4 Nd 389/2010
Datum rozhodnutí: 09.12.2010
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.



4 Nd 389/2010-18

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce: Tessile ditta services, a.s. se sídlem Vinohrady 45, Brno, zastoupeného Mgr. Romanem Ambrožem, advokátem se sídlem Vinohrady 45, Brno, adresa pro doručování Jankovcova 1518/2, Praha 7, proti žalovanému: M. P. , t. č. neznámého pobytu, o zaplacení částky 968,- Kč s příslušenstvím, vedeno u Okresního soudu v Bruntále pobočka v Krnově pod sp. zn. 15 EC 277/2010, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř. t a k t o :

Určuje se, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Bruntále pobočka v Krnově.

O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud v Bruntále pobočka v Krnově vyslovil usnesením ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. 15 EC 277/2010, svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.

V předmětné věci je vedeno řízení o elektronický platební rozkaz pro částku 968,- Kč s příslušenstvím. Ze spisu Okresního soudu v Bruntále pobočka v Krnově vyplývá, že žalovaný je státním občanem Polské republiky. Na adrese pobytu uvedeného v žalobě se nezdržuje. V České republice má žalovaný na shodné adrese evidován trvalý pobyt občana Evropské unie, jiné místo bydliště žalovaného v České republice ani v jiném členském státu Evropské unie nebylo zjištěno.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V posuzovaném případě jsou podmínky pro rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o. s. ř. splněny, neboť se jedná o věc patřící do pravomoci soudů České republiky, kdy nelze podle místa bydliště žalovaného určit místní příslušnost soudu.

Je tomu tak proto, že podle čl. 2 odst. 1 nařízení Rady ES č. 44/2001 nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudu tohoto státu. Podle čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení místní příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní příslušníky. Pokud má totiž žalovaný v České republice trvalý pobyt občana Evropské unie, je podle Nejvyššího soudu zjevné, že má v úmyslu se zde zdržovat, a tudíž musí někde bydlet, i když se nepodařilo zjistit kde.

Podle ustanovení § 84 o. s. ř. k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.

Z výpisu z centrální evidence obyvatel bylo Nejvyšším soudem zjištěno, že žalovaný má jako občan Evropské unie evidován trvalý pobyt na adrese M. G. , K. , a to od 4. 8. 2009. Z úřední činnosti je Okresnímu soudu v Bruntále pobočka v Krnově známo, že se žalovaný na adrese svého trvalého pobytu občana Evropské unie nezdržuje a jiná adresa jeho faktického pobytu není známa.

Podle ustanovení § 87i odst. 1 zák. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, k žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník předloží a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87g odst. 1, jde-li o občana Evropské unie, nebo doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87h odst. 1, jde-li o jeho rodinného příslušníka, c) fotografie a d) doklad o zajištění ubytování. Podle ustanovení § 87i odst. 2 téhož zákona dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu nebo úředně ověřený podpis na písemném potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ubytováním občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka; objekt ubytování musí být podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a je podle stavebního zákona určen pro bydlení nebo individuální rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva.

Podle ustanovení § 98 odst. 1 citovaného zákona cizinec, kterému byl vydán průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie a občan Evropské unie, který splnil ohlašovací povinnost podle § 93 odst. 2 nebo kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu na území, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny policii. Cizinec, kterému byl vydán průkaz o povolení k trvalému pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů. Ministerstvo o změně pobytu neprodleně informuje policii.

Z výše uváděného lze dovodit určitý vztah žalovaného k městu K. v okrese Bruntál, a tím k obvodu jmenovaného okresního soudu. Za daného stavu věci, kdy nejsou známa jiná relevantní kriteria se jeví jako odpovídající rozumnému uspořádání vztahu, aby věc projednal a rozhodl Okresní soud v Bruntále pobočka v Krnově.

Při určení místně příslušného soudu vycházel Nejvyšší soud především z výše uvedených hledisek a na jejich podkladě rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je výše jmenovaný soud.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. prosince 2010

Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec