4 Pzo 18/2016
Datum rozhodnutí: 12.04.2017
Dotčené předpisy: § 88 tr. ř.



4 Pzo 18/2016 -53

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. 4. 2017 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podaný R. C. , v trestní věci vedené policejním orgánem Generální inspekce bezpečnostních sborů 18. oddělení Ostrava pod sp. zn. GI TC-4/2014, a rozhodl takto :

Podle § 314m odst. 1 tr. ř. příkazem soudce Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 2. 2014 sp. zn. 0 Nt 18015/2014/V (V 36/2014) k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně R. C. byl porušen zákon v ustanovení § 88 odst. 1, 2 tr. ř. a příkazy k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2014 sp. zn. 5 Nt 812/2014 (V 14-2/2014) a soudce Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 8. 2014 sp. zn. 5 Nt 822/2014 (V 26-2/2014) ohledně R. C. byl porušen zákon v ustanovení § 88 odst. 1, 4 tr. ř.

Odůvodnění:
Dne 3. 11. 2016 byl k Nejvyššímu soudu doručen návrh R. C., v němž požaduje přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

V tomto uvádí, že dne 9. 9. 2016 mu byl doručen do datové schránky písemný dokument nazvaný Podání informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle ust. § 88 odst. 8 tr. ř. Jednalo se o informaci ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů, Oddělení prověřování a dokumentace, pracoviště Ostrava o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 tr. ř. ve věci vedené pod č. j. GI-TC-4/2014, která byla pravomocně skončena. Konkrétně byl informován o tom, že odposlech a záznam telekomunikačního provozu byl proveden u uživatelského čísla ........, registrované na OSŽ ZO Železniční stanice, Nádražní 33, Mladá Boleslav, uživatel R. C., a to na základě příkazu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 0 Nt 18015/2014/V k č. j. V 36/2014 z 13. 2. 2014; příkazu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. V 14-2/2014 k č. j. 5 Nt 812/2014 z 29. 5. 2014 a příkazu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. V 26-2/2014 k č. j. 5 Nt 822/2014 z 27. 8. 2014.

V souladu s poskytnutým poučením a na základě výše uvedených skutečností žádá, aby byla přezkoumána zákonnost zmíněného příkazu okresního soudu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, resp. příkazů krajského soudu, jimiž došlo k prodloužení doby tohoto odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Domnívá se totiž, že postupem orgánů činných v trestním řízení bylo nepřiměřeně zasaženo do jeho práv uvedených v čl. 7 odst. 1 a čl. 13 Listiny základních práv a svobod a taktéž práva garantovaného čl. 8 odst. 1, 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ve vlastním odůvodnění návrhu žadatel zastává názor, že u všech třech zmíněných příkazů k odposlechu a záznamu nebylo postupováno v souladu s ustanovením § 88 odst. 1, 2 tr. ř., když sledovaného účelu šlo dosáhnout jinak a v souvislosti s jeho osobou v nich nejsou uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání těchto příkazů včetně doby jejich trvání odůvodňují. Soudní příkazy nejsou podloženy relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření, že spáchal trestný čin a není v nich uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být takto zjištěny a z čeho je to vyvozováno.


K jednotlivým soudním příkazům pak argumentuje následovně:

1) Soudce Okresního soudu v Ostravě dne 13. 2. 2014 podle § 88 odst. 1 tr. ř. vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pod sp. zn. 0 Nt 18015/2014V, V 36/2014, kterým nařídil odposlech a záznam telekomunikačního provozu mobilních stanic, mezi kterými byla i jeho mobilní telefonní stanice ........ s účastnickým číslem ........ Má za to, že v odůvodnění tohoto příkazu soudce nepostupoval v souladu s ustanovením § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř., když sledovaného účelu šlo dosáhnout jinak a v souvislosti s jeho osobou v odůvodnění zmiňovaného příkazu neuvedl konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jejího trvání, odůvodňují. Příkaz není podložen k jeho osobě relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání trestného činu. Soudce opominul uvést skutečnosti, z nichž lze dovodit konkrétní úvahu či zjištění o důvodech nezbytnosti zásahu do jeho soukromí, které je chráněno Listinou základních práva svobod. Konkrétně:

a) V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu pod sp. zn. 0 Nt 18015/2014V, V 36/2014 není dostatečně odůvodněno, proč policejní orgán GIBS dne 6. 1. 2014 podle § 158 odst. 3 tr. ř. na základě vlastního šetření zahájil úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) téhož zákona, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 téhož zákona a zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, 3 písm. b) téhož zákona, kterých se měl dopustit pouze příslušník Policie České republiky pprap. R. M., nar. , kdy v příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaném dne 13. 2. 2014 pod sp. zn. 0 Nt 18015/2014V, V 36/2014, se už objevuje moje jméno, a to v pozici podezřelého. Policejní orgán GIBS dne 6. 1. 2014 zahájil úkony trestního řízení pouze proti podezřelému pprap. R. M., přičemž v příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Okresního soudu v Ostravě připojil k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu i moji mobilní telefonní stanici s mnou užívaným účastnickým číslem. Na základě jakého důvodu nebo podezření není z odůvodnění příkazu jasné. V odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu pod sp. zn. 0 Nt 18015/2014V, V 36/2014 je pouze zmínka o vysvětlení ze dne 10. 1. 2014, podaného podle § 158 odst. 6 tr. ř. osobou vystupující v souladu s ustanovením § 55 odst. 2 tr. ř. pod jménem J. N., kdy, cit. z příkazu: "Tato osoba uvedla policejnímu orgánu tytéž skutečnosti, které jsou popsány v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, tedy zejména podpořila podezření vůči policistům pprap . M. a prap. C., stejně jako podezření, že osoba M. G. krátí spotřební daň z tabáku a z lihu a využívá k tomu za úplatu služby obou zmíněných podezřelých policistů. . Další konkrétní skutkové okolnosti k mé osobě odůvodňující nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mé telefonní stanice a účastnického čísla v odůvodnění příkazu nejsou uvedeny. b) Pokud je v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ne zcela jasný odkaz na úřední záznam sepsaný podle § 158 odst. 6 tr. ř. dne 10. 1. 2014 s osobou vystupující v souladu s ustanovením § 55 odst. 2 tr. ř. pod jménem J. N., tak po přečtení tohoto úředního záznamu je zřejmé, že k mé osobě soudce v odůvodnění příkazu nemohl více uvést, protože v celém úředním záznamu sepsaném dne 10. 1. 2014 na pracovišti GIBS v Ostravě s osobou vystupujícím pod jménem J. N. jsou uváděny obsáhlé informace pouze k osobě R. M. v souvislosti s nějakým odcizeným vozidlem VW Touareg, jeho styky s osobou M. G., jeho činnosti při doprovodu vozidel, k lustracím ve prospěch M. G. a nějaké přepravě alkoholu a neoznačených cigaret. Ke konci podání vysvětlení osoby vystupující pod jménem J. N. jsou k mojí osobě uvedeny pouze tyto dvě krátké věty, cituji: S M. se na této shora popsané činnosti podílí nejméně jeden další policista, který se jmenuje R. C. Jeho podíl na popsané činnosti je totožný, tedy že se aktivně na tomto podílí stejnou měrou jako M.". V celém podání vysvětlení se hovoří podrobně pouze o R. M., o tom co a jak prováděl, kdy k mé osobě J. N. uvedla pouze dvě obsahově nic neříkající věty. Tyto citované dvě věty bez relevantních indicií postačily soudci Okresního soudu v Ostravě k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mojí telefonní stanice a účastnického čísla, přičemž jmenovaná nikterak blíže nespecifikovala, čeho konkrétně a jak se mám dopouštět. Nějaký odkaz uvedený ve dvou citovaných větách z výpovědi J. N. je nedostačující a zkreslující. Není totiž vůbec jasné, na jaké shora popsané činnosti jsem se to vlastně podílel a jakým způsobem.

