4 Nd 420/2008
Datum rozhodnutí: 24.03.2009
Dotčené předpisy:





4 Nd 420/2008


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce: C. P., s r. o., proti žalovanému: R., spol. s r. o., zastoupenému JUDr. P. B., LL.M, advokátkou, o 893.241,- Kč s přísl., vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 110/2006, o vyloučení soudce Vrchního soudu v Praze t a k t o :


Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Lyana Rozlivková není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 8 Cmo 389/2008.


O d ů v o d n ě n í :


Ve jmenované věci vznesl žalobce před zahájením jednání u Vrchního soudu v Praze, coby soudu odvolacího, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2008 č. j. 41 Cm 110/2006-226 námitku podjatosti předsedkyně senátu JUDr. Lyany Rozlivkové. Vůči členkám senátu námitku podjatosti nevznesl. Tuto následně písemně doplnil. Námitku odůvodnil tím, že z celkem pěti jeho odvolání proti rozsudkům soudu prvního stupně byla ve třech případech jeho odvolání přidělena Dr. Rozlivkové a to ve všech případech jako předsedkyni senátu. Hlavní důvod námitky podjatosti jmenované soudkyně spočívá v tom, že využívá znalostí z jiných spisů, kde mají žaloby stejnou podstatu a základ, přičemž tyto spisy nebyly v předmětném řízení provedeny jako důkaz. Žalobce, jehož zastupuje statutární orgán společnosti jednatel Ing. J. L., požádal o odročení jednání ze dne 10. 10. 2008. Soudkyně Rozlivková odmítla jednání odročit a hodlala rozhodnout bez přítomnosti žalobce i jeho právního zástupce. Donutila tak žalobce bez ohledu na jeho zdravotní stav, jenž doložil potvrzením o pracovní neschopnosti, zúčastnit se s rizikem těžké újmy na zdraví jednání soudu. Nelze tak nevidět bezohledný a podjatý postup soudkyně. Dále soudkyně odmítla provést na jednání žalobcem navržené důkazy jako nadbytečné. Nevyhověla požadavku, aby vše, co bude vysloveno při jednání, bylo řádně a doslova zaprotokolováno. Soudkyně zohlednila tvrzení žalobce a své závěry z jiného sporu žalobce (spor s žalovaným D.-m. s r. o.) i v předmětném sporu. Je otázkou, zda soudkyně čte důkazy a vyhodnocuje je v souladu s hmotným právem. Ani v jednom případě neprovedla zcela a úplně žalobcem navrhované důkazy. Nevypořádala se s nimi řádně zdůvodněným usnesením. V jednom případě uvedla v omyl i Nejvyšší soud ČR, který její závěry převzal. Její rozsudky hraničí s úmyslnou manipulací s fakty.





Žalobce ztrácí důvěru k české justici a žádá též o přeložení sporu k Vrchnímu soudu v Olomouci.


Z písemného vyjádření JUDr. Rozlivkové se podává, že podjatá se necítí, na výsledku věci nemá zájem, účastníky nezná, k nim ani k právnímu zástupci žalovaného nemá žádný poměr. Konkretizuje, že k vytýkanému jednání dne 10. 10. 2008 byl tehdejší advokát žalobce řádně obeslán, avšak žalobce mu dal pokyn, ať se jednání neúčastní a posléze mu plnou moc vypověděl.


Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle § 16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.


K důvodům vyloučení soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.


V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně o jejíž vyloučení jde, měla poměr k projednávané věci či k účastníkům či jejich zástupcům. Žalobce ve svém podání neuvádí relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčené soudkyně Vrchního soudu v Praze. Z jeho podání je patrno, že žalobce je subjektivně přesvědčen, že u Vrchního soudu v Praze se mu nedostane nestranného rozhodování v jeho věci. Všechny jeho námitky vyjadřují výhrady proti postupu dotčené soudkyně v jeho věci, v jeho podání ale není nastíněna žádná skutečnost, která by svědčila o poměru soudkyně k věci, účastníkům či jejich zástupcům. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. však důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Sama jmenovaná soudkyně se podle svého vyjádření podjata necítí. Nejvyšší soud tudíž námitku podjatosti vznesenou žalobcem neshledává důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř.


Na základě výše uvedeného nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 8 Cmo 389/2008 byla vyloučena výše jmenovaná soudkyně tohoto soudu. Nejsou zde též ani důvody pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně. Za tohoto stavu senát Nevyššího soudu rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř., tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.


P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 24. března 2009


Předseda senátu:


JUDr. František Hrabec