4 Nd 8/2009
Datum rozhodnutí: 29.01.2009
Dotčené předpisy:




4 Nd 8/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Františka Hrabce v právní věci žalobce A. Ž., proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti, o zaplacení částky 200.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 113/2007, o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 2 na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. t a k t o :

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 113/2007 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Šumperku.

O d ů v o d n ě n í :

Na základě žaloby o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem ze dne 17. 5. 2007 probíhá u Obvodního soudu pro Prahu 2 řízení pod sp. zn. 18 C 113/2007. V rámci tohoto řízení Obvodní soud pro Prahu 2 vyzval žalobce a žalovanou, aby se vyjádřili k názoru rozhodujícího soudu přikázat věc Okresnímu soudu v Šumperku z důvodu vhodnosti, neboť žalobce je ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici v obvodu tohoto soudu a současně trvá na své osobní účasti při jednání soudu.

Žalobce ve svém podání ze dne 24. 9. 2008 vyslovil s přikázáním věci Okresnímu soudu v Šumperku zásadní nesouhlas s odkazem jednak na čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jednak na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterými nebylo obdobným návrhům vyhověno.

Žalovaná ve svém podání ze dne 24. 9. 2008 s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku souhlasila. Rovněž však upozornila na skutečnost, že v obdobných právních věcech u procesního soudu žalobce s navrženým postupem vyjadřoval zásadní nesouhlas a že Nejvyšší soud v těchto věcech návrhům na delegací nevyhověl.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a Okresnímu soudu v Šumperku , jemuž má být věc přikázána, návrh Obvodního soudu pro Prahu 2 na přikázání věci z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba jako výjimku vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V případě projednávané věci Obvodní soud pro Prahu 2 svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Šumperku odůvodňuje výhradně tím, že žalobce v současné době vykonává výkon trestu odnětí svobody v obvodu Okresního soudu v Šumperku a současně trvá na své osobní účasti při jednání soudu.

Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tuto skutečnost není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalobce s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Šumperku zásadně nesouhlasí a současně podotýká, že eskorty na trase M. P. M. probíhají pravidelně a nezávisle na tom, zda žalobce je či není kamkoli předvoláván a že např. k Městskému soud v Praze je běžně eskortován třeba jen z důvodu nahlédnutí do spisu.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Šumperku nepřikázal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. ledna 2009

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše N o v o t n á