4 Nd 378/2008
Datum rozhodnutí: 20.11.2008
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




4 Nd 378/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci péče o nezletilou Š. S., zastoupenou Městským úřadem Dobříš jako opatrovníkem, dceru matky M. H., a otce V. S., o úpravě poměrů k nezletilé, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 7 Nc 332/2008, o návrhu matky na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. t a k t o :

Věc vedená u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 7 Nc 332/2008

s e n e p ř i k a z u j e k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Hodoníně.

O d ů v o d n ě n í :

Matka nezletilé Š. S. podala ve výše uvedené věci podáním ze dne 3. 10. 2008 návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, a to Okresnímu soudu v Hodoníně s odůvodněním, že se přestěhovala do obvodu Okresního soudu v Hodoníně a místo jejího současného bydliště (N. L., H.) je velmi vzdálené od sídla soudu, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci, tj. Okresního soudu v Příbrami.

Otec ani opatrovník nezletilé Š. S. s návrhem matky na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně nesouhlasili. Otec nezletilé svůj nesouhlas odůvodnil tím, že matka na adrese N. L., H., kde se v současné době zdržuje, nemá hlášen trvalý ani přechodný pobyt, na uvedené adrese je pouze na návštěvě u své známé R. R., kde (dle zprávy Městského úřadu Veselí nad Moravou ze dne 6. 10. 2008) nejsou vytvořeny vhodné podmínky pro pobyt nezletilé. Matka tedy nemá zajištěno vlastní bydlení a nezletilá má stále trvalý pobyt v domě svého otce na adrese S. H., P., kde také v současné době bydlí, navštěvuje zde mateřskou školu, má zde kamarády, proto je jednoznačně v zájmu nezletilé, aby řízení probíhalo u Okresního soudu v Příbrami. Dle názoru otce nezletilé matka navíc neuvedla ve svém návrhu na přikázání věci jinému soudu žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že předmětná věc bude Okresním soudem v Hodoníně projednána hospodárněji a rychleji.

Opatrovník nezletilé (Městský úřad Dobříš, sociální odbor) ve svém nesouhlasném stanovisku s delegací věci Okresnímu soudu v Hodoníně uvedl, že šetřením v místě trvalého bydliště nezletilé bylo zjištěno, že nezletilá se zdržuje u svého otce v místě trvalého bydliště a navštěvuje zde mateřskou školu, matka o dceru nejeví žádný zájem, nenavštěvuje ji ani nepožaduje o dceři žádné informace. Z uvedených důvodů opatrovník nezletilé nedoporučil delegaci věci Okresnímu soudu v Hodoníně, neboť je v zájmu nezletilé, aby řízení proběhlo co nejrychleji.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresní soud v Příbrami) a Okresnímu soudu v Hodoníně, jemuž má být věc přikázána, návrh matky nezletilé Š. S. na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba jako výjimku vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V případě projednávané věci matka nezletilé svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Hodoníně odůvodňuje výhradně tím, že sídlo Okresního soudu v Příbrami jako soudu příslušného k projednání a rozhodnutí věci je velmi vzdálen od místa jejího současného bydliště, tj. N. L., H.

Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tuto skutečnost není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními

a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu.

Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že otec a opatrovník nezletilé s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Hodoníně nesouhlasili. Šetřením příslušného sociálního odboru bylo zjištěno, že nezletilá se v současné době zdržuje

u otce v místě svého trvalého bydliště, kde pravidelně navštěvuje mateřskou školu, otec o ni řádně pečuje, naopak matka o ni nejeví zájem.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že není žádný důvod k tomu, aby daná věc byla delegována z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Hodoníně podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Delegací věci by mohl být navozen stav nepříznivý jak pro nezletilou, tak i pro jejího otce.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Hodoníně nepřikázal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. listopadu 2008

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal