4 ICm 3486/2016
Jednací číslo: 4 ICm 3486/2016-23 KSOS 14INS 7560/2016

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Alešem Volným ve věci žalobce Ostravská insolvenční v.o.s., IČ 28640845, insolvenční správce dlužníka Davida anonymizovano , anonymizovano , Rudná 795/58, 703 00 Ostrava-Vítkovice, se sídlem Na Hradbách 2632/18, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, zastoupeného Mgr. Janou Gebauerovou, advokátkou se sídlem Dlouhá 3355, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, proti žalovanému Český inkasní kapitál, a.s., IČ 27646751, se sídlem Václavské náměstí 808/66, 110 00 Praha 1-Nové Město, zastoupenému JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem Vyskočilova 1326/5, 140 00 Praha 4-Michle, o popření pohledávky

takto:

I. Žaloba žalobce na určení, že pohledávka žalovaného Český inkasní kapitál, a.s., IČ 27646751, se sídlem Václavské nám. 808/66, 110 00 Praha 1, přihlášená pod číslem P5 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 7560/2016 jako vykonatelná pohledávka z titulu smlouvy o úvěru č. 076002220442 ze dne 26.06.2002 není v částce 274.895,53 Kč po právu, se z a m í t á. isir.justi ce.cz KSOS 14INS 7560/2016

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 29.09.2016, která došla soudu téhož dne, se žalobce domáhal určení, že pohledávka žalovaného, přihlášena pod číslem P5 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 7560/2016 jako vykonatelná pohledávka z titulu smlouvy o úvěru č. 076002220442 ze dne 26.06.2002, není v částce 274.895,53 Kč po právu. Na přezkumném jednání konaném dne 31.08.2016 u Krajského soudu v Ostravě byla přihláška pohledávky žalovaného č. P5 ze strany insolvenčního správce, a to ve výši 274.895,53 Kč jako vykonatelná, popřena. Pohledávka žalovaného byla ze strany dlužníka v plné výši uznána. Insolvenční správce popřel pohledávku co do pravosti pro její promlčení. Platebním rozkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 15.03.2007, č.j. 66 Ro 1408/2006-7, který nabyl právní moci dne 23.05.2007, byla uložena povinnost dlužníkovi, aby právnímu předchůdci žalovaného zaplatil pohledávku ve výši 38.145,99 Kč, s úrokem ve výši 17.101,66 Kč, s 16,00 % úrokem ročně z částky 32.145,99 Kč od 18.05.2006 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11.032,93 Kč, s 25,00 % úrokem z prodlení ročně z částky 55.247.65 Kč od 18.05.2006 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 13.882,20 Kč k rukám právního zástupce. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 19.9.2007, č.j. 94 Nc 10989/2010-7 byla nařízena podle platebního rozkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 15.03.2007, č.j. 66 Ro 1408/2006-7 k uspokojení pohledávky právního předchůdce žalovaného, pro náklady předcházejícího řízení pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuce na majetek povinného. Provedením exekuce byl pověřen JUDr. Marcel Smékal. Žalobce má za to, že promlčení pohledávky je zapotřebí posoudit podle § 408 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. Dle žaloby věřitele (žalovaného) ze dne 23.06.2006 nastala splatnost pohledávky dne 21.02.2005. Dnem 22.02.2005 začala běžet promlčecí doba, která skončila dne 22.02.2015, kdy uplynula doba 10 let ode dne, kdy promlčecí doba začala běžet poprvé. Promlčeno je tak zároveň příslušenství pohledávky (např. usnesení NSČR sp. zn. 31 Cdo 488/2009 ze dne 15.06.2011). Žalobce má za to, že splatnost pohledávky nastala dne 21.02.2005 tak, jak je uvedeno v žalobě právního předchůdce žalovaného o zaplacení ze dne 23.06.2006, která byla přílohou insolvenčního návrhu dlužníka.

Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 30.11.2017 uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Žalovaný doložil popřenou vykonatelnou pohledávku řádným exekučním titulem, a to pravomocným a vykonatelným platebním rozkazem Okresního soudu v Ostravě vydaným pod č.j. 66 Ro 1408/2006-7 ze dne 15.03.2007. Žalovaný k přihlášené pohledávce uvedl, že původní věřitel uzavřel s dlužníkem smlouvu o úvěru č. 076002220442, na jejímž základě původní věřitel poskytl dlužníku úvěr ve výši 35.000,-Kč. Podpisem smlouvy se dlužník zavázal splatit úvěr 47 pravidelnými anuitními splátkami ve výši 1.008,-Kč, splatnými vždy k 20. dni v měsíci, počínaje nejbližším 20. dnem v měsíci následujícím po dni čerpání úvěru. Jelikož dlužník nehradil předepsané splátky řádně a včas, odstoupil původní věřitel od smlouvy, přičemž za den splatnosti celkové dlužné částky stanovil den 21.02.2005. Jelikož dlužník neuhradil svůj dluh ve stanovené lhůtě, přistoupil původní věřitel dne 23.06.2006

