4 Nd 22/2011
Datum rozhodnutí: 03.02.2011
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.




4 Nd 22/2011-43


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobkyně V. Š. , proti žalované EKO-UNIBAU, a. s. se sídlem Ječná 25, 120 00 Praha 2, IČ 634 83 866, zastoupené JUDr. Karlem Páskem, advokátem se sídlem V. P. Čkalova 1/328, 160 00 Praha 6, o uložení povinnosti bezplatně odstranit vady díla, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 429/2009, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2, 3 o. s. ř., t a k t o :

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 429/2009, s e n e p ř i k a z u j e k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov.

O d ů v o d n ě n í :

Ve shora označeném řízení žalobkyně podáním ze dne 21. 6. 2010 navrhla, aby věc byla delegována z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu Brno-venkov.

Svůj návrh odůvodnila tím, že má trvalé bydliště v Brně, rovněž předseda představenstva žalované společnosti má trvalé bydliště ve Zlíně, odkud je do Brna blíž než do Prahy, znalecká společnost Znalci a odhadci, spol. s. r. o., která prováděla místní šetření a vyhotovila znalecké stanovisko, má svoje sídlo v Brně a také otec žalobkyně jako původní vlastník nemovitosti a uvažovaný svědek bydlí v Brně. Žalobkyně v těchto skutečnostech spatřuje možnost dosažení nižších celkových procesních nákladů a větší efektivitu a rychlost řízení, pokud bude věc delegována Okresnímu soudu Brno-venkov.

Podám ze dne 19. 8. 2010 právní zástupce žalované s návrhem na delegaci věci nesouhlasil. Především poukázal na to, že sídlo žalované společnosti i jejího právního zástupce je v Praze a pokud jde o otázku snížení procesních nákladů, je zcela na úvaze soudu, zda v průběhu řízení vůbec připustí návrhy žalobkyně ohledně svědeckých výpovědí či nikoli.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

V posuzovaném případě z dostupného spisového materiálu nikterak nevyplývá, že by přikázání Okresnímu soudu Brno-venkov pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení. Okolnosti, jimiž byl návrh na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov odůvodněn, považuje Nejvyšší soud za nedostatečné. Vzdálenost soudu od bydliště účastníků či sídla právních zástupců účastníků v rámci České republiky, byť zajisté ovlivňuje výši cestovních nákladů, nelze považovat za natolik relevantní, aby bylo z tohoto důvodu vhodné věc přikázat jinému soudu. Kromě toho je zjevné, na straně žalované společnosti její sídlo a sídlo jejího právního zástupce svědčí ve prospěch ponechání řízení u soudu v Praze. Je také nutno přisvědčit názoru právního zástupce žalované, že nelze předjímat procesní rozhodnutí soudu v průběhu řízení týkající se rozsahu dokazování, včetně připuštění svědků.

Důvody, kterými žalobkyně svůj návrh odůvodnila, Nejvyšší soud neshledal natolik zásadními a výjimečnými, aby odůvodňovaly výjimku z výše uvedeného ústavního principu.

V posuzovaném případě je také s ohledem na vyjádření žalované zjevné, že mezi účastníky nepanuje na otázku opodstatněnosti návrhu na přikázání věci jinému soudu shoda.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu Brno-venkov nepřikázal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. února 2011

Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á