4 Nd 2/2011
Datum rozhodnutí: 13.01.2011
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.




4 Nd 2/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce B. Š., B. T. , zastoupeného JUDr. Lukášem Jansou, advokátem se sídlem Sokola Tůmy 743/16, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory, proti žalovanému BMA TRADING INTERNATIONAL, s. r. o. , IČ 269 73 821, se sídlem Tábor 888/21, 616 00 Brno, zastoupenému JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem se sídlem Poštovská 8c, 601 00 Brno, o porušování práv k ochranné známce a proti nekalé soutěži, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm 89/2008, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2, 3 o. s. ř., t a k t o :

Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm 89/2008, s e n e p ř i k a z u j e k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.

O d ů v o d n ě n í :


V označené právní věci učinil žalovaný podáním ze dne 10. 11. 2008 návrh na delegaci věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti. Návrh odůvodnil tím, že svědci, kteří mohou ve věci vypovídat, mají bydliště na území města Brna, v Brně je také možno provést místní ohledání, má zde sídlo žalovaný i jeho právní zástupce, přičemž projednání věci v Brně je příznivější i z hlediska vzdálenosti sídla žalobce a jeho právního zástupce.

Žalobce podáním ze dne 21. 4. 2009 s návrhem žalovaného vyjádřil nesouhlas. Podle jeho názoru by delegace věci a její projednání jiným soudem než Městským soudem v Praze, vzhledem ke specifické právní problematice, jejíž projednávání bylo zákonem právě tomuto soudu svěřeno, nevedly k rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání věci. Nadto v návrhu žalovaného spatřuje spíše obstrukční jednání, když žalovaný se i svými předchozími podáními pouze snažil rozhodnutí ve věci oddálit.

Návrh žalovaného na delegaci věci z důvodu vhodnosti spolu se spisem sp. zn. 2 Cm 89/2008, byl Nejvyššímu soudu předložen přípisem ze dne 20. 12. 2010; dřívějšímu předložení návrhu bránila nutnost vyřešení předchozí námitky místní nepříslušnosti vznesené žalovaným.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Brně projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Význam této ústavně garantované zásady je v tomto případě navíc zdůrazněn skutečností, že působnost Městského soudu v Praze jako soudu prvního stupně je přímo stanovena § 6 odst. 1 písm. a) zák. č. 221/2006 Sb., a důvody pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti by tedy musely být zcela zásadní, aby odůvodňovaly výjimku z takto stanovené působnosti konkrétního soudu.

V posuzovaném případě je z obsahu návrhu žalobce zjevné, že jediným důvodem jeho návrhu je skutečnost, že Krajský soud v Brně je pro oba účastníky zejména žalovaného příznivější z hlediska jejich sídel a sídel jejich právních zástupců. Další důvody uvedené žalovaným v jeho návrhu na delegaci nemůže Nejvyšší soud považovat za relevantní, neboť nemůže předjímat, jaké procesní úkony budou v řízení zapotřebí, které svědky bude či nebude vhodné či nutné vyslechnout, zda a jaké místní ohledání bude či nebude prováděno atd.

Žádný jiný důvod k delegaci jinému soudu z povahy projednávané věci a z obsahu spisu nevyplývá.

Nejvyšší soud neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, tedy především okolnosti svědčící o rychlejším a hospodárnějším projednání a rozhodnutí věci Krajským soudem v Brně, tak aby tyto okolnosti odůvodňovaly výjimku z výše uvedeného ústavního principu.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. ledna 2011
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á