4 Nd 169/2009
Datum rozhodnutí: 23.07.2009
Dotčené předpisy:





4 Nd 169/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Františka Hrabce v právní věci žalobkyně D. P. , bytem Májová 9/238, 718 00 Ostrava-Kunčičky, zastoupené JUDr. J. N. , advokátkou, proti žalované Č. r. M. s. , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o žalobě na zrušení nezákonných pravomocných rozhodnutí a náhradu škody ve výši 1.100.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 C 271/2004, o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. t a k t o :


Věc vedená u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 C 271/2004 se nepřikazuje jinému soudu.


O d ů v o d n ě n í :


Ve výše označeném řízení podala žalobkyně podáním ze dne 9. 1. 2009 návrh na delegaci věci jinému soudu s odkazem na ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. V dalším podání učiněném právní zástupkyní žalobkyně ze dne 18. 3. 2009 na výzvu Okresního soudu v Ostravě uvedla, že navrhuje, aby věc byla delegována některému obvodnímu soudu v Praze.


Z návrhu na delegaci jinému soudu je patrno, že žalobkyně jako důvod této delegace spatřuje skutečnost, že v řízení, ve kterém se domáhala zrušení nezákonných pravomocných rozhodnutí vydaných Okresním soudem v Ostravě a Krajským soudem v Ostravě a náhrady nemajetkové a majetkové újmy, by nadále neměl ve věci jednat a rozhodovat stejný soud, který napadená rozhodnutí (v nalézacím řízení, odvolacím řízení a následně i v exekučním řízení) vydal. Žalobkyně proto navrhuje, aby věc projednal některý ze soudů mimo Moravskoslezský kraj, konkrétně některý z obvodních soudů v Praze.


Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.


Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu (byť ne zcela konkrétně specifikovanému), jemuž má být věc přikázána, návrh žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.


Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba jako výjimku vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.


Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé


v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.


V případě projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci některému z obvodních soudů v Praze odůvodňuje výhradně tím, že v řízení, v němž se domáhá zrušení předchozích dle jejího názoru nezákonných rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě by neměly tyto soudy dále rozhodovat a proto by měl o její věci rozhodnout některý ze soudů mimo Moravskoslezský kraj, konkrétně některý z obvodních soudů v Praze.


Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tento důvod uvedený žalobkyní nemůže být považován za důvod relevantní z hlediska ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. a tedy za důvod k tzv. delegaci vhodné.


Skutečnost, kdy by některý nebo někteří ze soudců dotčeného soudu byli vyloučeni z projednáváni a rozhodování ve věci z důvodu podjatosti (vztahu k předmětu řízení, účastníkům či jejich zástupcům), by odůvodňovala tzv. delegaci nutnou podle § 12 odst. 1 o. s. ř. Rozhodnutí o této delegaci však musí předcházet řízení o vyloučení soudce či soudců (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a o. s. ř.). V posuzovaném případě žalobkyně takovou námitku v průběhu řízení vznesla ve vztahu k soudcům Okresního soudu v Ostravě. Krajský soud v Ostravě o této námitce rozhodl usnesením ze dne 31. 10. 2008, sp. zn. 11 Co 498/2008, že soudci JUDr. Monika Kotlánová, Mgr. Šárka Borůvková a JUDr. Marek Del Favero nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 C 271/2004. Součástí vyhotovení tohoto usnesení soudu druhého stupně je i poučení, že proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.


S ohledem na toto rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě je zjevné, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky ani pro případnou tzv. delegaci nutnou ve smyslu § 12 odst. 1 o. s. ř.


S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud České republiky neshledal důvody, kterými žalobkyně odůvodnila svůj návrh na delegaci jinému soudu, za odpovídající ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. a za důvody, které by dostatečně opodstatňovaly výjimku z výše uvedené ústavní zásady. Proto návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc jinému soudu nepřikázal.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 23. července 2009


Předsedkyně senátu:


JUDr. Danuše Novotná