4 Nd 25/2009
Datum rozhodnutí: 29.01.2009
Dotčené předpisy:




4 Nd 25/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 29. ledna 2009 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce: B. V., proti žalovaným: O. V. a S. V., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 5/2008 a u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Co 500/2008, o námitce žalobce o podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, t a k t o :

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Naděžda Žáková a JUDr. Romana Vostrejšová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 500/2008.

O d ů v o d n ě n í :

Ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 5/2008 probíhá u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 500/2008 řízení o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2008, sp. zn. 37 C 5/2008, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků v řízení o žalobě o ochranu osobnosti v řízení vedeném pod sp. zn. 37 C 5/2008 a byl zamítnut jeho návrh na ustanovení mu zástupce.

Podáním ze dne 5. 11. 2008 doplněným dalším podáním ze dne 13. 12. 2008 podal žalobce spolu s odvoláním námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze. V podání ze dne 5. 11. 2008 tuto námitku, obecně formulovanou jako námitku podjatosti Vrchního soudu Praha, nikterak neodůvodnil. V podání ze dne 13. 12. 2008 namítá podjatost jmenovitě u soudkyň Vrchního soudu v Praze Mgr. Javůrkové a JUDr. Říhové, přičemž poukazuje na jejich účast v jiných řízeních, která se ho týkají. Vyslovil názor, že v činnosti senátu 1 Co jde o koordinovanou součinnost s Policií ČR na represích vůči jeho osobě.

Výše uvedenou námitku podjatosti spolu se spisem předložil Nejvyššímu soudu Vrchní soud v Praze s tím, že o věci má rozhodovat senát 1 Co a k námitce se vyjádřily soudkyně tohoto soudu JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Naděžda Žáková a JUDr. Romana Vostrejšová.

Ve svých písemných vyjádřeních zmíněné soudkyně konstatují, že k projednávané věci a k jejím účastníkům nemají žádný vztah a žádný zájem na výsledku řízení, který by zakládal pochybnosti o jejich nepodjatosti.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle § 14 odst. 2 o. s. ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.

Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž naroveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.

Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

Nejvyšší soud po posouzení okolností, v nichž žalobce B. V. spatřuje důvod pro vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci, a s přihlédnutím k obsahu spisu dospěl k závěru, že se v dané věci o případ vyloučení soudců podle § 14 odst. 1 ani podle § 14 odst. 2 o. s. ř. nejedná. Z obsahu spisu nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto, že výše jmenovaní soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Co 500/2008. Nejsou splněny ani podmínky uvedené v ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek.

V Brně dne 29. ledna 2009

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše Novotná