4 Tdo 1291/2013
Datum rozhodnutí: 11.12.2013
Dotčené předpisy: § 253 odst. 3 tr. ř.



4 Tdo 1291/2013-17

U S N E S E N Í



Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. prosince 2013 o dovolání obviněného D. C. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočka v Olomouci ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 68 To 212/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 2 T 146/2012, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 14. 5. 2013, sp. zn. 2 T 146/2012, byl obviněný D. C. uznán vinným ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. b) a d) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že jako jediný jednatel společnosti REDY SPRINT, s.r.o., se sídlem Lipovská č.p. 1327, 790 01 Jeseník, IČ: 47668491, uzavřel jménem této společnosti dne 1. 1. 2010 se společností Flaga, s.r.o., se sídlem Nádražní č.p. 47, 693 01 Hustopeče, okr. Břeclav, IČ: 47917091, Smlouvu o dopravě a skladování LPG lahví a Mandátní smlouvu, v nichž se jako dopravce a mandatář zavázal, že bude od koncových zákazníků společnosti Flaga, s.r.o., vybírat hotovostní platbu za dodané zboží a takto získané finanční prostředky každý den a v plné výši odvádět na bankovní účet společnosti Flaga, s.r.o., s tím, že při zařizování této záležitosti bude postupovat samostatně s odbornou péčí a chránit známé a oprávněné zájmy společnosti Flaga, s.r.o., přičemž tyto své povinnosti si v době od 1. 1. 2011 do doby ukončení smluvního vztahu dne 6. 1. 2012 řádně neplnil a zcela nebo zčásti neodvedl platby, které vybral od koncových zákazníků společnosti Flaga, s.r.o., v návaznosti na faktury, které svým od koncovým zákazníkům vystavila společnost Flaga, s.r.o., v celkové výši 878.729,40 Kč, tímto svým jednáním porušil smluvně převzatou povinnost postupovat při zařizování záležitosti samostatně s odbornou péčí a chránit známé a oprávněné zájmy společnosti Flaga, s.r.o., a povinnost odvádět inkasované platby za zboží, které mu bylo společností Flaga, s.r.o., svěřeno k prodeji a následně i prodáno, když takto získané finanční prostředky z prodeje LPG lahví si ponechával pro potřeby své společnosti REDY SPRINT, s.r.o., nebo jimi hradil jiné závazky společnosti REDY SPRINT, s.r.o., čímž způsobil společnosti Flaga, s.r.o., se sídlem Nádražní č.p. 47, 693 01 Hustopeče, okr. Břeclav, IČ:47917091, škodu ve výši nejméně 878.729,40 Kč.

Za uvedené jednání byl obviněný D. C. odsouzen podle § 206 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 30 měsíců.

Proti rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 14. 5. 2013, sp. zn. 2 T 146/2012, podal obviněný D. C. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci usnesením ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 68 To 212/2013, tak, že ho odmítl podle § 253 odst. 3 tr. ř.

Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočka v Olomouci ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 68 To 212/2013, podal následně obviněný D. C. prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný v dovolání namítl, že v daném případě nebyly splněny podmínky k tomu, aby odvolací soud jeho odvolání odmítl v neveřejném zasedání. Odvolání je možné odmítnout jen tehdy, jestliže nebylo doplněno ani přesto, že osoba k odvolání oprávněná byla řádně poučena podle § 249 odst. 1 tr. ř. Osobou oprávněnou k odvolání byl sám obviněný, a proto on sám měl být poučen; pokud se tak nestalo, nemohla být splněna podmínka k odmítnutí odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř. Dále dovolatel uvedl, že odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku, neboť soud se dostatečně nezabýval otázkou, jakým způsobem obviněný naložil s finančními prostředky, které měl zpronevěřit. Trvá na tom, že vyinkasované prostředky se dostaly do dispozice poškozené a že nelze jednoduše a bez konkrétních zjištění uzavřít, že částka, kterou poškozené dlužil, vyjadřuje výši prostředků, které si přisvojil. Tyto okolnosti mají podle názoru dovolatele význam pro posouzení otázky, zda jeho jednání je trestným činem.

Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby jeho dovolání bylo vyhověno.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že v dovolacím řízení nelze přihlížet k té části dovolacích námitek, ve které dovolatel s odkazem na § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vytýká údajné vady rozhodnutí soudu prvního stupně. Námitky uplatněné v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. pak uplatněnému dovolacímu důvodu obsahově odpovídají, nepovažuje je však za důvodné.

Podle § 251 odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. Stejně postupuje, pokud takové odvolání podal obžalovaný, který má obhájce, poškozený nebo zúčastněná osoba, kteří mají zmocněnce. Je skutečností, že s ohledem na jeho slovní znění z ustanovení § 251 odst. 1 tr. ř. zcela jednoznačně nevyplývá, zda výzva k odstranění vad odvolání má být zaslána přímo obviněnému nebo jeho obhájci anebo zároveň obviněnému i jeho obhájci. S ohledem na poměrně krátkou lhůtu stanovenou ke splnění výzvy a s ohledem na to, že i samo vadné odvolání podal obhájce, se však lze přiklonit k názoru, že výzva se zasílá jen obhájci. Poukázat lze též na judikaturu Nejvyššího soudu, z novější doby např. na rozhodnutí ve věci sp. zn. 7 Tdo 347/2010, podle jehož závěrů se výzva ve smyslu § 251 odst. 1 tr. ř. odstranění vad odvolání podaného za obviněného jeho obhájcem zasílá jen obhájci, nikoli též obviněnému, a soud ani není povinen obviněného o takové výzvě informovat. V předmětné trestní věci soud prvního stupně řádně splnil povinnost vyplývající z ustanovení § 251 odst. 1 tr. ř. vůči obhájci obviněného Mgr. Raifovi. Ten však na výzvu soudu nereagoval, resp. reagoval se značnými průtahy, když odvolání doplnil až 5. 8. 2013, tj. několik týdnů po doručení výzvy a v době, kdy již odvolací soud ve věci rozhodl. Vzhledem k výše uvedenému nebylo povinností nalézacího soudu, aby k odstranění vad odvolání vyzýval přímo obviněného C. Skutečnost, že blanketní odvolání podané dne 30. 5. 2013 náležitosti odvolání nesplňovalo, nezpochybňuje ani dovolatel. V předmětné trestní věci dle názoru státního zástupce tedy byly splněny všechny procesní podmínky k tomu, aby odvolací soud rozhodl o odmítnutí odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř.

Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné a aby tak učinil za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu § 265e tr. ř. zachována.

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva ) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).

Obviněný ve svém dovolání uplatnil dovolací důvody podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).

K uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Nejvyšší soud uvádí, že ve své první části má tento dovolací důvod zajišťovat nápravu tam, kde soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, opravný prostředek (odvolání nebo stížnost) zamítl nebo odmítl podle § 253 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř. (u odvolání), u stížnosti podle § 148 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. Pokud odvolací soud odvolání zamítl nebo odmítl z formálních důvodů (§ 253 odst. 1, odst. 3 tr. ř.), aniž by napadené rozhodnutí soudu prvního stupně meritorně přezkoumával, lze v takovém případě rozhodnutí odvolacího soudu napadnout dovoláním pouze z důvodu § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., a to na základě jeho první části. Nelze však již namítat, že v řízení předcházejícím rozhodnutí odvolacího soudu byl dán některý z důvodů dovolání uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V posuzovaném případě se tak v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není možné zabývat těmi námitkami, kterými dovolatel vytýká vady rozhodnutí soudu prvního stupně.

Námitka obviněného, že v daném případě nebyly splněny podmínky k tomu, aby odvolací soud jeho odvolání odmítl v neveřejném zasedání, je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. námitkou právně relevantní, avšak v dané věci není důvodná. K uvedené problematice je třeba (byť jen stručně a v obecné rovině) uvést, že podle § 249 odst. 1 tr. ř. odvolání musí být ve lhůtě uvedené v § 248 tr. ř. nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 tr. ř. také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. O tom musí být oprávněné osoby poučeny.

Podle § 251 odst. 1 tr. ř. platí, že nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obviněného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. Stejně postupuje, pokud takové odvolání podal obviněný, který má obhájce, poškozený nebo zúčastněná osoba, kteří mají zmocněnce.

