4 Nd 138/2009
Datum rozhodnutí: 29.06.2009
Dotčené předpisy:





4 Nd 138/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl jako soud společně nejblíže nadřízený v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce: M. K. , proti žalovaným: 1) JUDr. S. K. , správce konkursní podstaty úpadce Stavební podnik K. , a. s., v likvidaci, a 2) F. L. , Spojené Království Velké Británie a Severního Irska, zastoupené Mgr. Ing. P. K. , advokátem, o určení pohledávky, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 12 Cm 96/2008, t a k t o :


Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 12 Cm 96/2008 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Plzni.


O d ů v o d n ě n í :


Krajský soud v Brně předložil podle ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalobce, aby věc, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 12 Cm 96/2008 byla přikázána Krajskému soudu v Plzni. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že úpadce měl sídlo po celou dobu své existence v obvodu Krajského soudu v Plzni a k účelové změně došlo až 25. 5. 2007, tj. bezprostředně před prohlášením konkursu, a dále tím, že odvozuje svou pohledávku z reklamačních závad úpadcem zhotovených staveb, které se všechny nachází v katastrálním území K., tj. v obvodu Krajského soudu v Plzni. Dle žalobce by pro Krajský soud v Brně bylo vedení řízení týkající se staveb nacházejících se ve značné vzdálenosti od sídla soudu spojeno s nemalými obtížemi a náklady.


Žalovaný 1) se k návrhu vyjádřil nesouhlasně. Uvedl, že v daném řízení jde primárně o právní posouzení věci a tudíž není komplikací, že se řízení vedené Krajským soudem v Brně týká staveb nacházeních se v obvodu Krajského sodu v Plzni. V případě úkonu, který by bylo možno provést pouze s obtížemi nebo se zvýšenými náklady, je možné využít institut dožádání, aby takový úkon provedl jiný soud. Navíc je účelné, aby řízení o určení pohledávky probíhalo u soudu, u kterého je vedeno příslušné konkursní řízení, tedy u Krajského soudu v Brně. Žalovaný 1) též uvedl, že stejně jako právní zástupce žalovaného 2) má v obvodu příslušného soudu své sídlo.


Žalovaný 2) s návrhem taktéž vyslovil nesouhlas a navrhl jeho zamítnutí. K námitkám žalobce uvedl, že místa původního sídla úpadce a sídla žalobce jsou naprosto bezpředmětná, stejně jako umístění zhotovované nemovitosti, jejíž vady mají být předmětem sporu o určení pohledávky, neboť spor se nijak nedotýká práva k nemovitosti.


Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.


Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajskému soudu v Brně) a Krajskému soudu v Plzni, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Plzni z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.


Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba jako výjimku vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.


Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.


V případě projednávané věci žalobce svůj návrh na delegaci věci Krajskému soudu v Plzni odůvodňuje výhradně tím, že původní sídlo úpadce se nacházelo v obvodu Krajského soudu v Plzni, ve kterém se též nacházejí stavby, od niž je odvozena žalobcova pohledávka (reklamační závady).


Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Námitka původního sídla úpadce je bezpředmětná. Nelze též opomenout, že v daném případě se jedná o řízení o určení pohledávky, v jehož rámci nejde o přezkum vlastnických práv k nemovitostem. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalovaní s přikázáním předmětné věci Krajskému soudu v Plzni nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalované nepříznivý.


Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Plzni z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Krajskému soudu v Plzni nepřikázal.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 29. června 2009


Předseda senátu:


JUDr. Petr Šabata