ICM R KSOS 14INS 7560/2016 k uplatnění pohledávky v nalézacím řízení. O nároku původního věřitele rozhodl Okresní soud v Ostravě platebním rozkazem vydaným pod č.j. 66 Ro 1408/2006-7 ze dne 15.03.2007, který nabyl právní moci dne 23.05.2007. Žalovaný dále uvedl, že na základě tohoto exekučního titulu byl dne 10.09.2007 podán návrh na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora, přičemž byla exekuce na majetek dlužníka pravomocně nařízena, a to usnesením Okresního soudu v Ostravě pod č.j. 94 Nc 10989/2007-7 ze dne 19.09.2007, které nabylo právní moci dne 16.03.2010. Žalovaný dále zdůraznil, že exekuční řízení vůči dlužníku ve věci výše uvedeného exekučního titulu běží do současné doby. Žalovaný má za to, že v přiměřené době od okamžiku splatnosti pohledávky, tedy od 21.2.2005, přistupoval aktivně k vymožení pohledávky, když činil příslušné procesní kroky směřující k vymožení pohledávky až k následnému nařízení exekuce na majetek povinného. Žalovaný dále konstatuje, že při vymáhání pohledávky postupoval bez zbytečného prodlení, když uplatnil svou pohledávku řádně a včas v nalézacím řízení v roce 2006 a následně v řízení exekučním v roce 2007. Žalovaný s odkazem na ust. § 112 obč. zák. uzavřel, že v době soudního a exekučního řízení se promlčecí doba stavěla a k promlčení nemohlo dojít.

Mezi účastníky bylo v tomto sporu nesporné, že

-usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 14 INS 7560/2016-A7 ze dne 15.04.2016 byl zjištěn úpadek dlužníka žalobce Davida anonymizovano , anonymizovano , Rudná 795/58, 703 00 Ostrava-Vítkovice a soud povolil řešení jeho úpadku oddlužením,

-insolvenčním správcem byla ustanovena Ostravská insolvenční v.o.s., IČ 28640845, se sídlem Na Hradbách 2632/18, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava,

-žalovaný pod přihláškou č. P5 ze dne 06.05.2016, doručenou soudu téhož dne, přihlásil do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 14 INS 7560/2016 dílčí pohledávku č. 1 a 1.1 za dlužníkem Davidem anonymizovano v celkové výši 274.895,53 Kč,

-insolvenční správce (žalobce) u přezkumného jednání konaného dne 31.08.2016 popřel dílčí pohledávku žalovaného č. 1 a 1.1 v celkové výši 274.895,53 Kč.

Jednání ve věci samé nebylo nařízeno ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., jelikož bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

Soudem byly provedeny důkazy, a to smlouvou o úvěru č. 076002220442 ze dne 26.06.2002, platebním rozkazem Okresního soudu v Ostravě č. j. 66 Ro 1408/2006-7 ze dne 15.03.2007, usnesením Okresního soudu v Ostravě č. j. 94 Nc 10989/2007-7 ze dne 19.09.2007, příkazem k úhradě nákladů exekuce č. j. 081 EX 08512/07-058 ze dne 22.04.2014, přihláškou pohledávky žalovaného č. P5 ze dne 06.05.2016, protokolem z přezkumného jednání ze dne 31.08.2016.

ICM R KSOS 14INS 7560/2016

Ze smlouvy o úvěru č. 076002220442 ze dne 26.06.2002 soud zjistil, že právní předchůdce žalovaného poskytl dlužníku peněžní prostředky ve výši 35.000,-Kč a dlužník se zavázal tyto peněžní prostředky splácet v pravidelných 47 měsíčních splátkách ve výši 1.008,-Kč, a to vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20.08.2002 a konče dnem 20.6.2006. Strany si ujednaly úrokovou sazbu ve výši 16 % p.a. ze zůstatku jistiny.

Z platebního rozkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 15.03.2007 č. j. 66 Ro 1408/2006-7 soud zjistil, že platební rozkaz byl vydán vyšší soudní úřednicí Monikou Satinskou, kterým soud uložil dlužníku zaplatit žalovanému pohledávku ve výši 38.145,99 Kč spolu s úrokem ve výši 17.101,66 Kč s 16 % úrokem z částky 32.145,99 Kč od 18.05.2006 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 11.032,93 Kč s 25 % úrokem z prodlení ročně z částky 55.247,65 Kč od 18.05.2006 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 13.882,20 Kč k rukám právního zástupce žalovaného. Platební rozkaz nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 23.05.2007.

Z usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19.09.2007 č. j. 94 Nc 10989/2007-7 soud zjistil, že tímto usnesením, vydaným samosoudkyní JUDr. Renátou Zajícovou, soud nařídil podle platebního rozkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 15.03.2007 č. j. 66 Ro 1408/2006-7 exekuci na majetek dlužníka k vymožení pohledávky žalovaného, nákladů řízení a nákladů exekuce. K provedení exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. Marcel Smékal, Exekutorský úřad Praha-Východ, se sídlem Krakovská 24, Praha 1. Usnesení nabylo právní moci dne 16.03.2010.

Z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 22.04.2014 č. j. 081 EX 08512/07-058 soud zjistil, že tímto příkazem, vydaným soudním exekutorem JUDr. Marcelem Smékalem, bylo rozhodnuto o nákladech žalovaného, tak že se určují částkou 5.977,40 Kč. Dále bylo rozhodnuto, že tyto náklady vzniklé v exekučním řízení je povinen uhradit dlužník.

Z přihlášky pohledávky žalovaného č. P5 ze dne 06.05.2016 soud zjistil, že na základě této přihlášky, která došla soudu téhož dne, pod dílčí pohledávkou č. 1 uplatňoval částku 38.145,99 Kč z titulu neuhrazené jistiny dle smlouvy o úvěru č. 076002220442 ze dne 26.06.2002, spolu s příslušenstvím ve výši 236.749,54 Kč (úrok z úvěru ve výši 68.835,27 Kč, úrok z prodlení ve výši 148.054,67 Kč, náklady nalézacího řízení ve výši 13.882,20 Kč a náklady exekučního řízení ve výši 5.977,40 Kč), vykonatelné na základě platebního rozkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 15.03.2007 č. j. 66 Ro 1408/2006-7 a příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 22.04.2014 č. j. 081 EX 08512/07-058. Celková výše pohledávky činila částku 274.895,53 Kč.

Z protokolu z přezkumného jednání ze dne 31.08.2016 soud zjistil, že žalobce jako insolvenční správce popřel dílčí pohledávku č. 1 ve výši 274.895,53 Kč. Důvodem pro popření pohledávky bylo, dle žalobce to, že pohledávka je promlčena. Dle žalobce promlčecí doba začala běžet dne 22.02.2005 a skončila dne 22.02.2015, kdy uplynula doba 10 let ode dne, kdy promlčecí doba začala běžet poprvé.

ICM R KSOS 14INS 7560/2016

Soud nejprve posuzoval skutečnost, zda žalobce byl oprávněn popřít vykonatelnou pohledávku přiznanou platebním rozkazem s ohledem na dikci ust. § 199 odst. 2 IZ.

Podle ust. § 199 odst. 2) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Jak dovodil Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 30.09.2016, sp. zn. 29 ICdo 74/2014, uplatnění námitky promlčení pohledávky není uplatněním skutkové námitky nýbrž námitky právní. Ve smyslu ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona tak jde o námitku, jejímž prostřednictvím nelze účinně popřít přihlášenou vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu. Pravidlo, podle kterého důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci však není překážkou pro účinné uplatnění námitky, že se promlčel exekuční titul . Pokud žalobce v daném případě vznesl námitku promlčení předmětné pohledávky, jednalo se nikoli o promlčení pohledávky před jejím přisouzením věřiteli, ale o námitku promlčení již přisouzeného práva jakožto okolnosti, která je důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce ve smyslu § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Soud má tedy za to, že žalobcem uplatněna námitka promlčení je přípustným důvodem popření dotčené pohledávky.

Podle ust. § 387 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.

Podle ust. § 391 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

Podle ust. § 408 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po kterou se vede mediace podle zákona o mediaci. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty.

Podle ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Soud dospěl k závěru, že žalovaný a dlužník uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 497 a násl. obchodního zákoníku. Smlouva o úvěru je tzv. absolutním obchodem, jehož úprava se řídí výhradně ustanoveními obchodního zákoníku, a to bez ohledu na postavení účastníků závazkového vztahu. Soud tedy posuzoval námitku promlčení podle právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku. Podle ust. § 408 odst. 1 obch. zák. ve spojení s ust. § 391 odst. 1 obch. zák., skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy právo

ICM R KSOS 14INS 7560/2016 mohlo být uplatněno u soudu. Soud při určení okamžiku počátku běhu promlčecí doby vycházel se shodných skutkových tvrzení účastníku. Účastníci shodně tvrdili, že splatnost pohledávky nastala dne 21.02.2005, k promlčení této pohledávky by tedy došlo dne 22.02.2015. Z dikce ust. § 408 odst. 1 obch. zák. vyplývá, že po dobu exekučního řízení nedochází ke stavení promlčecí doby, avšak případná námitka promlčení nemůže být uplatněna v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty. Soudní praxe dovodila, že k námitce promlčení uplatněné v řízení o výkon rozhodnutí, respektive v exekučním řízení se nepřihlíží, jestliže lhůta 10 let ode dne, kdy promlčecí doba počala poprvé běžet, uplynula až v průběhu tohoto řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.10.2016, sp. zn. 20 Cdo 1579/2016). Jelikož exekuční řízení bylo zahájeno před uplynutím desetileté promlčecí doby dne 19.09.2007 a doposud nebylo skončeno, je nutno námitku žalobce ve smyslu ust. § 408 odst. 1 obch. zák. posuzovat jako neuplatnitelnou.

Na základě výše uvedeného soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 163 insolvenčního zákona ve spojení s ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona.

V daném případě byl procesně úspěšný žalovaný, z důvodu nákladové imunity insolvenčního správce, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 17.01.2018

Za správnost vyhotovení: JUDr. Aleš Volný v.r. Eva Stöhrová samosoudce

ICM R