4 Pzo 12/2016
Datum rozhodnutí: 10.10.2016
Dotčené předpisy: § 88 tr. ř.



4 Pzo 12/2016-37

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. 10. 2016 návrh V. K. , na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Městským soudem v Brně dne 4. 10. 2012 pod sp. zn. V 69-2/2012, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 T 140/2013, a podle § 314n odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Městského soudu v Brně ze dne 4. 10. 2012, sp. zn. V 69-2/2012, zákon porušen nebyl.
Odůvodnění: Dne 1. 8. 2016 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh V. K. na přezkoumání zákonnosti příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Příkaz vydal soudce Městského soudu v Brně dne 4. 10. 2012 pod sp. zn. V 69-2/2012, když odposlech a záznam byl povolen na dobu od 4. 10. 2012 do 4. 2. 2013 na telefonní účastnickou stanici.

V odůvodnění návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu V. K. (dále navrhovatel) uvedl, že Městským soudem v Brně mu byla poskytnuta podle § 88 odst. 8 tr. ř. informace, že byl povolen odposlech telefonické stanice, a to na základě příkazu Městského soudu v Brně ze dne 4. 10. 2012 pod sp. zn. V 69-2/2012. Navrhovatel zdůraznil, že současně byl prostřednictvím výše uvedeného přípisu poučen o tom, že podle ustanovení § 88 odst. 8 tr. ř. má právo ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení této informace podat Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti výše uvedeného příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu.

Podle navrhovatele v jeho případě nebyly splněny podmínky pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. ř. Navrhoval zdůrazňuje, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu lze vydat jen tehdy, jestliže lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a pokud nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Příkaz musí být náležitě odůvodněn, což se v dané věci nestalo, když příkaz je velmi vágní, obecný . V příkazu je uvedeno, že trestné činnosti se mohl dopustit neznámý pachatel tím, že od konce roku 2011 do současné doby měly osoby uvedené v příkazu vyvíjet činnost směřující k zadání veřejných zakázek za nepřiměřeně vysokou cenu, kdy je uveden popis dvou zakázek z minulosti. V příkaze je dále uvedena doba trvání odposlechu, kdy tato doba vůbec nenavazuje na období, kdy byly zadávány veřejné zakázky, o kterých se mluví v příkazu. V příkaze je pouze zmíněna existence skryté dohody mezi ním (navrhovatelem), J. K., P. K. a ing. J. V. Tvrzení o skryté dohodě je navíc absurdní, když P. K. je sice jednatelem firmy KP Stavby, s. r. o. a Trenon s. r. o., ovšem tyto firmy nikdy modernizaci výtahů nerealizovaly, stejně tak žádné opravy balkonů. Ve věci nemohlo být prokázáno, že by se firmy P. K. podílely na realizaci uvedených zakázek, což mohlo být ověřeno před povolením odposlechu. Orgány činné v trestním řízení si mohly bez větších obtíží zjistit, že firma P. K. se nepodílela na realizaci uvedených stavebních akcí, takže vůbec nemuselo dojít k samotnému nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Navrhovatel uvádí, že celá záležitost souvisí s politickým bojem, snahou ho zdiskreditovat jeho politickými oponenty (P. H. a paní Z., kteří jsou členy stejného politického hnutí). Navrhovatel namítá, že se s panem K. zná pouze pracovně, neboť pro ÚMČ odborně zpracovával veřejné zakázky. Zdůrazňuje, že se nikdy nezúčastnil výběrového řízení, které zpracovala firma Ikis a pan K. Pana V. nezná, nikdy s ním nejednal. Celá záležitost byla pouze účelově smyšlená, vedená snahou zajistit odposlech a záznam telekomunikačního provozu . Podle navrhovatele byla porušena zásada zdrženlivosti a přiměřenosti (§ 2 odst. 4 tr. ř.). Současně poukazoval na články uveřejněné v denním tisku, které se vztahují k zpochybňování výsledku výběrových řízení z toho důvodu, že nebyla vybrána nejnižší cena. Dále navrhovatel konstatuje, že v daném případě nebylo orgány činnými v trestním řízení dostatečně zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zjistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky, tedy tyto se ani nepokusily dosáhnout sledovaného účelu jinou cestou než odposlechy.

V závěru podaného návrhu navrhovatel navrhnul, aby bylo rozhodnuto, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Městského soudu v Brně ze dne 4. 10. 2012, sp. zn. V 69-2/2012, byl porušen zákon.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně se k návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vyjádřil tak, že zákonnosti citovaného příkazu se již zabýval Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 4 Pzo 4/2016, ohledně odsouzeného P. K., přičemž shledal, že zákon porušen nebyl. Podle státního zástupce v době povolání odposlechu byly splněny i zákonné podmínky u navrhovatele. Současně odkázal na str. 10 citovaného rozhodnutí.

Navrhovatel v replice k tomuto vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství v Brně uvedl, že v dané věci nefiguroval jako obviněný, nýbrž jako svědek. Proto nelze souhlasit s argumentací, že pokud nebylo shledáno porušení zákona v případě odsouzeného P. K., nemohlo dojít k porušení zákona v jeho věci. Dále vyjádřil nesouhlas tím, že ve vyjádření státního zástupce je označován jako odsouzený, když ve věci vystupoval jako svědek. Přestože se lze domnívat, že se mohlo jednat o formální překlep, když v další části textu je označován jako svědek, nelze připustit, aby nevinný člověk byl označován jako odsouzený.

Podle ustanovení § 314l tr. ř. na návrh uvedený v § 88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Podle ustanovení § 88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v § 88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou, jehož telefonická účastnická stanice byla odposlouchávaná. Současně bylo ověřeno, že jeho návrh byl podán v zákonné lhůtě. Navrhovatel se o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dověděl dne 19. 2. 2016 (fikce doručení podle § 64 odst. 4 tr. ř.), přičemž návrh byl podán dne 1. 8. 2016.

Po přezkoumání předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k následujícím závěrům.

Ze spisového materiálu bylo zjištěno následující. Policejním orgánem Policie ČR, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality, SKPV expozitura Brno, bylo pod č. j. V 12/2012-OKFK/7 (OKFK-2431/TČ-2012-252402) prověřováno podezření ze spáchání trestného činu pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku, případně trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 tr. zákoníku, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva (Trestněprávní úmluva o korupci č. 70/2002 Sb.m.s.).

Z předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Městským soudem v Brně dne 4. 10. 2012 pod sp. zn. V 69-2/2012 vyplývá, že byl vydán na návrh státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. V 82-2/2012 4 ZN 3097/2012. Státní zástupce v návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu uvedl popis trestné činnosti týkající se zadávání veřejných zakázek, přičemž tyto zakázky měla provádět firma KP stavby s. r. o., jejímž jednatelem je P. K., a to jako subdodavatel vítězných společností u předmětných veřejných zakázek. Tyto skutečnosti měly vyjít najevo při prověřování anonymního trestního oznámení a oznámení paní Z. Z., podaného na neznámého pachatele, když v rámci tohoto prověřování bylo hovořeno i s dalšími osobami, které poukázaly na skutečnost, že mohou existovat nesrovnalosti v činnosti Úřadu městské části Brno Starý Lískovec týkající se vypisování veřejných zakázek. Podle státního zástupce ze zjištěných skutečností lze předpokládat skrytou dohodu mezi osobami, které s přidělením zakázky manipulují, když se mělo jednat o osoby: V. K., uživatel telefonního čísla, J. K., uživatel telefonního čísla, P. K., uživatel telefonního čísla, Ing. J. V., uživatel telefonního čísla. Podle státního zástupce podezření z popsané trestné činnosti v návrhu na vydání příkazu o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se nemusí vztahovat pouze ke dvěma již uskutečněným veřejným zakázkám, ale je zde důvodné a dosud provedeným šetřením policejního orgánu opodstatněné podezření, že k manipulacím při výběrových řízeních na veřejné zakázky vypisované Úřadem městské části Brno Starý Lískovec dochází opakovaně a může se týkat i dalších, dosud nerealizovaných výběrových řízení. S ohledem na tuto skutečnost podle státního zástupce je třeba ve věci postupovat ve smyslu § 88 tr. ř. a násl., neboť případné manipulace připravovaných veřejných zakázek a výběrových řízení lze odhalit pouze postupem zaznamenávání telekomunikačního provozu, který se má v souvislosti s připravováním veřejných zakázek odehrát teprve v budoucnu. Státní zástupce zdůraznil, že pouhý přehled již uskutečněného telekomunikačního provozu, který se odehrál v minulosti, v tomto případě nelze použít, proto je nutné zaznamenat komunikaci mezi uvedenými osobami, která teprve proběhne a může se týkat připravovaných veřejných zakázek. Cílem odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je zejména opatřit důkazy k odhalení a zadokumentování této závažné trestné činnosti, která je dle dosavadních poznatků (v době podávání návrhu) páchána vícečlennou skupinou osob po delší dobu. Podle státního zástupce nelze skutečnosti důležité pro trestní řízení reálně získat jiným způsobem, než realizací odposlechů telekomunikačních provozu shora uvedených podezřelých.

