4 Nd 74/2009
Datum rozhodnutí: 28.04.2009
Dotčené předpisy:





4 Nd 74/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce: Ing. K. V., zastoupeného JUDr. V. P., advokátem, proti žalovanému: Z. d. P. V., zastoupenému JUDr. J. H., advokátem, o žalobě pro zmatečnost proti rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2896/2007, t a k t o :


I. Řízení se zastavuje.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Dne 24. 2. 2009 došlo Nejvyššímu soudu podání žalobce označené jako žaloba pro zmatečnost proti rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2896/2007 . Z obsahu vyplynulo, že žalobce napadá uvedený rozsudek z důvodu, že Nejvyšší soud dle jeho názoru jednal a rozhodoval s tím, kdo v řízení vystupoval jako účastník, ačkoliv již neměl způsobilost být účastníkem řízení. Domáhal se tak zrušení napadeného rozsudku, pokud se dotýká práv a závazků po M. V., matce žalobce, která zemřela, tedy před vydáním napadeného rozsudku. V podání uvedl, že si je vědom, že občanský soudní řád neupravuje žalobu pro zmatečnost pro dovolací řízení, nicméně dle jeho názoru je možno tuto žalobu projednat za použití analogie podle § 229 odst. 1 písm. c) a § 235a o. s. ř., neboť zákon podání a projednání žaloby pro zmatečnost výslovně nezakazuje.


Žaloba pro zmatečnost je v občanském soudním řádu koncipována jako mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, trpí zmatečností, popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, je-li nejen v zájmu účastníků, ale i veřejném zájmu, aby taková rozhodnutí byla dodatečně odstraněna, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná. Žaloba pro zmatečnost je tedy právním institutem, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž došlo k závažným procesněprávním nedostatkům. Žalobou pro zmatečnost se nelze domáhat nápravy případných pochybení ve zjištění skutkového stavu věci nebo při jejím právním posouzení. (Bureš, Drápal, Krčmář a kol. Občanský soudní řád, komentář 2. díl, 7. vyd. C. H. Beck 2006, str. 1197).


Důvody, pro které lze podat žalobu pro zmatečnost jsou uvedeny v § 229 o. s. ř., z něhož vyplývá, že způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost jsou pravomocná rozhodnutí, kterými bylo řízení před soudy skončeno, a to buď jakýmkoliv způsobem, jímž se podle zákona řízení končí (§ 229 odst. 1 o. s. ř. tj. pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu), nebo rozhodnutím o věci samé (§ 229 odst. 2 a 3 o. s. ř.) anebo jen určitým způsobem (§ 229 odst. 4 o. s. ř.). Z daného vyplývá, že není samo o sobě významné, zda soud rozhodoval rozsudkem, usnesením, platebním rozkazem, popřípadě směnečným nebo šekovým platebním rozkazem. Pro přípustnost žaloby pro zmatečnost není zásadně právně významné ani to, co bylo předmětem původního řízení nebo v jaké věci bylo napadené rozhodnutí vydáno. Významné je toliko, že žalobu pro zmatečnost lze podat pouze proti pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu a v případech uvedených v § 229 odst. 1 a 2 také proti pravomocným rozhodnutím soudu prvního stupně, a toliko z důvodů v § 229 uvedených.


Napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu je rozhodnutím, jímž bylo rozhodnuto o dovolání coby mimořádném opravném prostředku. Ačkoliv ustanovení občanského soudního řádu výslovně podání žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu nezakazuje, výčet rozhodnutí uvedených v § 229, proti kterým lze žalobu podat, a důvodů, pro které ji lze podat, je výčtem taxativním. V daném případě tedy nepřichází v úvahu žalobcem navrhovaná analogie podle § 229 odst. 1 písm. c) a § 235a o. s. ř.


Žaloba pro zmatečnost není způsobilým opravným prostředkem proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, k jejímu projednání není založena věcná příslušnost žádného soudu a řízení o ní musí být podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastaveno.


Výrok o náhradě nákladů řízení před Nejvyšším soudem České republiky je odůvodněn tím, že žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být zastaveno, na náhradu svých nákladů nemá právo a ostatním účastníkům řízení žádné náklady nevznikly.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 28. dubna 2009


Předseda senátu:


JUDr. Petr Šabata