4 Pzo 4/2015
Datum rozhodnutí: 14.10.2015
Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. a ) tr. ř.



4 Pzo 4/2015-31

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. října 2015 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, podaný
- T. L. N. , - T. T. N. , a rozhodl podle analogie § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu t a k t o:

Návrh s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Dne 19. 6. 2015 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podaný T. L. N. a T. T. N. prostřednictvím jejich právního zástupce.

Dle obsahu předmětného návrhu byli navrhovatelé T. L. N. a T. T. N. rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 20. 6. 2014, sp. zn. 3 T 35/2014, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 10. 4. 2015, sp. zn. 8 To 100/2015, uznáni vinnými ze spáchání přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením dle ustanovení § 268 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž jedním z důkazů, podle kterých dospěly uvedené soudy k závěru o jejich vině, byly záznamy telefonních hovorů pořízených ze strany orgánů činných v trestním řízení na základě příkazů vydaných soudci Okresního soudu ve Znojmě a Krajského soudu v Brně, a to:
- příkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 18. 7. 2012, sp. zn. V 12-1/2012, bylo rozhodnuto tak, že se dle § 88 tr. řádu vydává příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu včetně odchozích a příchozích zpráv SMS k mobilnímu telefonnímu účastnickému číslu, provozované T. L. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 18. 7. 2012 do 18. 10. 2012, a současně k odposlechu a záznamu telekomunikačního provoz včetně odchozích a příchozích zpráv SMS k mobilnímu telefonnímu účastnickému číslu, provozované T. T. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 18. 7. 2012 do 18. 10. 2012, - příkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 11. 10. 2012, sp. zn. V 12-5/2012, bylo mimo jiné rozhodnuto tak, že se dle § 88 tr. řádu vydává příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu včetně odchozích a příchozích zpráv SMS k mobilním telefonním účastnickým číslům, provozované T. L. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 11. 10. 2012 do 11. 1. 2013, - příkazem Krajského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2012, č. j. V 37-2/2012, bylo mimo jiné rozhodnuto tak, že se dle § 88 odst. 1, 2, 4 tr. řádu prodlužuje doba trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mobilní telefonní stanice, provozované T. L. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 18. 10. 2012 do 18. 1. 2013, - příkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. 11. 2012, sp. zn. V 12-7/2012, bylo rozhodnuto tak, že se dle § 88 tr. řádu vydává příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu včetně odchozích a příchozích zpráv SMS k mobilnímu telefonnímu účastnickému číslu, provozované T. L. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 6. 11. 2012 do 6. 2. 2013, - příkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. V 12-12/2012, bylo rozhodnuto tak, že se dle § 88 tr. řádu vydává příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu včetně odchozích a příchozích zpráv SMS k mobilní telefonní stanici a k mobilní telefonní stanici, provozované T. L. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 20. 11. 2012 do 20. 1. 2013, a současně k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu včetně odchozích a příchozích zpráv SMS k mobilní telefonní stanici, provozované panem T. N. T., užívané T. L. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 20. 11. 2012 do 20. 1. 2013.
Dle názoru navrhovatelů jsou s ohledem na skutečnost, že trestní řízení, v rámci kterého byly shora specifikované záznamy pořízeny, bylo již pravomocně skončeno, splněny podmínky pro zahájení řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve smyslu ust. § 314l a násl. tr. řádu. Navrhovatelé se domnívají, že nebyly splněny zákonné podmínky pro vydání příslušných příkazů, neboť trestní řízení nebylo vedeno pro zločin s horní hranicí trestu odnětí svobody v sazbě nejméně osm let, nebylo vedeno pro taxativně vyjmenované trestné činy a současně součástí právního řádu České republiky není mezinárodní smlouva zavazující Českou republiky k trestnímu stíhání, kterou by tato byla vázána. Podotkli, že soudy jsou ve smyslu ustanovení § 88 odst. 2, věty první, tr. řádu povinny uvést, v případě, že je vydáván příkaz na základě závazku České republiky stíhat trestné činy plynoucím z mezinárodní smlouvy, nejen obecně odkaz na mezinárodní smlouvu, ale i konkrétní článek mezinárodní smlouvy, z něhož plyne pro Českou republiku závazek dané skutky trestně stíhat. Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, na kterou je odkázáno v příslušných příkazech k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, podle navrhovatelů neobsahuje závazek k zakotvení trestněprávní ochrany ochranných známek a jiných označení, pouze zavazuje smluvní státy k obecné ochraně těchto práv.

Z uvedených důvodů navrhovatelé navrhli, aby Nejvyšší soud ve smyslu ustanovení § 314m odst. 1 tr. řádu vyslovil, že shora uvedenými příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl porušen zákon.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Podle § 314 l odst. 1 tr. řádu na návrh osoby uvedené v § 88 odst. 8 tr. řádu Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Podle § 88 odst. 8 tr. řádu státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a tr. řádu a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu.

Podle § 88 odst. 9 tr. řádu informaci podle odstavce 8 předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán nepodá v řízení o zločinu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, spáchaném organizovanou skupinou, v řízení o trestném činu spáchaném ve prospěch organizované zločinecké skupiny, v řízení o trestném činu účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361 tr. zákoníku), nebo pokud se na spáchání trestného činu podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno, nebo pokud je proti osobě, jíž má být informace sdělena, vedeno trestní řízení, anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zmařen účel trestního řízení, včetně řízení uvedeného v odstavci 6, nebo by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod osob.

Z uvedených zákonných ustanovení je zřejmé, že před pravomocným skončením věci, v níž byl vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, a bez následného zaslání informace předsedou senátu soudu prvého stupně, resp. státním zástupcem či policejním orgánem osobě uvedené v § 88 odst. 2 tr. řádu (až na výjimky dle § 88 odst. 9 tr. řádu), nelze návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu k Nejvyššímu soudu podat.

Nejvyšší soud po prostudování předloženého trestního spisu zjistil, že v dané věci žádná informace ve smyslu ustanovení § 88 odst. 8 tr. řádu podána nebyla a ani sami navrhovatelé ve svém návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nezmiňují nic o tom, že by jim byla taková informace zaslána. Z uvedeného důvodu ani nemohl začít běh šestiměsíční lhůty pro podání návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a tudíž provést vlastní přezkum zákonnosti takového příkazu v tomto případě není možné. Tentýž závěr vyplývající z poslední věty platí i v případě, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl na osobu navrhovatele vydán a tento byl i realizován, ale je zde zároveň přítomen některý z důvodů uvedený v ustanovení § 88 odst. 9 tr. řádu, který příslušnému orgánu činnému v trestním řízení zapovídá informaci takové osobě podat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2015, sp. zn. 4 Pzo 1/2015) .

Je tak třeba uzavřít, že o podaném návrhu navrhovatelů T. L. N. a T. T. N. na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Nejvyšší soud není oprávněn zahájit řízení ve smyslu ustanovení § 314 l odst. 1 tr. řádu ani o něm učinit konečné rozhodnutí, zda zákon porušen byl, či nikoli.

Dalšími námitkami obsaženými v učiněném podání navrhovatelů se proto Nejvyšší soud blíže nezabýval. Jen pro úplnost je možno dodat, že navrhovatelé spatřují nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu především v tom, že Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví z 20. 3. 1883, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb. (dále jen Pařížská úmluva ), neobsahuje závazek k zakotvení trestněprávní ochrany ochranných známek a jiných označení, resp. že ani v jednom případě soud v příkaze neuvedl, v jakém konkrétním ustanovení zmíněné Pařížské úmluvy je obsažen závazek pro Českou republiku stíhat přečin podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku. Již Krajský soud v Brně jako soud odvolací v předmětné věci však v odůvodnění svého rozhodnutí, na které je v tomto směru možno beze zbytku odkázat, jasně a srozumitelně vysvětlil, že dle dosavadní soudní judikatury pod pojem úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva v ustanovení § 88 odst. 1 tr. řádu spadají všechny trestné činy, které mají svůj podklad nebo navazují na mezinárodní smlouvy, jež obsahují závazek pro státy, jako jejich smluvní strany, stíhat nebo postihovat některá jednání ve skutkových podstatách těchto trestných činů popsaných, i když konkrétní vnitrostátní postih se zásadně provádí podle skutkových podstat trestných činů, které jsou součástí právního řádu České republiky. Pojem úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva nelze vykládat tak, že jde jen o trestné činy, u kterých ke stíhání takových činů zavazuje přímo či bezprostředně vyhlášená mezinárodní smlouva, neboť v takovém případě by byl jejich okruh jen velmi omezený, ale jde o všechny trestné činy, které mají podklad nebo navazují na mezinárodní smlouvy, jež obsahují závazek pro státy, jako jejich smluvní strany, stíhat nebo postihovat některá jednání ve skutkových podstatách těchto trestných činů popsaných, i když konkrétní vnitrostátní postih se zásadně provádí podle skutkových podstat trestných činů, které jsou součástí právního řádu České republiky. V této souvislosti Nejvyšší soud výslovně zmínil i Pařížskou úmluvu a její dodatky (srov. usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 15 Tdo 510/2013). Není proto pochyb o tom, že podmínky ustanovení § 88 odst. 1 tr. řádu byly náležitě splněny. Navíc je pochopitelné, že jen stěží by Pařížská úmluva z roku 1883 mohla obsahovat výslovné znění ustanovení § 268 odst. 1 tr. zákoníku účinného od 1. 1. 2010.

Vzhledem k tomu, že zákonodárce dosud do trestního řádu nezařadil ustanovení, na jehož základě by Nejvyšší soud postupoval a rozhodoval v případě předčasně učiněného či neoprávněného návrhu na přezkoumání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, Nejvyšší soud postupoval podle analogie legis a aplikoval ustanovení § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu, podle kterého podané dovolání odmítne, dospěje-li k závěru, že není přípustné. Podaný návrh T. L. N. a T. T. N. proto podle tohoto ustanovení trestního řádu odmítl.


P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. října 2015


JUDr. Danuše Novotná předsedkyně senátu