c) Policejní orgán GIBS při sepisování podání vysvětlení dne 10. 1. 2014 měl položit osobě vystupující pod jménem J. N. doplňující otázky, které by upřesnily můj údajný podíl "na něčem", co nekonkrétně k mojí osobě uvádí. Takové otázky však policejním orgánem GIBS položeny nebyly, což není obvyklé. Policejnímu orgánu GIBS naopak postačily pouhé dvě citované věty, aby učinil k mé osobě další kroky ve smyslu ustanovení § 88 tr. ř. Nabízí se otázka, proč se tak stalo.

d) Soudce Okresního soudu v Ostravě nařídil odposlech a záznam telekomunikačního provozu mojí mobilní telefonní stanice, kdy ve smyslu ustanovení § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř. měl své rozhodnutí řádně odůvodnit. Nelze to ale vše shrnout a odůvodnit větou, cit. z příkazu: Tato osoba uvedla policejnímu orgánu tytéž skutečnosti, které jsou popsány v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Tedy zejména podpořila podezření vůči policistům pprap. M. a prap. C., stejně jako podezření, že osoba M. G. krátí spotřební daň z tabáku a z lihu a využívá k tomu za úplatu služby obou zmíněných podezřelých policistů. " I tato jediná věta je psána tak nesrozumitelně, že se lze domnívat, že osoba vystupující v souladu s ustanovením § 55 odst. 2 tr. ř. pod jménem J. N. tvrdí i to, že jsem se podílel na neoprávněném sdělování informací k odcizenému motorovému vozidlu VW Touareg, kdy toto podezření je uvedeno v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 6. 1. 2014 pod č. j.: GI-TC-4/2014. Soudce Okresního soudu v Ostravě nedostatečně odůvodnil připojení mé osoby coby podezřelého k věci prověřované od 6. 1. 2014 policejním orgánem GIBS pod č. j.: GI-TC-4/2014, kde byl podezřelým toliko pprap. R. M., který jediný byl podezřelý z onoho neoprávněného sdělování informací k odcizenému motorovému vozidlu VW Touareg. e) Též poukazuji, že prověřování v této věci již bylo pravomocně skončené (odloženo podle § 159a odst. 1 tr. ř. ) a žádná podezření, pro které byly zahájeny úkony trestního řízení dne 6. 1. 2014, se u mé osoby ani u pprap. R. M. nepotvrdila. Žádné takové nezákonné činnosti jsem se totiž nedopouštěl. Soudce okresního soudu nesporně vycházel ze spisového materiálu pod č. j.: GI-TC-4/2014, který mu poskytl policejní orgán GIBS, přičemž tento spisový materiál na začátku prověřování byl plný neověřených podezření vůči R. M., která se v průběhu prověřování skončeném až v roce 2016 zcela vytratila. K mojí osobě ke dni 13. 2. 2014, kdy soudce vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, nebyly ve spisovém materiálu GIBS, kromě citovaných dvou vět z podání vysvětlení osoby vystupující pod jménem J. N., uvedeny žádné další informace nasvědčující tomu, že se podílím na nějaké trestné činnosti. K této skutečnosti si dovolím poznamenat, že institut odposlechu má sloužit k objasnění trestné činnosti, na jejíž páchání je usuzováno z již existujících důkazů, nikoli jako prostředek k získání prvotních důkazů směřujících k potvrzení zatím nepodloženého podezření o spáchání trestného činu (viz Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 615/06). V mém případě ale v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a v celém spisovém materiálu GIBS vedeném pod č. j.: GI-TC-4/2014 ke dni 13. 2. 2014 zcela scházely relevantní indicie, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání trestného činu páchaného mojí osobou.

f) V odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Okresního soudu v Ostravě hodnotí telekomunikační údaje, které byly získány na základě příkazu k vydání výpisů z hovorů telekomunikačního provozu podle § 88a odst. 1 tr. ř., který dne 23. 1. 2014 vydal soudce Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 0 Nt 8010/2014. V rámci tohoto hodnocení soudce uvedl ve svém odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tuto větu:
" Z vyhodnocení je zřejmé. že podezřelý pprap. M. byl v kontaktu nejen s prap. C., ale též s podezřelým G., což potvrzuje dosavadní závěry, že podezřelé osoby se navzájem znají a komunikují spolu ." S tímto nesouhlasím a poukazuji, že uvedená věta postrádá logiku. Nemůžu znát všechny osoby, se kterými telefonicky komunikuje R. M. Navíc z telekomunikačních údajů je zřejmé, že v telefonickém kontaktu jsem byl pouze s R. M., což není ničím podezřelé, protože v té době jsem s ním pracoval na OO PČR Český Těšín, a to na ranních i nočních směnách v uzavřené operativní skupině. S M. G. jsem v telefonickém spojení nebyl, kdy tento fakt je ověřen ve vyžádaných telekomunikačních výpisech poskytnutých policejnímu orgánu GIBS na základě příkazu k vydání výpisů z hovorů telekomunikačního provozu podle § 88a odst. 1 tr. ř., který dne 23. 1. 2014 vydal soudce Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 0 Nt 8010/2014. Tyto telekomunikační údaje v době, kdy soudce Okresního soudu v Ostravě vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mojí telefonní stanice a účastnického čísla, byly a stále jsou součástí spisového materiálu GIBS vedeného pod č. j.: GI-TC-4/2014. Je nepochopitelné, proč se soudce Okresního soudu v Ostravě citovanou větou snažil odůvodnit, že se znám a komunikuji s M. G. Já si s ním ve skutečnosti nevolám, takže jej nemůžu znát a komunikovat s ním. Domnívám se, že soudce Okresního soudu v Ostravě ve svém odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mylně tvrdí, že z výpisů o uskutečněném telekomunikačním provozu je zřejmé, že se znám a komunikuji s M. G. Soudce při svém rozhodování o povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tak vycházel z ničím podložených nebo mylně interpretovaných informací, které ho významnou měrou mohly ovlivnit při jeho rozhodování v můj neprospěch. g) Taktéž zastávám názor, že orgány činné v trestním řízení mohly v mém případě postupovat v prověřování za využití jiných oprávnění, které umožňuje trestní řád, přičemž tyto by tak výrazně nezasahovaly do mých práv uvedených v článku 7 odst. 1 a článku 13 Listiny základních práv a svobod a práva na respektování soukromého a rodinného života garantovaného článkem 8 odst. 1, odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ponechávám na úvaze Nejvyššího soudu, zda spisový materiál nebyl ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů ke dni 13. 2. 2014 veden k mé osobě jednostranně, se záměrem "dosáhnout" na povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu i mojí telefonní stanice. Též zda si nechtěl policejní orgán GIBS prověřování ulehčit odposlechy, místo toho, aby prováděl výslechy svědků, sledování osob a věcí, lustrace, žádosti, domovní prohlídky a lepší výslech osoby vystupující pod jménem J. N. (V této souvislosti navrhovatel cituje z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016 pod sp. zn. 4 Pzo 9/2015 a klade zároveň dotaz, zda sledováním osob a věcí podle § 158d tr. ř. bylo možné zadokumentovat to, že R. M. nebo on rozváží služebními vozidly nekolkované cigarety. Navíc služebními vozidly, které již v té době byly vybaveny GPS monitory pohybu, kdy pohyb služebních vozidel je on-line přenášen na operační středisko PČR. Též by se jistě dalo dotazy u správců informačních systému PČR a MV ČR on-line ověřit, zda provádí nějaké neoprávněné lustrace). h) Dále poukazuji, že v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je hned na začátku uvedeno, že policejní orgán GIBS zahájil úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání jednak přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 2329 dost. 1 písm. a), c) tr. zákoníku". Takový paragraf v trestním zákoníku ale není. 2) Dne 29. 5. 2014 soudce krajského soudu vydal příkaz k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu pod sp. zn. V 14-2/2014, 5 Nt 812/2014, kterým podle § 88 odst. 4 tr. ř. prodloužil příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mobilních telefonních stanic a IMEI, mezi kterými byl opět můj mobilní telefon se SIM kartou, kterému bylo příslušným operátorem přiřazeno užívané účastnické číslo ... . Mám za to, že v odůvodnění tohoto příkazu soudce krajského soudu nepostupoval v souladu s ustanovením § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř., když sledovaného účelu šlo dosáhnout jinak a v souvislosti s mojí osobou v odůvodnění zmiňovaného příkazu neuvedl konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jejího trvání, odůvodňují. a) V odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jsou pouze kusé informace, které vzešly z vyhodnocení odposlechů a záznamu telekomunikačního provozu, kdy se v odůvodnění píše o nějakých mých uskutečněných hovorech, kterými požadoval L. P. sdělení údajů z informačních systémů PČR a MV ČR, a údaje z centrálních registrů obyvatel i vozidel a ETŘ. Rovněž je zde zmiňováno, že L. P. mou osobu žádal o výhody pro známého v souvislosti s kontrolou vozidla a nálezem tabákových výrobků. Přestože výše uvedené informace vzešly z odposlechů, a musí tak být patrné, kdy přesně o ně bylo L. P. žádáno a konkrétně o jaké požadavky se jednalo, tak soudce krajského soudu v odůvodnění příkazu toto neupřesnil, kdy a jaké informace a konkrétní služby měly být požadovány. Zde se pak nabízí i otázka, proč a kde se v průběhu prověřování policejního orgánu GIBS vytratily ony po mně žádané služby L. P.", které měly pro soudce tak významnou váhu při jeho rozhodování. Z jakého důvodu nejsou uvedeny v jeho odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Policejní orgán GIBS si měl ověřit v příslušných evidencích, zda jsem nějakou osobu nebo vozidlo neoprávněně lustroval. Kdyby tak učinil, zjistil by, že žádná neoprávněná lustrace z mé strany nebyla uskutečněna, což se nakonec potvrdilo. Policejní orgán GIBS z prováděných odposlechů měl údajně zjišťovat v konkrétním čase, který není v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu uveden, že jsem žádán L. P. o nějaké údaje ze systémů PČR a MV ČR, a údaje z centrálních registrů obyvatel i vozidel a ETŘ. Policejní orgán GIBS si může ihned elektronicky přes správce systému vedených PČR a MV ČR zkontrolovat, zda provádím nějaké lustrace, a pokud ano, tak ověřit jestli jsou ve prospěch L. P. Tento dotaz u správců systémů lze provést ihned, aniž bych se já nebo R. M. o tom dozvěděl. Žádné neoprávněné lustrace ve prospěch L. P. nebo jiné osoby policejním orgánem GIBS nebyly zjištěny. Zjištěny být nemohly, protože jsem žádné neoprávněné lustrace nikdy a pro nikoho neprováděl. Mám za to, že informace "údajně" zjištěné policejním orgánem GIBS z prováděných odposlechů jsou ze strany policejního orgánu GIBS "nepřesně" interpretovány, a to z následujících důvodů.

b) Poukazuji, že v příloze učiněného návrhu zasílám písemný dokument sepsaný dne 4. 2. 2016 pplk. J. P. z 18. Oddělení GIBS Ostrava, pod č. j.: GI-TC-69-1/2016, který je nazvaný: "Úřední záznam-stanovisko k skutečnostem sděleným R. M. dne 1. 2. 2016 v rámci úkonu podaného vysvětlení". Jedná se o dokument, ve kterém se pplk. J. P. vyjadřuje k prováděným odposlechům a záznamům telekomunikačního provozu prováděných v rámci prověřování vedeném policejním orgánem GIBS pod k č. j.: GI-TC-4/2014, kdy tyto odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu jsou používány v rámci vyšetřování vedeném policejním orgánem GIBS pod č. j.: GI-TC-69-1/2016. Podotýkám, že vyšetřování není vedeno proti mé osobě, ale proti R. M. pro zcela jiné přečiny, než pro které byly dne 6. 1. 2016 (správně 2014; pozn. NS) zahájeny policejním orgánem GIBS úkony trestního řízení pod č. j.: GI-TC-4/2014, a o kterých vypovídala osoba vystupující pod jménem J. N. dne 10. 1. 2014. V tomto písemném dokumentu ze dne 4. 2. 2016 pplk. J. P. uvádí toto, cituji: " Pplk. P. má k aktuálnímu spisu výhrady hlavně co do úrovně přepisu odposlechu, avšak ze své úřední činnosti ví, že problém patrně vznikl převzetím běžných postupů celníků Frýdek Místek, kde pplk. V. dříve sloužil. Přepisy v podstatě obdobně pořizovali např. prap. J. K.. prap. P. H. z tohoto důvodu, že u kolektivně fungující skupiny celního pátrání bylo cílem v podstatě on-line se držet za cisternami, ne řešit, jestli přepis obsahuje skutečnosti podstatné z hlediska všech znaků skutkové podstaty tr. činu. " Z tohoto písemného dokumentu pplk. J. P. je patrné, že pplk. V. neprováděl přepisy odposlechů, tak jak se má z hlediska všech znaků skutkové podstaty trestných činů. Jinými slovy přepisoval něco, co ani nebylo něčím podezřelým nebo činil jiné závěry. Na jakém základě pak mohl rozhodovat soudce Krajského soudu v Ostravě, když při svém rozhodování vycházel z takto prováděných přepisů odposlechů. c) Soudce Krajského soudu v Ostravě ve svém příkazu k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu pod sp. zn. V 14-2/2014, 5 Nt 812/2014 v odůvodnění příkazu uvedl tuto větu, cituji: Z výpisů o uskutečněném telekomunikačním provozu je zřejmé, že policista R. M. byl v telefonickém kontaktu nejen s prap. R. C., ale též s M. G., což potvrzuje minimálně to, že podezřelí se navzájem znají a komunikují spolu." Soudce krajského soudu zřejmě chtěl touto větou odůvodnit a potvrdit, že se znám a komunikuji s M. G., což znovu opakuji, není pravda. Z telekomunikačních údajů je zřejmé, že jsem byl v telefonickém kontaktu pouze s R. M., což není ničím podezřelé, protože jsem s ním pracoval na OO PČR Český Těšín v uzavřené operativní skupině. S M. G. jsem v telefonickém spojení nebyl. Tento fakt je ověřen ve vyžádaných telekomunikačních výpisech poskytnutých policejnímu orgánu GIBS na základě příkazu k vydání výpisů z hovorů telekomunikačního provozu podle § 88a odst. 1 tr. ř., který dne 23. 1. 2014 vydal soudce Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. O Nt 8010/2014. Rovněž z prováděných odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, které byly prováděny od 13. 2. 2014 bylo zřejmé, že jsem s M. G. telefonicky nekomunikoval. Domnívám se, že soudce Krajského soudu v Ostravě ve svém odůvodnění příkazu k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mylně tvrdí, že z výpisů o uskutečněném telekomunikačním provozu je zřejmé, že se znám a komunikuji s M. G. Mám za to, že při svém rozhodování o prodloužení povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vycházel z ničím podložených nebo mylně interpretovaných informací, které ho významnou měrou mohly ovlivnit při jeho rozhodování v můj neprospěch. d) V odůvodnění příkazu k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu schází vyjádření k tomu, zda se jedná o neodkladný úkon ve smyslu ustanovení § 160 odst. 4 tr. ř. e) Domnívám se, že orgány činné v trestním řízení mohly i v tomto případě u mé osoby postupovat v prověřování za využití jiných oprávnění, které umožňuje trestní řád, přičemž tyto by tak výrazně nezasahovaly do mých práv uvedených v článku 7 odst. 1 a článku 13 Listiny základních práv a svobod a práva na respektování soukromého a rodinného života garantovaného článkem 8 odst. 1, odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práva základních svobod. 3) Dne 27. 8. 2014 soudkyně Krajského soudu v Ostravě vydala příkaz k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu pod sp. zn. V 26-2/2014, 5 Nt 822/2014, kterým podle § 88 odst. 4 tr. ř. prodloužila příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mobilních telefonních stanic a IMEI, mezi kterými byl opět můj mobilní telefon se SIM kartou, kterému bylo příslušným operátorem přiřazeno mnou užívané účastnické číslo . Mám za to, že v odůvodnění tohoto příkazu soudkyně krajského soudu nepostupovala v souladu s ustanovením § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř., když sledovaného účelu šlo dosáhnout jinak a v souvislosti s mou osobou v odůvodnění zmiňovaného příkazu neuvedla konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jejího trvání, odůvodňuje. Příkaz není podložen k mé osobě relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání trestného činu. Soudkyně opominula uvést skutečnosti, z nichž lze dovodit konkrétní úvahu či zjištění o důvodech nezbytnosti zásahu do soukromí mé osoby, které je chráněno Listinou základních práv a svobod.

a) Jediným odůvodněním příkazu je zjištěná skutečnost, že bych měl od 1. 9. 2014 změnit služební působiště, když bych měl zahájit stáž na odboru hospodářské kriminality SKPV, Územního odboru Karviná. Takovéto odůvodnění příkazu se mi zdá velice chabé a nedostačující. Zůstává pro mě nezodpovězenou otázkou, proč soudkyně v odůvodnění příkazu uvádí, cituji z příkazu: Zvýšenou pozornost si v této souvislosti zasluhuje činnost R. C., který by měl od 1.9.2014 změnit služební působiště, když by měl zahájit stáž na odboru hospodářské kriminality SKPV, Územního odboru Karviná. V souvislosti s tímto služebním postupem a přístupem k závažnější trestné činnosti se zvýší riziko a nutnost prověřování jeho dalšího jednání." Možná tato jediná skutečnost, že od 1. 9. 2014 jsem skutečně nastoupil na stáž na oddělení hospodářské kriminality, Územního odboru Karviná, je tím jediným mým "proviněním" v celém případě.

b) Od dne 13. 2. 2014, kdy byl povolen odposlech a záznam telekomunikačního provozu mého mobilního přístroje a mnou užívaného účastnického čísla do 27. 8. 2014, kdy byl vydán tento zmiňovaný příkaz k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu pod sp. zn. V 26-2/2014, 5 Nt 822/2014, policejní orgán GIBS nezjistil jedinou neoprávněnou lustraci z informačních systémů PČR a MV ČR. Přesto v odůvodnění příkazu je opět uvedeno, že L. P. byly po mně a R. M. žádány takové lustrace, přičemž v odůvodnění příkazu není specifikované jaké lustrace a kdy byly žádány, případně jaké vzešly kontrolou z informačních systémů PČR a MV ČR. V odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se neobjevilo jediné relevantní podezření, že bych pro někoho něco neoprávněně lustroval, poskytoval informace nebo jiné služby. c) Soudkyně krajského soudu ve svém příkazu k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu pod sp. zn. V 26-2/2014, 5 Nt 822/2014 v odůvodnění příkazu uvedla tuto větu, cituji: Z výpisů o uskutečněném telekomunikačním provozu je zřejmé, že policista R. M. bvl v telefonickém kontaktu nejen s prap. R. C., ale též s M. G., což potvrzuje minimálně to, že podezřelí se navzájem znají a komunikují spolu. " Soudkyně chtěla zřejmě touto větou odůvodnit a potvrdit, že se znám a komunikuji s M. G., což jak jsem dříve již zdůraznil, pravda není. S M. G. jsem v telefonickém spojení nebyl, kdy tento fakt je ověřen ve vyžádaných telekomunikačních výpisech poskytnutým policejnímu orgánu GIBS na základě příkazu k vydání výpisů z hovorů telekomunikačního provozu dle § 88a odst. 1 tr. ř., který dne 23. 1. 2014 vydal soudce Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. O Nt 8010/2014. Tyto telekomunikační údaje v době, kdy soudkyně vydala příkaz k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mé telefonní stanice a účastnického čísla, byly a stále jsou součástí spisového materiálu GIBS vedeného pod č. j.:GI-TC-4/2014. Rovněž z prováděných odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, které byly prováděny od 13. 2. 2014 bylo zřejmé, že jsem s M. G. telefonicky nekomunikoval. Je nepochopitelné, proč soudkyně Krajského soudu v Ostravě se citovanou větou snažila odůvodnit, že se znám a komunikuji s M. G. I v tomto případě se domnívám, že soudkyně ve svém odůvodnění příkazu k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mylně tvrdí, že z výpisů o uskutečněném telekomunikačním provozu je zřeimé. že se znám a komunikuji s M. G. Mám za to, že při svém rozhodování o prodloužení povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vycházela z ničím podložených nebo mylně interpretovaných informací, které jí významnou měrou mohly ovlivnit při jejím rozhodování v můj neprospěch. d) V odůvodnění příkazu k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu taktéž schází vyjádření k tomu, zda se jedná o neodkladný úkon ve smyslu ustanovení § 160 odst. 4 tr. ř.

e) Taktéž se domnívám, že orgány činné v trestním řízení mohly i v tomto případě u mé osoby postupovat v prověřování za využití jiných oprávnění, které umožňuje trestní řád, přičemž tyto by tak výrazně nezasahovaly do mých práv uvedených v článku 7 odst. 1 a článku 13 Listiny základních práv a svobod a práva na respektování soukromého a rodinného života garantovaného článkem 8 odst. 1, odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

K podanému návrhu byly připojeny kopie všech tří zmiňovaných soudních příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a další písemnosti ze spisového materiálu GIBS vedeného pod č. j.: GI-TC-4/2014 a č. j.: GI-TC-69-1/2016.

Podle § 88 odst. 8 tr. ř. (v tehdy účinném znění) k Nejvyššímu soudu může po pravomocném skončení věci podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osoba uvedená v § 88 odst. 2, a to do šesti měsíců ode dne, kdy jí byla (mj.) policejním orgánem doručena informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Pokud jde o včasnost podaného návrhu obviněného, tak z předložených písemností GIBS vyplývá, že předmětnou informaci ohledně nařízeného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, uskutečněného na konkrétním tel. čísle, R. C. obdržel dne 9. 9. 2016 a uvedený návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jím byl poté k Nejvyššímu soudu podán elektronicky datovou schránkou dne 3. 11. 2016.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh, neboť byl osobou odposlouchávanou a současně bylo shledáno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě.

Podle § 314 l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88 odst. 8 Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Vlastní podmínky pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudem jsou upraveny v ustanovení § 88 tr. ř., zejména v jeho odst. 1, 2 a 4. To jinými slovy znamená, že Nejvyšší soud je v tomto přezkumném řízení sui generis oprávněn zpětně zkoumat, zda pro již dříve vydaný příkaz k odposlechu atd. byly v té době splněny všechny zákonem stanovené podmínky a na základě výsledku tohoto přezkoumání pak vydá rozhodnutí o tom, zda vydaným příkazem k odposlechu byl, nebo nebyl porušen zákon (§ 314m tr. ř.; § 314n tr. ř.).

V souladu s tím Nejvyšší soud přistoupil k přezkoumání podaného návrhu žadatele, když z obsahu spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 0 Nt 18015/2014/V (V 36/2014) a spisu GIBS sp. zn. GI-TC-4/2014 (jeho vyhrazené i nevyhrazené části V-2/2014-IN-18-OV-K), zjistil následující.

Z nevyhrazené části předmětného spisu vyplývá, že dne 6. 1. 2014 byly podle § 158 odst. 3 tr. ř. zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinů zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku a zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Těchto se měl dopustit příslušník Policie ČR pprap. R. M., služebně zařazen jako vrchní asistent, Územního odboru Karviná, obvodního oddělení Český Těšín, společně s dalšími osobami. Trestná činnost měla spočívat v tom, že jmenovaný jako úřední osoba měl vykonávat svěřenou pravomoc způsobem odporujícím zákonu č. 141/1961 Sb., trestní řád, zákonu č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky a zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Dále v rozporu s čl. 3 Trestně právní úmluvy ze dne 27. 1. 1999, vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv Sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 70/2002 S.m.s. a č. 43/2009 S.m.s. a v rozporu se strategií vlády České republiky v boji proti korupci na období let 2006 až 2011 ze dne 25. 10. 2006 č. 1199 a neplnit si povinnosti vyplývající z jeho pravomoci kdy měl, nejméně od 13. 2. 2011 doposud, společně s dalšími osobami různými formami spolupráce a účastenství a podílnictví na různých místech Moravskoslezského kraje a jinde úmyslně řádně nepostupovat proti osobám, proti nimž z moci svěřené zákonem postupovat měl a kdy tento jeho postup měl spočívat mj. ve skutečnostech, kdy měl být z jeho strany dalším osobám, kterými měl být např. M. G., neoprávněně předávány a sdělovány informace z vedených trestních řízení za účelem opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch ve formě finanční hotovosti a věcí osobní spotřeby, kdy tyto informace měly být předány z trestního řízení evidovaného u Policie ČR pod sp. zn. KRPT-5148/TČ-2011-070311 ze dne 13. 2. 2011, ve věci oznámené krádeže motorového vozidla VW Touareg, naposledy registrační značky ......, kdy tímto měla vzniknout předpokládaná škoda společnosti Česká pojišťovna a. s., se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, ve výši 320 150 Kč, která měla vzniknout ve formě neoprávněné výplaty osobě R. B. ve formě inkasa pojistného plnění z pojistné události č. ....... k pojistné smlouvě č. ......, kdy tato částka byla poukázána na bankovní účet vedený dosud neznámou osobu u České spořitelny a. s. s přiděleným č. ........ Jmenovaný policista se měl a dále má ve spolupráci s dalšími osobami, především s M. G., podílet na nelegálním obchodu s neznačenými cigaretami, neznačeným lihem a omamnými a psychotropními látkami marihuanou, a to ve formách účastenství a podílnictví způsobem, kdy se má podílet na nelegálním skladování, distribuci a prodeji vyjmenovaných vybraných výrobků v obci Č. T., které nejsou značeny dle platných zákonů ČR, dále má jmenovaný avizovat osobám ve spojení chystané případné kontrolní akce příslušných správních orgánů, které tyto kompenzace k realizaci těchto kontrol mají a o kterých se dozví, dále se má fyzicky účastnit a podílet na samotné distribuci těchto věcí dalším odběratelům, především osobám vietnamské národnosti, kterými mají být především osoby s místem podnikání na ulici H. tř., konkrétně na adrese s přiděleným číslem .... v obci Č. T., např. osobě přezdívané K. , ve které byl ustanoven N. X. L., soukromý podnikatel, t. č. ve Vazební věznici v Ostravě, dále se má účastnit jako člen osádky bezpečnostních doprovodů zájmových vozidel, např. doposud blíže nezjištěného vozidla Škoda Superb, dále se má účastnit samotné distribuce těchto věcí v jím užívaných osobních vozidlech a jím užívaných služebních vozidlech Policie ČR v civilním provedení, továrních značek Škoda Fabia a Opel Zafira, reg. zn. , a také se má podílet formou osobní účasti a osobního zájmu a osobního zisku na skladování a distribuci neznačených cigaret na adrese F. , Č. T. , parcela , kdy na této adrese v provozní místnosti provozované společností Komisní prodej, s.r.o. a Eko trade plus, s.r.o. bylo dne 13. 9. 2013 nalezeno Celní správou ČR u soukromého podnikatele M. G. celkem 50 000 ks neznačených cigaret značek , kdy neodvedením spotřební daně českému státu měla vzniknout škoda na této daňové povinnosti ve výši cca 100 000 Kč.

Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení dále vyplývá, že tyto skutečnosti byly zjištěny v rámci vedeného prověřování vyplývajícího z působnosti a úkolů podle Hlavy I. zák. č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, sp. zn. GI-K1360/2013.

Lze tak konstatovat, že podezření ze spáchání tří ze čtyř výše cit. trestných činů, pro něž byly zahájeny úkony trestního řízení, umožňovaly podle § 88 odst. 1 tr. ř. iniciovat, resp. navrhnout soudu vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. K tomu je třeba ale poznamenat, že se jednalo pouze o jednu z podmínek, které z tohoto zákonného ustanovení vyplývají.

Ze spisu lze dále zjistit, že následně byla dne 7. 2. 2014 pod sp. zn. GI-TC-4/2014 (V 2-8/2014-IN-18-OV-K) podána Generální inspekcí bezpečnostních sborů Ostrava žádost Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě o podání návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 tr. ř. V odůvodnění žádosti jsou uvedeny poznatky, které jsou obsaženy ve výše citovaném záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 6. 1. 2014, přičemž kromě poznatků vyplývajících z operativního šetření GIBS je zde odkazováno na vysvětlení sepsané podle § 158 odst. 6 tr. ř. s osobou J. N. za použití § 55 odst. 2 tr. ř., kdy z obsahu mají být zřejmé skutečnosti, týkající se jednak potvrzení zjištěných operativních informací, tak i podrobný popis účasti jmenovaného příslušníka Policie ČR a dalších osob s tímto policistou ve spojení, kdy z obsahu vysvětlení má jednání všech zainteresovaných osob výrazně konspirační povahu atd.

V další části podané žádosti se ve stručnosti uvádí, že zájmové osoby policistů pprap. R. M. a prap. R. C. (zde poprvé jmenován) mají využívat telefonní stanice a IMEI v celkovém počtu 15 kusů, které jsou využívány s osobami s nimi ve spojení, kdy se jedná především o osobu jednatele obchodních společností Komisní prodej s.r.o a Eko trade plus s.r.o. M. G. Je zde dále dokumentováno podezření, že jmenovaní a další osoby ve spojení využívají k zakrývání své nelegální činnosti velké množství mobilních telefonních stanic, včetně anonymních předplacených služeb, ve kterých často mění SIM karty, kdy toto jednání je typické pro pachatele dlouhodobě páchané trestné činnosti. Je vedeno snahou minimalizovat případnou dokumentaci této činnosti a snahou profesionálně zakrývat protiprávní jednání a to především realizaci nelegálních obchodů s neznačenými cigaretami a neznačenými alkoholickými nápoji a lihem včetně neoriginálních výrobků, s věcmi pocházejícími z trestné činnosti a v neposlední řadě s omamnými a psychotropními látkami, především marihuanou, kdy tyto věci mají jmenovaní s využitím dalších osob za účelem vlastního zisku a obohacení dále organizovaně distribuovat a prodávat a předávat dalším osobám. Ze strany uvedených osob a dalších osob ve spojení jsou ve velké míře preferovány osobní setkání, někdy i skupinová, kde se mají tyto osoby domlouvat na přípravě a realizaci popsaných skutků a nelegálních obchodů. Mezi podezřelými osobami jsou také preferovány a telefonicky konspirativně domlouvány místa těchto schůzek, kterými jsou služební vozidla Policie ČR, soukromá vozidla v provozování jmenovaných osob, včetně vozidel obchodních společností, restaurační a hotelová zařízení v obcích Č. T. a K. a jinde. Kancelářské prostory jmenovaných obchodních společností a také veřejná místa, kde jsou provozovány služby veřejnosti, kterými jsou především prodejní místa služeb pronajatá místa k podnikání osob ve spojení a nemovitosti v majetku jmenovaných osob a osob ve spojení.

Dále je zde uváděn cíl použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu spočívající v náležitém objasnění popsané nelegální činnosti, ustanovení modu operandi a všech osob, které se na této činnosti podílejí, při využití všech dostupných institutů trestního řádu. V další části žádosti jsou pak uvedeny veškerá telefonní čísla, jména osob a IMEI č., které je potřeba odposlouchávat. Pokud jde o R. C., je zde uvedeno tel. č. ....... a IMEI č. ..... . Navrhovaná doba odposlechu pak je od 13. 2. do 31. 5. 2014.

Dne 11. 2. 2014 byl pod sp. zn. 1 KZN 3/2014-17/V (V 36/2014) vydán a dne 12. 2. 2014 podán k Okresnímu soudu v Ostravě návrh státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1, 2 tr. ř., mj. na mobilní tel. se SIM kartou ......., užívané R. C. a mob. tel. ....., užívaný stejnou osobou. Navrhovaná doba byla od 00:00 hod. dne 14. 2. do 24:00 hod. dne 31. 5. 2014. V odůvodnění návrhu se kromě skutečnosti, že je Policejním orgánem GIBS Ostrava vedeno podle § 158 odst. 3 tr. ř. prověřování pro podezření ze spáchání již výše zmíněných trestných činů, z nichž je podezřelý především příslušník Policie ČR pprap. R. M. , přičemž prověřované jednání je blíže popsáno v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Na protiprávním jednání by se měl spolu s M. podílet i další příslušník Policie ČR, zařazený na stejném obvodním oddělení prap. R. C. Oba by se tak měli jednání dopouštět v souvislosti se skladováním a distribucí nekolkovaných tabákových výrobků a zejména lihovin bez přiznané spotřební daně. Tyto tabákové výrobky a lihoviny by měl skladovat a distribuovat M. G. z Č. T.

Uvedené skutečnosti mají kromě vlastní činnosti policejního orgánu vyplývat z podaného vysvětlení (10. 1. 2014) svědka vystupujícího za použití § 55 odst. 2 tr. ř. pod jménem J. N. Tato osoba uvedla skutečnosti popsané v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, tedy podpořila podezření vůči policistům M. a C., stejně jako podezření, že G. krátí spotřební daň z tabáku a z lihu a využívá k tomu za úplatu oba jmenované policisty.

Dále se v návrhu státního zástupce konstatuje, že 3. 2. 2014 bylo podle § 158d odst. 1, 2 tr. ř. povoleno sledování osob M., C. a G., jakož i sledování čtyř služebních vozidel Policie ČR, která by mohla být podezřelými policisty zneužívána pro páchání prověřované trestné činnosti. Ze sledování osob a věcí prozatím nevyplynuly žádné relevantní skutečnosti. Taktéž byl soudcem Okresního soudu v Ostravě vydán příkaz k vyžádání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 1 tr. ř. Byly získány výpisy uskutečněného telekomunikačního provozu, jimiž bylo potvrzeno, že podezřelí policisté M. a C. a civilní osoba G. užívají jak SIM karty a IMEI mobilních telefonů, k nimž byl vyžádán příkaz, tak telefonní čísla (SIM karty .) a mobilní telefony (IMEI ) další. Z vyhodnocení je třeba poukázat na zjištění, že policista M. byl v telefonickém kontaktu nejen s policistou C., ale též s G., což potvrzuje minimálně domněnky, že se tyto podezřelé osoby navzájem znají a komunikují spolu.

Z těchto skutečností a informací je tak státním zástupcem vyvozen závěr, že podezřelé osoby užívají více mobilních telefonů a SIM karet, které často mění, což je znak typický pro pachatele organizované trestné činnosti a jednak z toho plyne poznatek, že se tyto osoby chovají konspirativně a jinou cestou, než odposlechem, popř. kombinací různých druhů operativně pátracích prostředků a odposlechů patrně nebude možno dosáhnout účelu tohoto trestního řízení.

V další části návrhu pak státní zástupce odůvodňuje dobu, po kterou by měl být odposlech a záznam telekomunikačního provozu jmenovaných osob, tedy i policisty C., soudcem povolen, přičemž poukazuje i na splnění ostatních v ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř. obsažených podmínek, kdy jde současně o neodkladný a neopakovatelný úkon. Společně s návrhem byla soudu postoupena předchozí žádost GIBS a vyhrazený i nevyhrazený spis tohoto orgánu vedený v dané věci.

Dne 13. 2. 2014 byl pod sp. zn. 0 Nt 18015/2014/V (V 36/2014) vydán soudcem Okresního soudu v Ostravě příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 tr. ř., jímž byl mj. nařízen odposlech a záznam tel. provozu mobilní tel. stanice ....... (SIM karta) a .., užívaných R. C. Odposlech a záznam tel. provozu byl podle § 88 odst. 2 tr. ř. povolen na dobu od 14. 2. 2014, 00.00 hod. do 31. 5. 2014, 24.00 hod.

V odůvodnění se konstatují skutečnosti vyplývající z návrhu státního zástupce, jakož i z předchozí žádosti GIBS ohledně zahájení úkonů trestního řízení pro podezření ze spáchání trestných činů podle §§ 329 odst. 1 písm. a, c) (nesprávně uveden § 2329), 240 odst. 1 a 331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Podezřelými z jejich spáchání mají být policisté M. a C. a dále M. G., který měl neokolkované tabákové výrobky a lihoviny bez přiznané spotřební daně skladovat a distribuovat. Taktéž je zde zmiňováno, že uvedené skutečnosti vyplývají z vlastní činnosti policejního orgánu a z úředního záznamu o podaném vysvětlení osobou pod jménem J. N. (§ 158 odst. 6, § 55 odst. 2 tr. ř.). Soudce v odůvodnění cit. příkazu k odposlechu též zmínil argumenty obsažené v návrhu státního zástupce ohledně povolení sledování podezřelých osob podle § 158d odst. 1 tr. ř. a vydání příkazu k vyžádání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 1 tr. ř. Na základě vyhodnocení učiněného policejním orgánem pak zmiňuje, že podezřelí policisté M. a C. a taktéž civilní osoba G. užívají zde vyjmenované SIM karty a IMEI mobilních telefonů, z čehož je zřejmé, že M. je v kontaktu nejen s C., ale i s G., což potvrzuje dosavadní závěry, že podezřelé osoby se navzájem znají a komunikují spolu.

