4 Nd 146/2009
Datum rozhodnutí: 20.05.2009
Dotčené předpisy:





4 Nd 146/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 20. května 2009 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce: B. V., proti žalovaným: JUDr. L. Š. a A. Š., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 14/2007 a u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Co 461/2008, o námitce žalobce o podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, t a k t o :


Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Naděžda Žáková, Mgr. Dagmar Javůrková a JUDr. Romana Vostrejšová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 461/2008.


Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová je vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 461/2008.


O d ů v o d n ě n í :


Ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 14/2007 probíhá u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 461/2008 řízení o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. 37 C 14/2007, kterým bylo zastaveno výše označené řízení a žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovaným na nákladech řízení částku 25.600,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám žalovaných.


Podáním ze dne 18. 10. 2008 podal žalobce spolu s odvoláním námitku podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze.


Výše uvedenou námitku podjatosti spolu se spisem předložil Nejvyššímu soudu Vrchní soud v Praze s tím, že k námitce se vyjádřily soudkyně senátu 1 Co, který má ve věci rozhodovat, tj. JUDr. Naděžda Žáková, Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová a JUDr. Romana Vostrejšová.


Ve svých písemných vyjádřeních soudkyně Mgr. Dagmar Javůrková a JUDr. Romana Vostrejšová konstatují, že k projednávané věci a k jejím účastníkům nemají žádný vztah a žádný zájem na výsledku řízení, který by zakládal pochybnosti o jejich nepodjatosti.


JUDr. Naděžda Žáková uvedla, že k věci ani k účastníkům řízení nemá žádný vztah a nemá žádný zájem na výsledku sporu. Žalovaného JUDr. Š. zná pouze od vidění z let 1993 1995, kdy pracovala na Městském soudu v Praze, avšak žádný vztah, který by odůvodňoval pochyby o její nepodjatosti, k němu nemá.


JUDr. Ludmila Říhová uvedla, že je dle jejího názoru z projednávání a rozhodnutí věci vyloučena, neboť se žalobcem (správně mělo být uvedeno žalovaným), který byl jejím kolegou u Městského soudu v Praze, se stále přátelsky stýká.


Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.


Podle § 14 odst. 2 o. s. ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.


Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.


Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž naroveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.


Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.


Nejvyšší soud s přihlédnutím k obsahu spisu dospěl k závěru, že se v dané věci o případ vyloučení soudců podle § 14 odst. 1 ani podle § 14 odst. 2 o. s. ř. nejedná. Z obsahu spisu nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Za takovou skutečnost Nejvyšší soud nepovažuje ani okolnost, že soudkyně JUDr. Naděžda Žáková zná účastníka řízení od vidění z doby, kdy pracovala u Městského soudu v Praze, neboť sama tato skutečnost nikterak nezakládá pochybnost o nestrannosti jejího rozhodování.


Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto, že výše jmenované soudkyně Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Co 461/2008. Nejsou splněny ani podmínky uvedené v ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř.


Výjimkou je pouze soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, která sama ve svém písemném vyjádření nevyloučila vztah k účastníku řízení, který by mohl zakládat pochybnost o její nepodjatosti a byla tedy z projednávání a rozhodování věci vyloučena.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek.


V Brně dne 20. května 2009


Předsedkyně senátu:


JUDr. Danuše Novotná