4 Nd 234/2011
Datum rozhodnutí: 30.08.2011
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY 4 Nd 234/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce: Mgr. M. A. , zastoupen JUDr. Bedri Tomáškem, advokátem se sídlem Politických vězňů 27, Kolín, proti žalovaným: 1) Mgr. Z. A. , 2) J. K. , oba zastoupeni JUDr. Janem Matějíčkem, advokátem se sídlem Politických vězňů 98, Kolín, o určení vlastnictví a neplatnosti darovací smlouvy, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 10 C 279/2009, o návrhu na přikázání věci podle § 12 odst. 2 o. s. ř. t a k t o :

Věc vedená u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 10 C 279/2009 s e n e p ř i k a z u j e k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Kolíně.


O d ů v o d n ě n í :


Žalovaní současně s vyjádřením ze dne 6. 5. 2011 (č. l. 122-123) k podané žalobě na určení vlastnictví a neplatnosti darovací smlouvy vznesli návrh na delegaci věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Kolíně. Svůj návrh odůvodnili tím, že předmětná věc přímo souvisí s jinou věcí týchž účastníků řízení. Jedná se o řízení o vypořádání společného jmění manželů, jenž je vedeno u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 11 C 204/2008. Dále je podle jejich názoru z ekonomických důvodů vhodnější, aby byla věc delegována navrhovanému soudu, neboť žalobce i žalovaná 1) mají pobyt v jeho obvodu a žalovaný 2) má pobyt v Praze. Ve věci jde o nemovitosti, které mají být podle žalobce součástí dosud nevypořádaného společného jmění manželů, k jehož vypořádání je příslušný Okresní soud v Kolíně.

Žalobce využil svého práva a k návrhu na delegaci vhodnou se vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce tak, že s navrhovanou delegací nesouhlasí, jelikož podle jeho názoru bude vhodnější, aby věc projednal soud místně příslušný. Okresní soud v Kolíně se v řízení o vypořádání společného jmění manželů otázkou vlastnictví nemovitosti dosud nezabýval. Od 1. 6. 2010 totiž v řízení nepokračuje a jednání odročil za účelem rozhodnutí o návrhu na přerušení řízení do skončení řízení u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou . Hlavní důvod pro případné přikázání věci tomuto soudu, tedy že jím bude věc projednána hospodárněji, rychleji a po skutkové stránce spolehlivěji a důkladněji, podle žalobce není dán. Samotná skutečnost, že účastníci mají bydliště mimo obvod místně příslušného soudu, není natolik výjimečná, že by v ní musel být bez dalšího spatřován důvod pro delegaci. Žalovaní podle žalobce ani neuvádí žádné konkrétní a natolik významné důvody, jež by zdůvodňovaly průlom do ústavního principu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Za situace, kdy žalobce s návrhem na delegaci nesouhlasí, a nelze ani primárně dovodit rychlejší a hospodárnější projednání a rozhodnutí věci jiným než příslušným soudem, je podle názoru žalobce namístě rozhodnout, že se věc nepřikazuje Okresnímu soudu v Kolíně.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou a Okresnímu soudu v Kolíně, jemuž má být věc přikázána, návrh žalovaných na přikázání věci Okresnímu soudu v Kolíně z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby byla věc přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.

V projednávaném případě žalovaní svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Kolíně odůvodňují blízkostí soudu, v jehož obvodu se nachází bydliště žalobce a žalované 1), přičemž žalovaný 2) bydlí v Praze. Svůj návrh dále odůvodnili tím, že posuzovaná věc přímo souvisí s řízením o vypořádání společného jmění manželů mezi týmiž účastníky vedeném u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 11 C 204/2008.

Podle Nejvyššího soudu však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. K okolnosti uváděné žalovanými, tj. blízkost soudu je třeba uvést, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá faktické bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s náklady na dopravu, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Další skutečnost tvrzená žalovanými, že posuzovaná věc přímo souvisí s řízením o vypořádání společného jmění manželů mezi týmiž účastníky, vedeném u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 11 C 204/2008, tedy případná nutnost vyžádání si tohoto spisu taktéž nemůže být důvodem pro přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Kolíně.

Nejvyšší soud danou věc posoudil ze všech hledisek a dospěl k závěru, že rovněž z důvodu nesouhlasu žalobce by delegací věci mohl být navozen stav pro něho nepříznivý. Navíc nelze přehlédnout, že požadavek na hospodárnější řízení, pokud by bylo konáno u navrhovaného soudu, by v daném případě nebyl splněn s ohledem na skutečnost, že Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou je s věcí již obeznámen.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Kolíně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. srpna 2011
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c