěkové podle § 67 písm. a) tr. ř., jsou dány tím, že obviněnému hrozí možnost uložení vyššího trestu odnětí svobody oproti trestu uloženému rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2013, sp. zn. 2 To 7/2013. Z obsahu trestního spisu vedeného pod sp. zn. 4 T 10/2012 bylo dále zjištěno, že obviněný Z. S. nenastoupil výkon trestu dobrovolně, ale byl do výkonu trestu odnětí svobody do věznice Plzeň dodán dne 19. 6. 2013 Policií ČR, na základě příkazu k dodání do výkonu trestu ze dne 12. 6. 2013 (č.l. 402).

Tyto konkrétní skutečnosti dostatečně odůvodňují obavu, že obviněný v případě propuštění na svobodu uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, stejně jako závěr, že účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením. Vzhledem k výše uvedenému, Nejvyšší soud rozhodl podle § 265 l odst. 4 tr. ř. o vzetí obviněného Z. S. do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. prosince 2013

Předseda senátu: JUDr. Jiří Pácal