č. j. 4 Azs 417/2005-57

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Petra Průchy a Mgr. Evy Kyselé v právní věci žalobkyně: L. A., zast. opatrovníkem, L. V., vyšší soudní úřednicí Krajského soudu v Ostravě, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2005, č. j. 60 Az 174/2004-18,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen stěžovatelka ) domáhala zrušení shora označeného rozsudku, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 16. 9. 2004, č. j. OAM-2686/VL-10-15-2004. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost stěžovatelky o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. k) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

Stěžovatelka současně požádala o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.

Krajský soud v průběhu řízení (z odpovědi provozovatelky ubytovny k dotazu soudu) zjistil, že stěžovatelka na jí uváděné adrese v kasační stížnosti (P. 569, P. 9-B.) nikdy nebydlela, toliko si dne 14. 4. 2005 sjednala reservaci ubytování na 10 dnů, k ubytování však nenastoupila, a jiná adresa pobytu (ani podle informací Policie ČR, Oblastního ředitelství cizinecké policie, Praha) není známa. Proto stěžovatelce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 7. 2005, č. j. 60 Az 174/2004-48, ustanovil pro řízení o kasační stížnosti opatrovníka -paní L. V., vyšší soudní úřednici Krajského soudu v Ostravě, a to z důvodu neznámého pobytu stěžovatelky.

Z ustanovení § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ) vyplývá, že stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Stěžovatelka podala kasační stížnost aniž byla zastoupena advokátem, avšak současně požádala soud o ustanovení advokáta. Krajský soud v Ostravě proto současně s usnesením, ze dne 20. 7. 2005, č. j. 60 Az 174/2004-48, o ustanovení opatrovníka, zaslal stěžovatelce (k rukám opatrovníka) k vyplnění tiskopis pro potřeby prokázání osobních a majetkových poměrů stěžovatelky, přičemž stěžovatelku přípisem v překladu do ruského jazyka vyzval, aby vyplněný formulář zaslala zpět soudu ve lhůtě deseti dnů od doručení výzvy. Zásilku, jak vyplývá z údajů na doručence ve spisu, převzal opatrovník osobně dne 15. 8. 2005. Na tuto výzvu soudu stěžovatelka ve stanovené lhůtě, a ostatně ani později, nereagovala, a své osobní a majetkové poměry neosvědčila.

Usnesením ze dne 6. 9. 2005, č. j. 60 Az 174/2004-49, Krajský soud v Ostravě rozhodl, že se stěžovatelce neustanovuje zástupce z řad advokátů a současně vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě do jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení předložila plnou moc udělenou advokátovi, který ji bude v řízení o kasační stížnosti zastupovat, a současně aby prostřednictvím svého zástupce z řad advokátů doplnila, v jakém rozsahu rozsudek napadá, a aby uvedla důvody kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 s. ř. s. Současně krajský soud stěžovatelku poučil, že při nedoložení požadovaných skutečností může být řízení o kasační stížnosti odmítnuto.

Toto usnesení krajského soudu bylo doručeno dne 15. 9. 2005 k rukám opatrovníka stěžovatelky, avšak na jeho obsah nebylo ve stanovené lhůtě, a ostatně ani později, nijak reagováno.

Protože nebyl v soudem stanovené lhůtě především odstraněn nedostatek povinného zastoupení, a v podstatě již bez ohledu na to, že ve spojení s tím také nebyla v této lhůtě kasační stížnost doplněna o chybějící náležitosti, nebylo možno pro tento nedostatek v řízení pokračovat. Nedostatek povinného zastoupení brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud návrh stěžovatelky (kasační stížnost) podle § 46 odst. 1 písm. a), § 120 s. ř. s. odmítl.

Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud již nemohl zabývat ani návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť v případech odmítnutí kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. prosince 2005

JUDr. Marie Turková předsedkyně senátu