4 Nd 416/2010
Datum rozhodnutí: 29.11.2010
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.




4 Nd 416/2010-186

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci péče o nezletilého M. P., zast. kolizním opatrovníkem Městským úřadem OSPO v České Lípě, syna matky P. P., a otce J. P., vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 19 P 154/2005, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř., t a k t o :

Věc vedená u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 19 P 154/2005 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Břeclavi.

O d ů v o d n ě n í :


Výše uvedená věc byla podáním Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 11. 2010 (doručeno den 15. 11. 2010) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu otce nezletilého M. P. na delegaci Okresnímu soudu v Břeclavi podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Otec nezletilého návrh na delegaci věci odůvodnil tím, že jeho syn M. P. se začátkem července 2010 přestěhoval k němu do D. D. a dne 1. 9. 2010 začal navštěvovat střední školu v Mikulově, která je zaměřená na děti s LMD, a protože vzdálenost do České Lípy je více než 300 km, je cesta k soudu časově i finančně náročná. Dále uvedl, že syn má strach vypovídat před soudem a je tím velmi rozrušen.

Matka nezletilého vyjádřila s návrhem na delegaci věci Okresnímu soudu v Břeclavi nesouhlas a poukázala na to, že soudní jednání u příslušného soudu by se mělo konat dne 5. 11. 2010, což je pátek a že se se synem předběžně domluvila, že by k ní přijel již ve čtvrtek a zůstal by do neděle a na dané soudní jednání by šli společně s tím, že by mu uhradila cestu do České Lípy i zpět. Dále uvedla, že se domnívá, že obavy syna z výpovědi před soudem pramení především z ovlivňování otcem, navíc je zřejmé, že syn buď bude schopen vypovídat, a to před jakýmkoli soudem, nebo je tak traumatizovaný, že by nevypovídal nikde.

Kolizní opatrovník nezletilého se k návrhu na delegaci věci Okresnímu soudu v Břeclavi ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresní soud v České Lípě) a Okresnímu soudu v Břeclavi, jemuž má být věc přikázána, návrh otce nezletilého na přikázání věci Okresnímu soudu v Břeclavi z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 88 písm. c) o. s. ř. je k řízení ve věcech péče o nezletilé příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště.

Podle ustanovení § 177 odst. 2, věta první, o. s. ř. změní li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost ve věcech péče o nezletilé, může příslušný soud přenést svou příslušnost na jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého.

Ustanovení § 177 odst. 2 o. s. ř. je zvláštním ustanovením, které umožňuje změnit místní příslušnost soudu poté, co byla založena ve smyslu § 11 odst. 1, věty druhé, o. s. ř. Předpokladem přenesení příslušnosti je změna okolností významných pro určení místní příslušnosti ve smyslu § 88 písm. c) o. s. ř. a zároveň respektování zájmu nezletilého dítěte. Tato zvláštní (speciální) úprava má přednost před ustanovením § 12 odst. 2 o. s. ř., které tudíž ve věcech péče o nezletilé nelze použít, a nelze proto z důvodů vhodnosti takovou věc přikázat jinému soudu. Ve prospěch tohoto názoru (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 26 Nd 66/2006) svědčí úvaha, že rozhodujícím hlediskem pro případnou změnu místní příslušnosti je zájem nezletilého dítěte, nad nímž důvody vhodnosti, jichž se dovolává některý z rodičů, nemohou převážit. Tento závěr odpovídá i rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky uveřejněnému pod č. 85/1970 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž se uvádí, že změna jednou určené příslušnosti soudu péče o nezletilé je zásadně možná jen postupem podle ustanovení § 177 odst. 2 o. s. ř.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Břeclavi z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Břeclavi nepřikázal.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. listopadu 2010

JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu