4 Pzo 10/2015
Datum rozhodnutí: 20.01.2016
Dotčené předpisy: § 88 odst. 1, 2 tr. ř., § 314m tr. ř.



4 Pzo 10/2015-30

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. ledna 2016 návrhy J. P., M. V., R. D. a R. P., na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Ústí nad Labem dne 16. 1. 2015 pod sp. zn. V 1/2015 40 Nt 1/2015, ve věci zahájeného vyšetřování pro podezření ze spáchání zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku a zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, vedeného u Policie ČR, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, Ústí nad Labem pod čj.: KRPU-208102/TČ-2014-040082-POB, a podle § 314m tr. ř. rozhodl takto:

Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 1. 2015 pod sp. zn. V 1/2015 40 Nt 1/2015, byl porušen zákon v ustanovení § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.

Odůvodnění:

Dne 8. 12. 2015 byly Nejvyššímu soudu doručeny návrhy J. P., M. V., R. D. a R. P. (dále též jen navrhovatelé ) na přezkoumání zákonnosti ve výroku uvedeného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Ústí nad Labem.

V odůvodnění návrhů na přezkoumání zákonnosti navrhovatelé shodně namítají, že daným postupem okresního soudu došlo k porušení zákona, a to konkrétně § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř. Dne 9. 1. 2015 zahájila Policie ČR úkony tr. řízení ve věci podezření ze spáchání zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku a zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, kterých se měl dopustit nezjištěný pachatel. Dne 13. 1. 2015 pak policejní orgán adresoval Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem podnět k podání návrhu na odposlech a záznam telekomunikačního provozu telefonní čísel navrhovatelů. O následném návrhu státního zástupce ze dne 14. 1. 2015 pak rozhodl Okresní soud v Ústí nad Labem příkazem, jímž nařídil odposlech a záznam telekomunikačního provozu po dobu 4 měsíců, tedy od 16. 1. do 16. 5. 2015. Navrhovatelé přitom namítli nesplnění zákonných podmínek pro takový postup, když zákon v ustanovení § 88 tr. ř. předpokládá, že krom naplnění podmínky závažnosti protiprávního jednání, v jehož rámci má dojít k zásahu do pravidel telekomunikačního provozu, je třeba existence důvodného předpokladu, že odposlechem a záznamem budou získány významné skutečnosti pro tr. řízení a současně skutečnost, že sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Každý vydaný příkaz pak musí být v daném směru konkretizován, a to nejen dobou trvání nařízeného odposlechu a záznamu, ale právě i rozvedením skutečností, které představují samotnou podmínku nařízení příkazu. Okresní soud se však takovými okolnostmi dle navrhovatelů nikterak nezabýval. Nevysvětlil tedy, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak, nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené a omezil se jen na popis stíhaného skutku a obecné konstatování, že uvedeným odposlechem lze zjistit podstatné okolnosti vedoucí přímo k pachateli tr. činnosti a ztotožnění osob, které se na ní podílely. Takovýto postup je pak dle navrhovatelů nejen v rozporu s ustanovením tr. řádu, ale též rozhodovací praxí Ústavního soudu ČR, kdy je poukazováno na rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 502/2000. Stejně tak se okresní soud nezabýval odůvodněním doby trvání nařízeného odposlechu a záznamu, jakož i nevysvětlil, proč měli být navrhovatelé dotčeni předmětným příkazem, když jediným důvodem měla být existence rodinných vazeb mezi nimi.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Podle ustanovení § 314 l tr. ř. na návrh uvedený v § 88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Podle ustanovení § 88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v § 88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že všichni výše uvedení navrhovatelé jsou dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobami oprávněnými podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť každý z nich byl osobou odposlouchávanou. Současně bylo ověřeno, že jejich žádost byla podána v zákonné lhůtě, neboť informace o vydání příkazu jim byla doručena v době od 16. - 17. 7. 2015.

Po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že shora označeným příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl porušen zákon.

V daném případě z obsahu spisového materiálu vyplývá, že Policejním orgánem, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, Ústí nad Labem byly pod č. j.: KRPU-208102/TČ-2014-040082-POB zahájeny dne 9. 1. 2015 úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku a zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku.

