4 Nd 97/2011
Datum rozhodnutí: 31.03.2011
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.




4 Nd 97/2011-110


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce NLB Factoring, a. s ., se sídlem Gorkého 3037/2, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava, IČ: 47677881, zastoupeného JUDr. Radimem Chalupou, Ph D., advokátem se sídlem Kuzina 169, 679 76 Drnovice, proti žalovaným 1) M. L. , zastoupenému JUDr. Filipem Princem, advokátem se sídlem Konviktská 24, 110 00 Praha 1, a 2) Ing. S. M. , o zaplacení částky 17.200.000,- Kč s postižnými právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 Cm 448/2009, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2, 3 o. s. ř., t a k t o :

Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 Cm 448/2009, s e n e p ř i k a z u j e k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

O d ů v o d n ě n í :

Podáními ze dne 19. 1. 2010 (1. žalovaný) a ze dne 12. 1. 2010 (2. žalovaný) byl žalovanými podán návrh, aby předmětná věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Praze. Návrh oba žalovaní odůvodnili tím, že oba bydlí v Praze, zde je také skutečné sídlo (resp. pobočka) žalobce a zde také probíhala jednání žalovaných se žalobcem a společností Delpharmea. Nadto je u Městského soudu v Praze vedeno insolvenční řízení ohledně společnosti Delpharmea, v Praze sídlí insolvenční správce této společnosti a má tu také své sídlo či bydliště většina v úvahu přicházejících svědků.

Podáním ze dne 27. 5. 2010 doplnil 2. žalovaný svůj návrh na delegaci vhodnou o námitky, že o tomto návrhu již mělo být rozhodnuto současně s jeho námitkou místní nepříslušnosti Krajského soudu v Ostravě. Z přiloženého spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 3 Cm 448/2009, vyplývá, že o námitce místní nepříslušnosti Krajského soudu v Ostravě bylo pravomocně rozhodnuto, a to usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 2. 2010, sp. zn. 3 Cm 448/2009, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 3. 2010, sp. zn. 14 Cmo 84/2010.

Žalobce podáním ze dne 28. 5. 2010 vyslovil nesouhlas s návrhem žalovaných na přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu, neboť má za to, že k takové delegaci nejsou dány důvody. Podle jeho názoru by delegace věci jinému soudu způsobila průtahy v řízení a nikoliv usnadnění jeho průběhu. Není pravda, že by jeho sídlo bylo v Praze, jak tvrdí žalovaní. Delegací by také dle názoru žalobce bylo porušeno jeho právo zvolit místně příslušný soud podle § 87 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 2 o. s. ř.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Městskému soudu v Praze projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

V posuzovaném případě z obsahu dostupného spisového materiálu nikterak nevyplývá, že by přikázání věci Městskému soudu v Praze pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení. Skutečnosti, kterými byl návrh žalovaných odůvodněn, nepovažuje Nejvyšší soud za natolik relevantní, aby dostatečně odůvodňovaly výjimku z výše uvedeného ústavního principu. Řízení u Krajského soudu v Ostravě probíhá od roku 2009, kdy byl podán návrh na vydání směnečného platebního rozkazu pro zaplacení předmětné částky, v tomto řízení již byla učiněna řada úkonů a je důvodné předpokládat, že v nynější fázi řízení by přikázání věci jinému soudu bylo právě na úkor požadavku rychlosti a hospodárnosti řízení a vyhovění tomuto návrhu by naopak mohlo přinést jen průtahy a komplikace tohoto řízení.

Nejvyšší soud rovněž nemohl přehlédnout, že ohledně návrhu na přikázání věci jinému soudu mezi účastníky řízení nepanuje shoda.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Praze nepřikázal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2011 JUDr. Danuše N o v o t n á předsedkyně senátu