4 Nd 185/2011
Datum rozhodnutí: 21.06.2011
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.




4 Nd 185/2011-139


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobců: a) T. R. , b) Bc. L. R. , oba zastoupeni Mgr. Vladimírem Soukupem, advokátem se sídlem 28. října 2663/150, Ostrava, proti žalovanému: J. L. , zastoupeným JUDr. Janem Starzykem, advokátem se sídlem Husova 401, Třinec, o ušlý zisk a zaplacení částky 839 040,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 Cm 144/2009, o návrhu na přikázání věci podle § 12 odst. 2 o. s. ř. t a k t o :

Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 Cm 144/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

O d ů v o d n ě n í :


Krajský soud v Ostravě předložil podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalobců, aby věc, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 26 Cm 144/2009, byla přikázána Městskému soudu v Praze.

Žalobci svůj návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti (č. l. 94-96) odůvodnili tím, že oba žijí již delší dobu v Praze. Dále poukázali na jejich jiný civilní spor vedený u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 10 C 109/2005 a uvedli, že v této věci zaslali soudu blíže nespecifikovanou písemnost poštou, avšak na podatelně bylo na tuto písemnost vyznačeno razítko podáno osobně , přičemž se navíc obálka ve spisu nenacházela. Z tohoto důvodu byl podle jejich názoru v jejich neprospěch vydán rozsudek pro zmeškání, jehož zrušení se pro shora uvedené skutečnosti domohli až v rámci odvolacího řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě. Jelikož Krajský soud v Ostravě žalobcům v tomto případě nesdělil žádnou omluvu, jsou toho názoru, že jde o další důvod pro to, aby shora uvedenou právní věc řešil jiný soud, protože předmětné řízení s tímto řízením vzdáleně souviselo.

Žalovaný využil svého práva a k návrhu se vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce tak, že s navrhovaným postupem nesouhlasí.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Ostravě a Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobců na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby byla věc přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.

V projednávaném případě žalobci svůj návrh na delegaci Městskému soudu v Praze odůvodňují blízkostí soudu, v jehož obvodu se nachází jejich faktické bydliště a dále tím, že se jim Krajský soud v Ostravě neomluvil za údajné pochybení Okresního soudu ve Frýdku-Místku v jiném jejich civilním sporu.

Podle Nejvyššího soudu však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. K okolnosti uváděné žalobci, tj. současné vzdálenosti procesního soudu, je třeba uvést, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá faktické bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s náklady na dopravu, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Další skutečnost tvrzená žalobci, že Krajský soud v Ostravě se jim neomluvil za domnělé procesní vady řízení u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, je z hlediska posouzení přikázání věci z důvodu vhodnosti zcela irelevantní.

Přihlédnout bylo třeba i k tomu, že žalovaný s delegací věci nesouhlasí a v případě jejího vyhovění by mohl být navozen stav pro žalovaného nepříznivý. Navíc nelze přehlédnout, že požadavek na hospodárnější řízení, pokud by bylo konáno u navrhovaného soudu, by v daném případě nebyl splněn s ohledem na skutečnost, že Krajský soud v Ostravě je s věcí již obeznámen a ve věci již zahájil jednání.

Nejvyšší soud tedy podaný návrh posoudil ze všech výše uvedených hledisek a dospěl k závěru, že návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nelze vyhovět. Věc proto podle § 12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. června 2011

Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c