4 Pzo 1/2017
Datum rozhodnutí: 26.04.2017
Dotčené předpisy: § 314l odst. 1 tr. ř., § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.



4 Pzo 1/2017 -25

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 4. 2017 návrh E. V. , na přezkoumání zákonností příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem Praha-východ dne 31. 1. 2008, sp. zn. Nt 11004/2008 (V 4/2008), a podle analogie § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu rozhodl takto:

Návrh se odmítá .

Odůvodnění:

Nejvyššímu soudu byl dne 3. 4. 2017 doručen návrh E. V. (dále jen navrhovatel) na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, který vydala soudkyně Okresního soudu Praha-východ dne 31. 1. 2008, sp. zn. Nt 11004/2008 (V 4/2008).

Napadenému příkazu navrhovatel vytýká, že se okresní soud vůbec nezabýval otázkou, kdo užívá stanici ...., když neměl ničím potvrzeno, že uživatelem je E. V. Z písemnosti není rovněž zřejmé, z jakých důvodů byl odposlech povolen, jaké zjišťované skutečnosti měly být důležité pro trestní řízení, které v té době nebylo proti navrhovateli vedeno, rovněž z ní nevyplývá, jaké trestné činnosti se měl vůbec dopustit. Napadený příkaz nemá ani elementární náležitosti, jež jsou u takovéhoto druhu rozhodnutí nezbytně vyžadovány, nelze z něj proto ani zjistit, proč nebylo možno sledovaného účelu dosáhnout jinak, než nařízením odposlechu.

Právní přípustnost podaného návrhu navrhovatel dovozuje z okolnosti, že byl rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 19. 12. 2016, sp. zn. 2 T 138/2010 podle § 226 písm. c) tr. řádu zproštěn obžaloby a rozhodnutí je pravomocné dnem 11. 3. 2017. Návrh proto pokládá za přípustný, včasný a důvodný.

Navrhl, aby Nejvyšší soud po provedeném řízení vyslovil, že výše označený napadený příkaz k odposlechu je nezákonný.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v dané věci naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Podle ustanovení § 314 l odst. 1 tr. řádu Nejvyšší soud na návrh osoby uvedené v § 88 odst. 8 tr. řádu v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Podle ustanovení § 88 odst. 1 tr. řádu je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 tr. zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 tr. zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 tr. zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 tr. zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.

Podle § 88 odst. 8 tr. řádu státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a tr. řádu a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu.

Z obsahu spisu Okresního soudu Praha-východ, sp. zn. Nt 11004/2008 (V 4/2008), který si Nejvyšší soud k důkazu vyžádal, je zřejmé, že požadovaná informace podle § 88 odst. 8 tr. řádu navrhovateli podána nebyla. Z vyjádření předsedkyně senátu Okresního soudu v Mělníku JUDr. Marcely Buštové, která rozhodovala ve věci sp. zn. 2 T 138/2010, bylo zjištěno, že informace podle § 88 odst. 8 tr. řádu navrhovateli dosud poskytnuta nebyla.

Řízení o přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je striktně upraveno procesním předpisem, přičemž nezbytným předpokladem k jeho vedení je splnění všech zákonných podmínek, zejména pak podání zprávy podle § 88 odst. 8 tr. řádu, která je conditio sine qua non pro zahájení řízení podle § 314 l odst. 1 tr. řádu.

Vzhledem ke konstatovanému procesnímu nedostatku podaného návrhu nemohl Nejvyšší soud přistoupit k jeho přezkoumání v intencích ustanovení § 314 l odst. 1 tr. řádu.

Vzniklá procesní situace nebyla zákonodárcem presumována a trestní řád tudíž neobsahuje konkrétní ustanovení, na jehož základě by Nejvyšší soud postupoval a rozhodoval v případě předčasně podaného návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Za tohoto stavu věci Nejvyšší soud postupoval podle analogie legis, aplikoval ustanovení § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu, podle něhož Nejvyšší soud odmítá podané dovolání, dospěje-li k závěru, že není přípustné, v daném případě nesplňuje náležitosti dovolání, a proto podaný návrh podle citovaného ustanovení odmítnul.

Nejvyšší soud závěrem upozorňuje, že toto rozhodnutí nebrání navrhovateli znovu podat stejný návrh poté, co mu Okresní soud v Mělníku poskytne informaci podle § 88 odst. 8 tr. řádu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 4. 2017

JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu