4 Nd 307/2000
Datum rozhodnutí: 06.09.2000
Dotčené předpisy:




4 Nd 307/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele Prof. Mgr. O. H., proti odpůrci České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o plný invalidní důchod, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 26 Ca 238/99, o návrhu na odnětí a přikázání věci podle § 12 odst. 2 o. s. ř. t a k t o :

Návrh navrhovatele Prof. Mgr. O. H.na přikázání věci Krajskému soudu v Brně s e z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

U městského soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušného je vedeno řízení o opravném prostředku navrhovatele proti rozhodnutí odpůrce, jímž byla zamítnuta žádost navrhovatele o přiznání plného invalidního důchodu.

Městský soud v Praze předložil Nejvyššímu soudu České republiky návrh navrhovatele Prof. Mgr. O. H., aby byla věc přikázána Krajskému soudu v Brně. Svůj návrh odůvodnil tvrzením, že soudci Městského soudu v Praze jej znají v souvislosti s projednáváním jiných jeho právních věcí, a mohou proto být svým způsobem ovlivněni. Domnívá se proto, že Krajský soud v Brně by mohl posoudit věc objektivně. Námitku podjatosti proti senátu, jenž je podle rozvrhu práce oprávněn jeho právní věc projednávat, nevznesl.

Odpůrce vyjádřil s návrhem na delegaci souhlas.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu nejsou splněny zákonné podmínky.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána z důvodu vhodnosti.

Postup podle citovaného ustanovení představuje výjimku ze zásady, podle které řízení

koná soud, jehož příslušnost je dána zákonem. Tato zásada je i ústavně garantována v čl. 38

odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z toho je zřejmé, že přikázání věci se musí opírat o skutečnosti, které jsou svou povahou výjimečné. Žádné takové skutečnosti nevyplývají v posuzovaném případě z návrhu na přikázání věci ani ze spisu. Návrh navrhovatele je motivován obavou, že by procesní soud na základě znalosti předchozího spisu mohl posuzovat i věc stávající. Tento po výtce subjektivní pocit však není obsahem spisu nikterak doložen, ostatně nevedl navrhovatele ani k vznesení případné námitky podjatosti vůči soudcům, jež mají ve věci rozhodovat. Tomuto senátu nebude možno apriorně podsouvat snahu po neobjektivním rozhodnutí, když pro takovýto závěr nic nesvědčí.

Za tohoto stavu věci Nejvyšší soud neshledal důvody pro aplikaci ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. a návrh na přikázání věci zamítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. září 2000



Předseda senátu:

JUDr. Danuše Novotná