Městský soud v Brně v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 4. 10. 2012, sp. zn. V 69-2/2012, uvedl, že ze spisového materiálu vyplývá, že výše uvedené trestné činnosti se mohl dopustit neznámý pachatel tím, že přibližně od konce r. 2011 do současné doby osoby jednající za zadavatele veřejných zakázek Statutární město Brno, Městskou část Brno Starý Lískovec (navrhovatel jako starosta) spolu se zástupcem zadavatele společností Ikis, s. r. o., (jednatel J. K.) a dalšími blíže neustanovenými osobami ze spol. Varsta, s. r. o., (jednatel Ing. J. V.) a spol. KP Stavby, s. r. o. (jednatel P. K.) vyvíjely činnost směřující k zadání veřejných zakázek za nepřiměřeně vysokou cenu, kdy se jednalo konkrétně o zakázky:

1. veřejná zakázka na opravu balkonů u domova pro invalidy, Brno Starý Lískovec, kde ve výběrovém řízení organizovaném ÚMČ Brno Starý Lískovec zvítězila spol. INTER-STAV, s. r. o., a to s cenou cca 110.000 Kč za jeden balkon, přičemž ve stejném časovém období se v Brně Starém Lískovci opravovaly balkony stejného typu i na domě Mikuláškovo náměstí 563/3 za cenu cca 50.000 Kč za jeden balkon. Smlouva o dílo byla podepsána dne 20. 9. 2011 a dne 30. 3. 2012 byla podepsána další smlouva o dílo na opravu balkonů také na domě Kosmonautů 19, kdy v tomto případě zvítězila ve výběrovém řízení organizovaném opět ÚMČ Brno Starý Lískovec, spol. REMOPA, s. r. o. za přibližně stejnou cenu jako na domě Kosmonautů 17, tj. 110.000 Kč za jeden balkon;

2. veřejná zakázka na modernizaci výtahů v Městské části Brno Starý Lískovec s předpokládanou hodnotou 30.000.000 Kč bez DPH, uveřejněná dne 22. 3. 2012. Výběrové řízení bylo vedeno opět prostř. spol. Ikis, s. r. o., kdy na základě požadavků pro zadání zakázky získala největší počet bodů spol. VARSTA, s. r. o., a to přesto, že tato společnost měla nejvyšší nabídku z celkového počtu šesti zúčastněných společností, kdy cena nabízená VARSTA, s. r. o. byla 23.989.320 Kč, zatímco nejnižší podaná nabídka byla od spol. ZITTA výtahy, s. r. o., a to ve výši 14.812.000 Kč, kdy tato zakázka byla dne 8. 8. 2012 z dosud nezjištěných důvodů zrušena;

Obě uvedené zakázky měla provádět firma KP Stavby, s. r. o., jejímž jednatelem je P. K., a to jako subdodavatel obou výše uvedených vítězných společností. Popsané skutečnosti vyšly najevo při prověřování anonymního trestního oznámení a oznámení paní Z. Z., jak vyplývá ze spisového materiálu Policie ČR. Z dosud zjištěných skutečností lze podle soudce předpokládat skrytou dohodu mezi osobami V. K., J. K., P. K. a Ing. J. V. Ze shora uvedených důvodů soudce dospěl k závěru, že návrh státního zástupce je důvodný a je možné odposlech povolit, jelikož je důvodné podezření, že telefonicky budou sdělovány významné skutečnosti důležité pro posuzovanou trestnou činnost, jsou proto splněny podmínky uvedené v § 88 tr. ř.

Podle ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř. je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 trestního zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.

Podle ustanovení § 88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci.

Nejvyšší soud považuje za potřebné uvést, že formulací nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v § 2 odst. 4 tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.