Okresním soudem v Ústí nad Labem byl dne 16. 1. 2015 pod sp. zn. V 1/2015 40 Nt 1/2015 vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mobilního čísla uživatele J. P.; čísla uživatele R. P.; čísla uživatele R. D. a čísla uživatelky M. V., to vše na dobu čtyř měsíců od vydání příkazu, tedy od 16. 1. 2015 do 16. 5. 2015. Z předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Ústí nad Labem vyplývá, že byl vydán na návrh státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. V1-2/2015-1 KZN 606/2015. Státní zástupce v návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně navrhovatelů uvedl, že cílem odposlechu bude zjištění důležitých skutečností pro trestní řízení, které je vedeno pro podezření ze spáchání zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku a zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, zejména o existenci a obsahu nájemní smlouvy ubytovacího zařízení v N. H., jejího antidatování a zfalšování, přičemž sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak, než odposlechem osob, které se navzájem znají a mají mezi sebou rodinné vazby.

Nejvyšší soud z předloženého spisového materiálu a jeho posouzení dospěl k závěru, že předmětný příkaz nařízený Okresním soudem v Ústí nad Labem nebyl řádně odůvodněn a neobsahoval tedy všechny náležitosti požadované ustanovením § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.

Soudkyně Okresního soudu v Ústí nad Labem v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu uvedla, že přezkoumala návrh státního zástupce a shledala, že jsou splněny veškeré zákonné podmínky pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu stanovené v § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř. Trestní řízení je vedeno pro tr. činnost, za kterou tr. zákoník v § 260 odst. 5 stanoví sazbu odnětí svobody od 5 do 10 let. Dále lze důvodně předpokládat, že odposlechem budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a s ohledem na osobní poměry prověřovaných osob nelze očekávat, že by sledovaného účelu mohlo být dosaženo jinak. Smyslem příkazu je zjistit obsah komunikace mezi uvedenými osobami, které budou Policií ČR konfrontovány s dosud zajištěnými důkazy k obsahu a existenci nájemní smlouvy, jejich dodatků a předpokládanému antidatování a zfalšování. S ohledem na vzájemnou známost těchto osob a jejich rodinné vazby lze předpokládat, že odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu by mohlo dojít k zajištění důkazů o trestné činnosti vůči poskytovateli dotace a o zakrývání této trestné činnosti. Daný úkon je třeba považovat za neodkladný ve smyslu § 160 odst. 3, odst. 4 tr. ř .

Podle ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř. je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 tr. zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 tr. zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 tr. zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 tr. zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.

Podle ustanovení § 88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci.

V posuzovaných případech však Okresní soud v Ústí nad Labem podle uvedených ustanovení důsledně nepostupoval. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu lze jen při souběžném naplnění více zákonných podmínek, zejména pak pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.

Přitom lze pro úplnost uvést, že formulací nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v § 2 odst. 4 tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být dostatečně zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.

Nejvyšší soud konstatuje, že v příkazu musí být mimo obecných náležitostí uloženo provedení odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu a podle výslovného znění ustanovení § 88 odst. 2 tr. ř. zde musí být uvedena: uživatelská adresa či zařízení, a to včetně telefonního čísla, osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, trestný čin, pro nějž se vede trestní řízení, doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce. V odůvodnění pak musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu odůvodňují (včetně doby jeho trvání), dále zde musí být uveden účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené, příp. odůvodněna i délka doby trvání odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu. V posuzovaném příkazu Okresního soudu v Ústí nad Labem však konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu odůvodňují, resp. úvahy zabývající se důvodností návrhu, scházejí, přičemž nejsou dostatečně odůvodněny ani doba trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, ani důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak. Okresní soud se tedy omezil toliko na zcela nekritické převzetí názoru státního zástupce v podaném návrhu, kdy již toto představovalo obecné konstatování, že prostřednictvím odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu lze zjistit skutečnosti významné pro trestní řízení. Okresní soud pak s ohledem na specifika případu neobjasnil, proč vydává příkaz na maximálně možnou dobu, a současně opomenul uvést skutečnosti, z nichž lze dovodit konkrétní úvahu či zjištění rozhodujícího soudce o důvodech nezbytnosti zásahu do soukromí dotčených jedinců, které je chráněno čl. 13 Listiny základních práv a svobod.

S ohledem na shora uvedené tedy nezbylo Nejvyššímu soudu než konstatovat, že Okresní soud v Ústí nad Labem příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 16. 1. 2015 pod sp. zn. V 1/2015 40 Nt 1/2015, porušil ustanovení § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 20. ledna 2016
JUDr. František Hrabec
předseda senátu

Vyhotovil:
JUDr. Michael Vrtek, Ph.D.