Z obsahu trestního spisu Okresního soudu v Jeseníku, sp. zn. 2 T 146/2012, vyplývá, že obviněný podal prostřednictvím svého obhájce (Mgr. Davida Raifa) blanketní odvolání, které bylo jmenovanému soudu doručeno dne 30. 5. 2013 (č. l. 158 spisu), přičemž obhájce v tomto podání uvedl, že odvolání odůvodní v dodatečné lhůtě. Jelikož tak neučinil, Okresní soud v Jeseníku vyzval obhájce obviněného k doplnění podaného odvolání [výzva mu byla doručena dne 18. 6. 2013 (č. l. 158 spisu)] a současně mu stanovil pětidenní lhůtu (ode dne doručení této výzvy) k odstranění vad podání. Jelikož obhájce obviněného v této lhůtě odvolání nedoplnil, soud prvního stupně dne 11. 7. 2013 předložil spisový materiál s předmětným (stále jen blanketním) odvoláním obviněného Krajskému soudu v Ostravě pobočka v Olomouci, jako soudu odvolacímu (č. l. 160 a násl. spisu). Z obsahu trestního spisu je rovněž zřejmé, že k dodatečnému odůvodnění odvolání nedošlo ani přesto, že obhájce obviněného Mgr. David Raif obdržel již dne 18. 6. 2013 výzvu Okresního soudu v Jeseníku k náležitému odůvodnění podaného opravného prostředku spolu s upozorněním na možnost odmítnutí odvolání odvolacím soudem, pokud podané odvolání nebude splňovat náležitosti vyplývající z ustanovení § 249 odst. 1 tr. ř. Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci neobdržel žádné odůvodnění podaného odvolání, a to až do dne rozhodnutí 31. 7. 2013.

Přestože ze slovního znění ustanovení § 251 odst. 1 tr. ř. jednoznačně nevyplývá, zda výzva k odstranění vad odvolání má být zaslána přímo obviněnému nebo jeho obhájci anebo zároveň obviněnému i jeho obhájci, lze s ohledem na poměrně krátkou lhůtu stanovenou ke splnění výzvy a s ohledem na to, že i samo vadné odvolání podal obhájce, dospět k názoru, že výzva se zasílá jen obhájci. V posuzovaném případě se Nejvyšší soud ztotožňuje s názorem státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, že tomuto výkladu nasvědčuje i ta skutečnost, že zákonodárce volil v ustanovení § 251 odst. 1 a § 251 odst. 2 tr. ř. odlišnou úpravu postupu soudu pro situaci, kdy odvolání podává kvalifikovaná osoba (nebo alespoň osoba kvalifikovaně zastoupená), a pro situaci, kdy odvolání podává sám obviněný (tj. osoba zpravidla práva neznalá), který ani nemá obhájce. V této souvislosti je třeba dále uvést, že podle publikované judikatury (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 7 Tdo 347/2010) platí, že se výzva ve smyslu § 251 odst. 1 tr. ř. k odstranění vad odvolání podaného za obviněného jeho obhájcem zasílá jen obhájci, nikoli též obviněnému, a soud ani není povinen obviněného o takové výzvě informovat. Z uvedeného právního názoru je třeba vycházet i při posouzení projednávané trestní věci.

Nejvyšší soud konstatuje, že rychlost a plynulost soudního rozhodování je nesporně obecně v zájmu i samotných obviněných, proto není povinností odvolacího soudu, aby s rozhodnutím o odvolání vyčkával neúměrně dlouhou dobu, pokud obviněný ani dodatečně své odvolání neodůvodní. V posuzované věci je evidentní, že v době rozhodování o odvolání krajský soud neměl odůvodnění odvolání k dispozici, neboť obhájce obviněného reagoval se značnými průtahy, když odvolání doplnil teprve dne 5. 8. 2013, tj. několik týdnů po doručení výzvy a v době, kdy již odvolací soud ve věci rozhodl. Lze tak uzavřít, že Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, nepochybil, pokud napadeným usnesením odmítl odvolání obviněného podle § 253 odst. 3 tr. ř. jako nesplňující náležitosti obsahu odvolání.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů shledal, že napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, a proto dovolání obviněného D. C. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítl. O dovolání rozhodl za podmínek ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. prosince 2013

Předseda senátu JUDr. Jiří Pácal