4 Nd 188/2009
Datum rozhodnutí: 24.06.2009
Dotčené předpisy:





4 Nd 188/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobce jménem PhDr. D. S. V. , bytem Zderadova 4, 602 00 Brno, zast. JUDr. P. K. , advokátem, proti žalované jménem B. K. D. V. , bytem Zázvorkova 2007/6, 155 00 Praha 5, o rozvod manželství, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 110/2009, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., t a k t o :


Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 110/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.


O d ů v o d n ě n í :


Žalobce podal ve výše uvedené věci podáním ze dne 12. 12. 2008 (soudu doručeno dne 15. 12. 2008) u Obvodního soudu pro Prahu 5 návrh na zahájení řízení, v němž současně navrhl delegaci věci podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Brně, v jehož obvodu se v současné době zdržuje, a to z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu (prodělal celebelární ataxi, infarkt, je v plném invalidním důchodu a má velmi omezenou hybnost).


Žalovaná však vyjádřila nesouhlas s návrhem na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu značné vzdálenosti od místa jejího bydliště.


Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.


Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 5) a Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobce na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.


Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba jako výjimku vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.


Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.


V případě projednávané věci žalobce svůj návrh na delegaci Městskému soudu v Brně odůvodňuje výhradně svým nepříznivým zdravotním stavem. K návrhu přiložil rozhodnutí Úřadu městské části v Praze 13, odboru sociální péče a zdravotnictví, ze dne 11. 12. 2003, sp. zn. OSP/232/14745/MV/03, o přiznání mimořádné výhody II. stupně pro těžce zdravotně postiženého občana s účinností od 27. 11. 2003 a propouštěcí zprávu z FN Motol ze dne 16. 11. 2007. Ani z jednoho z uvedených dokumentů však nevyplývá, že by se žalobce nebyl schopen zúčastnit soudního jednání u Obvodního soudu pro Prahu 5.


Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky výše specifikovaný důvod žalobce pro delegaci věci Městskému soudu v Brně není možno považovat za skutečnost natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu.


Navíc je nutno přihlédnout k tomu, že žalovaná s přikázáním předmětné věci Městskému soudu v Brně nesouhlasila, proto by delegací věci mohl být navozen stav pro žalovanou nepříznivý.


Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Brně nepřikázal.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 24. června 2009


JUDr. Jiří Pácal předseda senátu