4 Nd 18/2009
Datum rozhodnutí: 26.03.2009
Dotčené předpisy:





4 Nd 18/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl jako soud společně nejblíže nadřízený v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce: O. R., bytem Praha 10, Andersenova 413/8, zastoupeného JUDr. R. S., proti žalovanému: Š. R., bytem Ostrava-Hrabůvka, Fr. Hajdy 1235/20, o zvýšení výživného pro zletilého syna, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 8 C 476/2007, o návrhu na přikázání věci podle § 12 odst. 2 o. s. ř. t a k t o :


Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 8 C 476/2007 se tomuto soudu nepřikazuje.


O d ů v o d n ě n í :


V posuzované věci byl Obvodnímu soudu pro Prahu 10 podán dne 2. 10. 2007 žalobcův návrh na zvýšení výživného. Součástí podání byl také návrh, aby věc tj. řízení o zvýšení výživného pro zletilého nezaopatřeného syna, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 8 C 476/2007, nicméně k jejímuž projednání byl v době podání návrhu příslušný Okresní soud v Opavě, byla tomuto soudu přikázána.


Žalobce návrh odůvodnil tím, že jeho první spor o výživné u Okresního soudu v Opavě trval více než 7 let a pro žalobce by bylo vedení sporu u tohoto soudu nákladné.


Žalovaný s návrhem nesouhlasil a důvody žalobce označil za zavádějící a neopodstatněné.





Nejvyšší soud je toho názoru, že podmínky pro přikázání věci z důvodu vhodnosti nejsou ve smyslu § 12 odst. 2, 3 o. s. ř. dány.


Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba jako výjimku vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.


Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.


Důvody uváděné žalobcem nepovažuje Nejvyšší soud za natolik podstatné, aby byla v této věci učiněna výjimka z obecně upravené místní příslušnosti soudu. V daném případě se jedná o řízení o zvýšení výživného pro zletilého nezaopatřeného syna, tedy o řízení sporné. Soudem příslušným je tak podle § 84 a § 85 odst. 1 o. s. ř. obecný soud žalovaného. Jestliže by žalobci vznikly s ohledem na jeho sociální situaci či studium obtíže s účastí při jednání, může být při očekávaném provedení důkazu jeho výslechem vyslechnut Obvodním soudem pro Prahu 10 jako soudem dožádaným.


Nejvyšší soud podotýká, že věc měla být s ohledem na § 84 a § 85 odst. 1 o. s. ř. nejdříve postoupena obecnému soudu žalovaného, který měl sám podat návrh žalobce na delegaci vhodnou Nejvyššímu soudu.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 26. března 2009


Předseda senátu:


JUDr. Petr Šabata