Lze konstatovat, že v příkazu musí být mimo obecných náležitostí uloženo provedení odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu a podle výslovného znění ustanovení § 88 odst. 2 tr. ř. být uvedena: uživatelská adresa či zařízení, a to včetně telefonního čísla, osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, trestný čin, pro nějž se vede trestní řízení, doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce. V odůvodnění pak musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu odůvodňují (včetně doby jeho trvání), dále zde musí být uveden účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené, odůvodněna musí být i délka doby trvání odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu.

V posuzovaném příkazu Městský soud v Brně uvedl, že je vedeno šetření pro trestnou činnost pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku, případně trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 tr. zákoníku, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, resp. pro trestný čin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva. Základní podmínka pro vydání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tak splněna byla. Ohledně úvah soudu zabývajících se důvodností spočívající v předpokladu, že tímto způsobem budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, lze podle Nejvyššího soudu připustit, že odůvodnění předmětného příkazu v této části mohlo být důkladněji vyargumentované, kdy ovšem ve vydaném příkazu nechybí zmínka ohledně předpokladu, že odposlechem budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, když těmito se rozumí zejména zjištění vzájemných vazeb a vztahů mezi pachateli, jakož i o rozsah prověřované trestné činnosti. Nad rámec shora uvedeného lze uvést, že pro trestnou činnost, ze které byly osoby, ohledně kterých se povolovaly odposlechy podezřelé, je charakteristický vysoký způsob utajení a zastřená komunikace, kdy pachatele si informace a pokyny předají zpravidla jen přímo při osobním rozhovoru či prostřednictví telefonických hovorů, takže byl odůvodněn předpoklad, že právě na základě povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu budou zjištěny informace důležité pro trestní řízení, zejména pro objasnění skutečností, které osoby se fakticky a jakým způsobem se na páchání trestné činnosti podílí.

Přestože to není v příkazech výslovně uvedeno, je současně i s ohledem na charakter dané trestné činnosti zřejmé, že sledovaného účelu by nebylo možno dosáhnout jiným způsobem. Předmětný příkaz Městského soudu v Brně ze dne 4. 10. 2012, sp. zn. V 69-2/2012, uvádí zařízení, která budou odposlouchávána (4 účastnická telefonní čísla) i totožnost osoby jejich uživatelů, dále je v nich vymezena doba odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v trvání 4 měsíců, která je maximálně přípustná. V odůvodnění jsou uvedeny sice stručněji, ale dostatečným způsobem skutkové okolnosti, které vydání příkazu opodstatňují. Lze připustit, že jistý nedostatek představuje skutečnost, že v příkazu není podrobněji zdůvodněno, proč byla doba odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu povolena na maximální čtyřměsíční dobu. Lze však mít za to, že vzhledem k charakteru a povaze předmětné trestné činnosti, by kratší doba odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, nemusela být dostatečná pro umožnění zjištění skutečností významných pro trestní řízení, které povedou k zahájení trestního stíhání proti konkrétní osobě či osobám (což se nakonec v dané věci i stalo).

Lze tedy konstatovat, že zákonem vymezené předpoklady pro povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byly v přezkoumávané věci splněny a ve vydaném příkazu Městského soudu v Brně jsou obsaženy podstatné údaje, které zákon požaduje. Celkově je tak třeba i s ohledem na specifický charakter dané trestné činnosti, pro niž byly v daném případě zahájeny úkony trestního řízení, označit tyto příkazy za vydané v mezích zákona. Nad rámec shora uvedeného považuje Nejvyšší soud za nutné zdůraznit, že o tom, že byla v dané věci respektována zásada zdrženlivosti, svědčí i skutečnost, že poté, co byl na základě povoleného odposlechu ustanoven okruh osob, které se na trestné činnosti fakticky podílejí, tedy podařilo se eliminovat okruh pachatelů a vyloučit osoby, které byly původně podezřelé z páchání trestné činnosti, již nebyl dále prováděn odposlech telefonického čísla, které užíval navrhovatel (tedy nebylo navrhováno prodloužení odposlechu).

Na základě výše uvedeného pak Nejvyšší soud rozhodl usnesením podle § 314n odst. 1 tr. ř. tak, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Městského soudu v Brně ze dne 4. 10. 2012, sp. zn. V 69-2/2012, ohledně navrhovatele V. K. zákon porušen nebyl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 10. 2016

JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu

Vypracovala:
JUDr. Marta Ondrušová