V další části odůvodnění vydaného příkazu k odposlechu je konstatováno, že podaný návrh je důvodný, když je vedeno trestní řízení pro úmyslné trestné činy (§ 329; § 331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku), přičemž první z nich je výslovně uveden v § 88 odst. 1 tr. ř. a u druhého je trestní sazba vyšší než 8 let a k jeho stíhání zavazuje i mezinárodní smlouva (bez uvedení názvu smlouvy a čísla ve Sb.m.s, pod kterým byla uveřejněna v ČR). Současně lze očekávat, že tímto způsobem budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, přičemž sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak, nebo by bylo jeho dosažení podstatně ztížené. V této souvislosti je poukázáno na sofistikovanost a konspirativnost páchání předmětné trestné činnosti i na to, že podezřelými jsou taktéž policisté, tedy osoby znalé postupů v trestním řízení. Způsobem, který je vydaným příkazem povolen, pak mohou být získány informace, které nemohu být opatřeny jiným způsobem. Taktéž je konstatována neodkladnost tohoto úkonu ve smyslu § 160 odst. 4 tr. ř. a zároveň nezbytnost doby, na kterou byl odposlech a záznam tel. provozu povolen.

Z nevyhrazené části spisu GIBS 18. oddělení Ostrava sp. zn. GI-TC-4-484/2014 pak vyplývá, že dne 28. 4. 2016 došlo k odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému projednání podle § 159a odst. 1 písm. b) tr. ř. (cestou ředitele KŘ PČR MS kraje) týkající se nprap. R. C. Konkrétně se jedná o to (zestručněno), že nejméně v období od 24. 6. 2014 do 31. 7. 2014 měl příslušník Policie ČR R. C. na požádání bývalého švagra M. A. kontaktovat opakovaně jednoho ze zpracovatelů trestní věci Bc. D. Z., která se týká podaného trestního oznámení M. B. na neznámého pachatele, který jí měl dne 30. 6. 2014 opakovaně poškodit lak jejího motorového vozidla Citroen C1 se způsobenou škodou cca 6 000 Kč, kdy jako možného pachatele oznamovatelka uvedla osobu bývalého přítele M. A. V rámci prověřování bylo zjištěno, že R. C. měl na požádání M. A. opakovaně kontaktovat zpracovatele předmětné trestní věci Bc. Z. a dne 15. 7. 2014 bez zjevného zákonného důvodu a oprávnění nahlížet dle úrovně svých přístupových práv do systému ETŘ Policie ČR a v čase 09:35:00 hod. se dotazovat nahlížet na osobu M. A. Téhož dne nahlížel a dotazoval se za obdobných podmínek s udáním důvodů šetření do trestního spisu sp. zn. KRPT . Takto zjištěné informace měl následně předat bez zákonného důvodu třetí osobě - M. A. Tím lze v jednání podezřelého policisty (R. C.) spatřovat přestupek, neboť porušil ustanovení . zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, a zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru .. , atd.

Jde tudíž o jednání, pro něž odposlech a záznam telekomunikačního provozu nebyl soudcem okresního soudu povolen a není o něm ani zmínka v následných příkazech o prodloužení doby trvání odposlechu vydaných soudci krajského soudu (poznámka Nejvyššího soudu).

Pokud jde o tvrzení žadatele, že prověřování věci, pro níž byly zahájeny a vedeny úkony trestního řízení proti jeho osobě, bylo pravomocně skončeno a věc byla odložena podle § 159a tr. ř., tak je z předloženého spisu (vyhrazené i nevyhrazené části) nebylo možné přezkoumat. Rozhodnutí o odložení věci ohledně jmenovaného v něm není založeno, ale Nejvyšší soud nemá důvodu žadateli v této otázce nevěřit, jelikož v dané věci proti němu zjevně nebylo zahájeno trestní stíhání, tím méně podána obžaloba.

Každopádně z předložené vyhrazené i nevyhrazené části spisu (sp. zn. GI-TC-4/2014) je nejrelevantnějším dokumentem, na základě něhož byl ve svém výsledku odposlech a záznam telekomunikačního provozu vůči R. C. povolen, úřední záznam sepsaný dne 10. 1. 2014 o podání vysvětlení podle § 158 odst. 3 tr. ř., za současného využití ustanovení § 55 odst. 2 tr. ř., tedy při utajení totožnosti vyslýchané osoby, která byla pro účely výslechu označena smyšleným jménem J. N. Tento úřední záznam o podání vysvětlení je založen v nevyhrazené části spisu na č. l. 442 až 446. Vyplývají z něho poměrně podrobné informace týkající se protiprávního jednání, následně popsané v záznamu o zahájení trestního řízení ze dne 6. 1. 2014, jichž se mají dopouštět zejména M. G. a příslušník policie R. M. Jednalo se ve své podstatě o podvodné vylákání pojistného plnění vztahující se k osobnímu motorovému vozidlu VW Touareg stříbrné barvy, které bylo zakoupeno v P. nabourané a v nepojízdném stavu atd. Dále pak o obchod s neznačeným alkoholem a cigaretami, s čímž měl G. pomáhat M., zejména prováděním tzv. doprovodu vozidel, které přepravovaly toto zboží. Je zde uvedena celá řada podrobností, ale pokud jde o osobu R. C., jeho jméno se objevuje až na poslední straně úředního záznamu, kde tzv. J. N. prohlašuje, že: S M. se na této shora popsané činnosti podílí nejméně jeden další policista, který se jmenuje R. C. Jeho podíl na popsané činnosti je totožný, tedy, že se aktivně na tomto podílí stejnou měrou jako M. Nejsou zde ale vůči jeho osobě, resp. k jednání, jehož se měl rovněž dopouštět, uvedeny žádná konkréta. Vyslýchající příslušník GIBS žádná taková konkréta po vyslýchané osobě nepožadoval a spokojil se s jejím takto stručným a obecným konstatováním a poukázáním na činnost policisty M.

V této souvislosti je třeba uvést, že v přípravném řízení, konkrétně před zahájením trestního stíhání lze podle § 158 odst. 8 tr. ř. (v tehdy účinném znění) při sepisování úředního záznamu postupovat způsobem upraveným v § 55 odst. 2 tr. ř., a to pokud nasvědčují zjištěné okolnosti tomu, že osobě podávající vysvětlení bude třeba jako svědkovi poskytnout ochranu.

V ustanovení § 55 odst. 2 tr. ř. se pak uvádí, že nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnosti i podoby svědka; jméno a příjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení v dané věci. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden . . Pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, orgán, který v té době vede trestní řízení, zruší stupeň utajení těchto informací, připojí uvedené údaje k trestnímu spisu a podoba svědka ani údaje o jeho totožnosti se nadále neutajují; to neplatí, je-li utajována totožnost a podoba osob uvedených v § 102a tr. ř.

Podle § 102a odst. 1 tr. ř. má-li být vyslechnuta jako svědek osoba, která je služebně činná v policejním orgánu nebo je policistou jiného státu, a) použitá v trestním řízení jako agent anebo provádějící předstíraný převod, nebo b) bezprostředně se podílející na použití agenta nebo provedení předstíraného převodu, je vyslýchána jako svědek, jehož totožnost a podoba jsou utajeny.

Z pořízeného úředního záznamu ze dne 10. 1. 2014 o podání vysvětlení tzv. J. N. není zřejmé, proč bylo přistoupeno k utajení její skutečné totožnosti, neboť orgán činný v trestním řízení (orgán GIBS) v tomto úředním záznamu nic v tomto smyslu neuvádí, a jmenovaná osoba podle jeho obsahu o utajení své totožnosti taktéž nepožádala, byť byla o této možnosti poučena. Navíc v nevyhrazené, ale ani ve vyhrazené části spisu, který byl orgány GIBS předložen Nejvyššímu soudu, není nikde odděleně vedeno pravé jméno a příjmení jakož i další osobní údaje této vyslýchané osoby, což ale ustanovení § 55 odst. 2 tr. ř. přímo vyžaduje. Není proto důvod předpokládat, že se s pravou totožností a ostatními osobními údaji této vyslýchané osoby mohl seznámit a seznámil soudce Okresního soudu v Ostravě, jenž v dané věci vydal předmětný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vůči osobě R. C. Přitom ale ustanovení § 55 odst. 2 tr. ř. takovou možnost výslovně předpokládá a počítá s ní.

To jinými slovy znamená, že vyslýchaná osoba pod utajením (J. N.), v rámci podání vysvětlení nejenže vůči R. C. neuvedla žádné podrobnosti, na základě nichž by bylo možno reálně dovodit důvodné podezření, že se stejně jako R. M. dopouští společně s M. G. popsané trestné činnosti, ale ani nebylo možné vyhodnotit, kdo tato vyslýchaná osoba je, z jakých zdrojů svoje informace čerpá, jaká je její motivace k tomu, aby je před policejním orgánem GIBS uváděla, tedy ve svém výsledku zda jsou tyto informace dostatečně spolehlivé a věrohodné. Taktéž závěr soudu a předtím státního zástupce o tom, že na základě vyhodnocení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu (předchozí příkaz soudce podle § 88a tr. ř.) mezi podezřelými M., C. a G. nasvědčuje, že se spolu navzájem znají a komunikují spolu, je poněkud zavádějící. Z jednotlivých grafických znázornění uskutečněných telefonních spojení a vyhodnocení informací k zájmovým telefonním číslům a IMEI na č. l. 76 až 94 spisu GIBS nanejvýš vyplývá, že pokud jde o C., tak ten udržoval čilý telefonický kontakt s M. To sice může být poněkud nestandardní, ale s ohledem na to, že se jednalo o kolegy z výkonu služby u policie, bez dalších průkazných poznatků těžko podezřelé do té míry, že tato okolnost mohla automaticky spojit osobu C. s osobou M. G., zejména když jejich vzájemný telefonický ani osobní kontakt nebyl do té doby ničím potvrzen.

Vzhledem k výše uvedenému je tak třeba prohlásit, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vůči osobě R. C. byl soudcem Okresního soudu v Ostravě vydán předčasně a tudíž nezákonně. Stalo se tak totiž na základě neprůkazných podkladů, které nedostatečně spolehlivě svědčily o podezření, že se jmenovaný podílel na páchání trestných činů, pro něž byly zahájeny úkony trestního řízení. Orgány GIBS měly především po delší dobu realizovat sledování pro ně podezřelých osob a věcí podle § 158d odst. 1, 2 tr. ř. a teprve v případě potvrzení kontaktů osob C. a G. (případně též M.), v souvislosti s podezřením z páchání trestné činnosti uvedené v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, bylo možno přistoupit k podání žádosti resp. návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu tel. provozu podle § 88 tr. ř. Je tudíž třeba vyslovit, že sledovaného účelu (získání potřebných důkazů k potvrzení či vyvrácení vzniklého podezření) bylo možno dosáhnou předchozím využitím jiných pátracích prostředků, než je odposlech a záznam tel. provozu podle § 88 tr. ř. Podklady, které byly soudci okresního soudu státním zástupcem v dané době předloženy, v žádném případě nebyly natolik průkazné, aby vydání takového příkazu ohledně osoby R. C. opodstatnily. Jelikož k vydání předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyla splněna tato základní podmínka obsažená v uvedeném ustanovení trestního řádu, nelze než konstatovat, že vydáním tohoto opatření vůči jmenované osobě došlo k závažnému průlomu práva na ochranu tajemství zpráv podávaných telefonem, plynoucího z Čl. 13 Listiny základních práv a svobod, spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotvářejícími osobnostní sféru jedince.

Obdobný postoj lze zaujmout i k následným opatřením (příkazům) soudců Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2014 sp. zn. 5 Nt 812/2014 (V 14-2/2014) a ze dne 27. 8. 2014 sp. zn. 5 Nt 822/2014 (V 26-2/2014), jimiž byla prodloužena doba odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (o 3 a poté o 2 měsíce) též na mob. tel. se SIM kartou ....... užívaný R. C. Z podkladů, které byly soudcům tohoto soudu předloženy, nevyplývá nic konkrétního, coby jakkoli podporovalo podezření z páchání trestné činnosti jmenovaným, pro niž byly zahájeny úkony trestního řízení. Namísto toho jsou jako důvody pro prodloužení doby odposlechu uváděny skutečnosti jiné, např. u osoby C. to, že jej jistý P. měl žádat o výhody pro známého v souvislosti s kontrolou vozidla a nálezem tabákových výrobků a to výhradně na základě vyhodnocení již existujících odposlechů, bez uvedení dalších konkrétních podkladů.

Zmíněné je uváděno jen pro dokreslení celé důkazní situace v přezkoumávané věci, jelikož zde zejména platí zásady vyslovené Nejvyšším soudem ve věci sp. zn. 4 Pzo 9/2015 a to, že není přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povoleného odposlechu byly získávány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání. Takový poznatek musí vydání příkazu k odposlechu předcházet. Dále pak to, že zákonným způsobem prolongovat odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděný na základě zákonu odporujícího příkazu k odposlechu nelze.

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud dospěl k závěru, že příkaz soudce Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 2. 2014 sp. zn. 0 Nt 18015/2014/V (V 36/2014) k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně R. C. vydán být neměl, jelikož podaný návrh nesplňoval veškeré nezbytné podmínky pro to, aby mohl být akceptován, musel stejným způsobem posoudit i otázku zákonnosti následných příkazů k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudců Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2014 sp. zn. 5 Nt 812/2014 (V 14-2/2014) a ze dne 27. 8. 2014 sp. zn. 5 Nt 822/2014 (V 26-2/2014) týkajících se osoby R. C. Proto jestliže byl v této věci Nejvyšším soudem označen jako v rozporu se zákonem vydaný předchozí příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, vydaný soudcem okresního soudu, přicházelo v úvahu pouze stejné rozhodnutí i ohledně cit. příkazů soudců krajského soudu, jimiž došlo k prodloužení doby trvání odposlechu účastnické telefonní stanice užívané R. C.

Takto vyslovené závěry Nejvyššího soudu se přiměřeně opírají i o rozhodnutí Ústavního soudu k této problematice vydaná pod sp. zn. II. ÚS 615/06, II. ÚS 789/06 a II. ÚS 2806/08. Pokud jde o otázku utajení totožnosti vyslýchané osoby (J. N.) a použití jí uvedených informací k vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, Nejvyšší soud vycházel též z rozsudku ESLP ve Štrasburku z 28. 2. 2006 ve věci Krasniki vs Česká republika.

Proto na základě výše uvedeného Nejvyšší soud vyslovil, že podle § 314m odst. 1 tr. ř. příkazem soudce Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 2. 2014 sp. zn. 0 Nt 18015/2014/V (V 36/2014) k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně R. C. byl porušen zákon v ustanovení § 88 odst. 1, 2 tr. ř. a příkazy k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudců Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2014 sp. zn. 5 Nt 812/2014 (V 14-2/2014) a ze dne 27. 8. 2014 sp. zn. 5 Nt 822/2014 (V 26-2/2014) ohledně R. C. byl porušen zákon v ustanovení § 88 odst. 1, 4 tr. ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. 4. 2017 JUDr. František Hrabec předseda senátu