4 Pzo 6/2015
Datum rozhodnutí: 26.11.2015
Dotčené předpisy: § 88 tr. ř.



4 Pzo 6/2015-33

U S N E S E N Í



Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. listopadu 2015 návrh M. V. , na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Táboře dne 26. 11. 2014 pod sp. zn. 3 Nt 252/2014, ve věci zahájených úkonů trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 tr. zákoníku, vedeného Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje, Územním odborem Tábor pod čj.: KRPC-145348/TČ-2014-020871, a podle § 314m tr. ř. rozhodl t a k t o :

Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Táboře dne 26. 11. 2014, sp. zn. 3 Nt 252/2014, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.

O d ů v o d n ě n í :


Dne 17. 9. 2015 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh M. V. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Táboře, sp. zn. 3 Nt 252/2014, ze dne 26. 11. 2014.

V odůvodnění návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu M. V. uvedl, že na shora citované rozhodnutí pouze odkazuje, neboť jej nemá k dispozici, byť se (s odkazem na § 88 odst. 8 tr. ř.) domáhal po policejním orgánu i po dozorujícím státním zástupci toho, aby mu bylo umožněno nahlédnout do trestního spisu, příp. se alespoň seznámit s příkazem Okresního soudu v Táboře dne 26. 11. 2014, sp. zn. 3 Nt 252/2014. Dále uvedl, že jelikož navrhovateli nebylo umožněno seznámit se s trestním spisem ani s příkazem vydaným Okresním soudem v Táboře dne 26. 11. 2014 pod sp. zn. 3 Nt 252/2014, nemůže v rámci svého návrhu věcně a konkrétně argumentovat, a může se pouze obecně zmínit o zákonné úpravě a požadavcích na zákonný příkaz k odposlechu.

Navrhovatel poukázal na nutnost relevantního odůvodnění uvedeného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, které by nemělo být pouze formálním popisem probíhajícího trestního řízení a musí být přezkoumatelné. Rozhodnutí o příkazu k odposlechu musí být v souladu s požadavky dle ustanovení § 88 odst. 2 tr. ř., tedy musí být vydán písemně a musí být odůvodněn (v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují). Navrhovatel poznamenal, že mu nejsou známy žádné skutkové okolnosti, natož dostatečně konkrétní, které by vůči jeho osobě umožňovaly provádět takovýto úkon. Dále je navrhovatel přesvědčen, že v případě napadeného rozhodnutí nebyla splněna ani podmínka, že nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně snížené. Dle navrhovatele je otázkou, zda se orgány činné v trestním řízení pokusily dosáhnout sledovaného účelu jinak, či sledovaného účelu chtěly dosáhnout pouze pořízením odposlechů.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Podle ustanovení § 314 l tr. ř. na návrh uvedený v § 88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Podle ustanovení § 88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v § 88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že M. V. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou odposlouchávanou. Současně bylo ověřeno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě.

Po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že shora označeným příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl porušen zákon.

V daném případě z obsahu spisového materiálu vyplývá, že Policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru Tábor byly pod č.j.: KRPC-145348/TČ-2014-020871 zahájeny dne 10. 10. 2014 úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 tr. zákoníku.

Okresním soudem v Táboře byl dne 26. 11. 2014 pod sp. zn. 3 Nt 252/2014 vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mobilního čísla uživatele M. V., na dobu od 4. 12. 2014 do 4. 3. 2015. Z předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Táboře dne 26. 11. 2014 pod sp. zn. 3 Nt 252/2014, vyplývá, že byl vydán na návrh státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Táboře ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. V14-6/2014- ZN 1822/2014. Státní zástupkyně v návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně navrhovatele M. V. uvedla, že cílem odposlechu bude zjištění důležitých skutečností pro trestní řízení, které je vedeno pro podezření ze spáchání přečinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 tr. zákoníku, zejména ustanovení osob podílejících se na páchání trestné činnosti a zajištění důkazů, přičemž sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak.

Nejvyšší soud z předloženého spisového materiálu zjistil, že příkaz nařízený Okresním soudem v Táboře dne 26. 11. 2014, sp. zn. 3 Nt 252/2014 nebyl řádně odůvodněn a neobsahoval tedy všechny náležitosti požadované ustanovením § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.

Soudce Okresního soudu v Táboře do odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 3 Nt 252/2014 uvedl, že přezkoumal návrh státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Táboře a shledal, že ve věci probíhá trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání je ČR zavázána mezinárodní smlouvou. Ztotožnil se s názorem státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Táboře, že právě prostřednictvím odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu lze nejlépe získat informace důležité pro trestní řízení. Proto bylo návrhu státní zástupkyně vyhověno.

Podle ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř. je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 tr. zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 tr. zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 tr. zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 tr. zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.

Podle ustanovení § 88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci.

V posuzovaných případech však Okresní soud v Táboře podle uvedených ustanovení důsledně nepostupoval. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu lze jen - pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a
- nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Pro úplnost lze uvést, že formulací nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v § 2 odst. 4 tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být dostatečně zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.

Nejvyšší soud konstatuje, že v příkazu musí být mimo obecných náležitostí uloženo provedení odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu a podle výslovného znění ustanovení § 88 odst. 2 tr. ř. zde musí být uvedena: uživatelská adresa či zařízení, a to včetně telefonního čísla, osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, trestný čin, pro nějž se vede trestní řízení, doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce. V odůvodnění pak musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu odůvodňují (včetně doby jeho trvání), dále zde musí být uveden účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené, příp. odůvodněna i délka doby trvání odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu. V posuzovaném příkazu Okresního soudu v Táboře však konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu odůvodňují, resp. úvahy zabývající se důvodností návrhu, scházejí, přičemž nejsou odůvodněny ani doba trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ani důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak. Okresní soud v Táboře se omezil toliko na obecné konstatování, že prostřednictvím odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu lze zjistit skutečnosti významné pro trestní řízení, přičemž z výše uvedeného nelze dovodit žádnou konkrétní úvahu či zjištění rozhodujícího soudce.

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že Okresní soud v Táboře příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 3 Nt 252/2014, porušil ustanovení § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.

Nejvyšší soud proto rozhodl tím způsobem, že podle ustanovení § 314m tr. ř. vyslovil, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Táboře ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 3 Nt 252/2014, byl porušen zákon v ustanovení § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. listopadu 2015


JUDr. Jiří Pácal předseda senátu