4 Nd 380/2008
Datum rozhodnutí: 10.12.2008
Dotčené předpisy:




4 Nd 380/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 10. prosince 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce MUDr. Y. E. U., zastoupeného JUDr. V. J., advokátem, proti žalovanému R. Č., a. s., o osvobození od soudních poplatků, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 253/2007 a u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Co 393/2008, o námitce žalobce o podjatosti členů senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze, t a k t o :

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková a JUDr. Naděžda Žáková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 393/2008.

O d ů v o d n ě n í :

Ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 253/2007 probíhá u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 393/2008 řízení o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. 37 C 253/2007.

Součástí odvolání žalobce ze dne 8. 9. 2008 je i jeho námitka podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmily Říhové, Mgr. Dagmar Javůrkové a JUDr. Naděždy Žákové.

Žalobce jako odůvodnění této námitky uvádí, že zmíněné soudkyně jsou ovlivněny v souvislosti s žalobcem podanými odvoláními tomuto soudu konkrétně ve věch sp. zn. 1 Co 43/2008, 1 Co 101/2008, 1 Co 122/2008 a 1 Co 113/2008, s tím, že v odvolacím řízení v těchto věcech rozhodovaly v senátu vždy pouze tyto tři soudkyně, přičemž předsedkyní senátu byla ve dvou případech JUDr. Ludmila Říhová, v jednom případě Mgr. Dagmar Javůrková a v jednom případě JUDr. Naděžda Žáková. Žalobce uvádí, že rozhodnutí včetně odůvodnění v odvolacím řízení jsou ve všech čtyřech věcech v podstatě totožné se stejnou argumentací, což dle jeho názoru svědčí o předpojatosti a podjatosti jmenovaných soudkyň.

Vrchní soud v Praze předložil Nejvyššímu soudu předmětnou námitku podjatosti spolu se spisem a s písemným vyjádřením jmenovaných soudkyň. Tyto soudkyně shodně uvádějí, že jim není známa žádná skutečnost, z níž by vyplývaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. Nemají žádný vztah k účastníkům ani předmětu řízení, které by je vylučovaly v projednávání a rozhodování ve věci.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle § 14 odst. 2 o. s. ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.

Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž naroveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.

Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

Nejvyšší soud po posouzení okolností, v nichž žalobce MUDr. U. spatřuje důvod pro vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci, dospěl k závěru, že se v dané věci o případ vyloučení soudců podle § 14 odst. 1 ani podle § 14 odst. 2 o. s. ř. nejedná. Z obsahu spisu nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když ani z obsahu námitky podjatosti samotné nevyplývají jako důvody této námitky jiné skutečnosti, než procesní postup jmenovaných soudkyň v řízeních uváděných žalobcem v jeho námitce, tedy skutečnosti, které jsou ze zákona (§ 14 odst. 4 o. s. ř.) jako důvod pro vyloučení soudce výslovně vyloučeny. Okolnost, že v totožných kauzách jsou v odůvodnění rozhodnutí užívána a citována stejná zákonná ustanovení, a při odůvodnění aplikace těchto zákonných ustanovení soudy užívají zákonem a judikaturou předvídaná slovní spojení, nesvědčí závěru o podjatosti soudkyň. Nelze od soudce důvodně požadovat odůvodnění rozhodnutí na úrovni literárního díla, neboť zákon takovýto přístup soudci ani nedovoluje s odkazem na stručnost a jasnost rozhodnutí.

Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková a JUDr. Naděžda Žáková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Co 393/2008. Nejsou splněny ani podmínky uvedené v ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek.

V Brně dne 10. prosince 2008

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše N o v o t n á