4 Nd 125/2009
Datum rozhodnutí: 29.06.2009
Dotčené předpisy:





4 Nd 125/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce B. V. , proti žalovanému MUDr. P. F. , o žalobě na ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 72/2007, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, t a k t o :


Soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová a JUDr. Romana Vostrejšová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 392/2008.


O d ů v o d n ě n í :


Žalobce podal k Vrchnímu soudu v Praze odvolání (č. l. 34) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. 34 C 72/2007, jímž bylo rozhodnuto, že se žalobci nepřiznává osvobození od soudních poplatků ani se mu neustanovuje zástupce z řad advokátů. Věc je u Vrchního soudu v Praze vedena pod sp. zn. 1 Co 392/2008.


V odvolání žalobce taktéž namítl podjatost všech soudců Vrchního soudu v Praze, zejména pak senátu 1 Co. Svou námitku odůvodnil stručně tím, že je prokázána patologická nenávist vůči jeho osobě ze strany Městského soudu v Praze, která je podporována i Vrchním soudem v Praze, zejména pak senátem 1 Co. Na žádost soudu konkretizoval námitku podjatosti podáním ze dne 23. 2. 2009 (č. l. 38) tak, že Mgr. Dagmar Javůrková dle žalobce nezákonně vydala soukromé osobě V. C. fotokopii rozsudku ze spisu 11 Co 126/89 KS-Praha a jednala tak v koordinované součinnosti . JUDr. Zdeňka Ferešová byla dle žalobce předsedou ZO KSČ na VS-ČSR a JUDr. Ludmila Říhová lektorkou OV KSČ Praha 3 . Námitka týkající se JUDr. Romany Vostrejšové se pak týká sporu vedeného žalobcem, který soudkyni vytýká poškození jeho osoby ve vazbě na žalobcem jmenované osoby. Závěrem uvádí, že výše jmenované soudkyně mají vztah k danému prostředí .


Vrchní soud v Praze předložil Nejvyššímu soudu předmětnou námitku podjatosti spolu se spisem a s písemným vyjádřením jmenovaných soudkyň. Z písemného vyjádření členek dotčeného senátu se podává následující. Soudkyně JUDr. Romana Vostrejšová uvedla, že k posuzované věci, k účastníkům řízení nemá žádný vztah a na výsledku řízení nemá zájem, stejně jako ji nejsou známy okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnost o její nepodjatosti. Uvedla, že žalobce zná toliko z úřední činnosti jako účastníka řízení ve sporech, na jejichž řešení se podílela. Mgr. Dagmar Javůrková a JUDr. Ludmila Říhová učinily obsahově totožná prohlášení. Námitkou napadená JUDr. Zdeňka Ferešová se k námitce nevyjádřila, jelikož od 1. 1. 2009 již není soudkyní Vrchního soudu v Praze. Zbývající členka senátu JUDr. Naděžda Žáková se k námitce podjatosti taktéž nevyjádřila, jelikož vůči její osobě konkrétně nebyla námitka podjatosti žalobcem vznesena.


Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle § 16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.


K důvodům vyloučení soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jež může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde tedy vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.


Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.


Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že zákonný pojem zákonný soudce , tak jak je jeho existence předvídána a zaručována ustanovením čl. 38 Listiny základních práv a svobod, je do praxe konkrétního soudu inkorporován rozvrhem práce. V dané věci je určující rozvrh práce Vrchního soudu v Praze platný od 1. 1. 2009, který byl vydán pod č. j. S 1/2009 a je veřejně přístupný na serveru českého soudnictví portal.justice.cz. Z jeho obsahu se podává, že senát 1 Co ve složení JUDr. Naděžda Žáková, Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová a JUDr. Romana Vostrejšová rozhoduje o odvoláních ve věcech uvedených v ustanovení § 9 odst. 2 písm. a), f), g), h) o. s. ř., tj. ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích. Dále ve věcech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky. Senát rovněž rozhoduje ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky a konečně tento senát rozhoduje ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy.


Z uvedeného výčtu je zřejmé, že typově stejné spory je povinen v odvolacím řízení rozhodovat senát 1 Co, přičemž okolnost úspěšnosti či neúspěšnosti výsledku sporu je pro přidělení věci takto určeným zákonným soudcům zcela irelevantní.


V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům. Žalobce ve svém podání neuvádí relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudkyň Vrchního soudu v Praze. Z jeho podání je patrno, že žalobce podrobuje kritice postup dotčených soudkyň v jeho věci resp. jeho věcech, a to především minulých, a je přesvědčen, že u Vrchního soudu v Praze se mu nedostává nestranného rozhodování. Podle 14 odst. 4 o. s. ř. však důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, na nichž se jako soudce podílel. Nejvyšší soud tudíž námitku podjatosti vznesenou žalobcem neshledává důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř.


Ve výše uvedeném smyslu proto nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 392/2008, byly vyloučeny výše jmenované soudkyně tohoto soudu. Za tohoto stavu proto senát Nevyššího soudu rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř., tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 29. června 2009


Předseda senátu:


JUDr. Petr Šabata