4 Nd 62/2011
Datum rozhodnutí: 31.03.2011
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY 4 Nd 62/2011-33


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobkyně A. F. proti žalovanému L. B. , o výživné neprovdané matky a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 25 C 103/2010, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2, 3 o. s. ř., t a k t o :

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 25 C 103/2010, s e n e p ř i k a z u j e k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.

O d ů v o d n ě n í :


Ve shora označené věci podala žalobkyně návrh doručený Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 5. 1. 2011 na přikázání věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně. Návrh odůvodnila tím, že s dcerou S. F. mají trvalé bydliště v Brně, tedy mimo obvod Obvodního soudu pro Prahu 4. Dne 30. 12. 2010 se jí narodilo další dítě, žalobkyně má obě děti v celodenní péči a cesta veřejnou dopravou k soudu do Prahy je z tohoto důvodu velice komplikovaná. Nadto nemá dostatek prostředků na financování cestovních výloh.

V projednání věci Obvodním soudem v Praze spatřuje žalobkyně znevýhodnění a neví, proč by měla doplácet na nezodpovědnost otce dítěte.

Žalovaný vyslovil podáním ze dne 26. 1. 2011 s návrhem na delegaci věci Městskému soudu v Brně svůj nesouhlas s tím, že jednak delegací věci jinému soudu by byl odňat svému zákonnému soudci, jednak dle jeho názoru žádný z argumentů žalobkyně neobstojí. Žalobkyně byla ve věci vyslechnuta dožádaným soudem, takže již není nutná její účast u dalších úkonů u místně příslušného soudu. Osobní účast žalobkyně u výslechu žalovaného je právem, avšak nikoli povinností žalobkyně. Úvahy žalobkyně o příslušnosti soudu vzhledem k jejímu bydlišti označil s ohledem na zákonná ustanovení o příslušnosti soudů za liché. Má-li žalobkyně zájem o seznámení se s výsledky dokazování, může být spis na její žádost zaslán k nahlédnutí soudu v obvodu jejího bydliště a nic nebrání tomu, aby eventuální návrhy učinila písemně. Protože žalovaný považuje návrh na delegaci jinému soudu za nedůvodný, navrhl tomuto návrhu nevyhovět.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Městskému soudu v Brně projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

V posuzovaném případě z dostupného spisového materiálu nikterak nevyplývá, že by přikázání věci Městskému soudu v Brně pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení. Důvody, kterými byl návrh žalobkyně odůvodněn, jsou sice pochopitelné z důvodů na její straně, avšak z hlediska rozhodnutí o přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu je považuje Nejvyšší soud za nedostatečné. Dosavadní řízení mezi účastníky bylo vedeno Obvodním soudem pro Prahu 4, byla v něm učiněna řada úkonů a je důvodné předpokládat, že v nynější fázi řízení by přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu bylo právě na úkor požadavku rychlosti a hospodárnosti řízení a vyhovění tomuto návrhu by naopak mohlo přinést jen průtahy a komplikace tohoto řízení. Důvody, které žalobkyně ve svém návrhu uvedla, jsou jednak částečně řešitelné formou dožádání u jiného než místně příslušného soudu, jednak je Nejvyšší soud nepovažuje za natolik významné, aby odůvodňovaly výjimku z výše uvedeného ústavního principu.

Nejvyšší soud rovněž nemohl přehlédnout, že ohledně návrhu na přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu mezi účastníky řízení nepanuje shoda.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Brně nepřikázal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2011

Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše N o v o t n á