č. j. 4 Azs 415/2005-74

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: L. B., zast. JUDr. Milanem Poláčkem, advokátem, se sídlem Brno, Starobrněnská 13, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně podané proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2005, č. j. 55 Az 102/2004-34,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna zástupce stěžovatelky, JUDr. Milana Poláčka, advokáta, s e u r č u j e částkou 2150 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou dne 19. 7. 2005 ke Krajskému soudu v Brně se žalobkyně (dále též stěžovatelka ) domáhala zrušení rozhodnutí uvedeného soudu ze dne 31. 5. 2005, č. j. 55 Az 102/2004-34, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 4. 2004, č. j. OAM-852/VL-07-ZA05-2004, o neudělení azylu z důvodu nesplnění podmínek uvedených v § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ), a jímž bylo současně vysloveno, že se na cizinku nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.

Stěžovatelka současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a návazným podáním požádala o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2005, č. j. 55 Az 102/2004-52, byl stěžovatelce ustanoven zástupce-JUDr. Milan Poláček, advokát, se sídlem Starobrněnská 13, Brno.

Krajský soud v Brně, předložil dne 15. 11. 2005 kasační stížnost k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud poté poučil dne 4. 1. 2006 účastníky řízení o složení senátu Nejvyššího správního soudu, který je podle rozvrhu práce povolán věc projednat a rozhodnout, a rovněž o možnosti namítnout podjatost soudce. Účastníci řízení podjatost soudců nenamítli. 19. 5. 2006, stěžovatelka uvedla, že podala kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Tímto podáním bych chtěla vzít kasační stížnost zpět. Z rodinných důvodů mockrát prosím pro mě nutně zastavit řízení (Stop azyl) o kasační stížnosti, chci rychle odjet domů. Tímto podáním vzdávám odkladný účinek tohoto rozhodnutí.

Podle ustanovení § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů ( s. ř. s. ) soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Řízení o kasační stížnosti je plně ovládáno zásadou dispoziční. Stěžovatel (stěžovatelé), jehož procesní úkon vůči soudu spočívající v podání kasační stížností vyvolává řízení o přezkoumání rozhodnutí krajského soudu, tak zpětvzetím kasační stížnosti dává najevo svou vůli, aby soud v tomto řízení nepokračoval. Jelikož stěžovatel vzal svou kasační stížnost zpět, a projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil, jak mu to ukládá ustanovení § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

Za této procesní situace, kdy vzala stěžovatelka svoji kasační stížnost zpět, se již Nejvyšší správní soud nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a také se jím nezabýval.

Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, podle ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s., nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud rozhodl o odměně advokáta, který byl stěžovateli ustanoven pro řízení o kasační stížnosti. usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2004, č. j. 36 Az 479/2003-47, v částce 2150 Kč. Ustanovený zástupce požadoval, aby odměna byla přiznána za tři úkony právní služby, tj. převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu), studium spisu podle § 11 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu a sepis doplnění kasační stížnosti podle § 11 odst. 1 písm. d) téhož předpisu.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že zástupci stěžovatele náleží odměna jen za dva úkony právní služby. K tomu soud dospěl z těchto důvodů:

Jestliže byl stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti ustanoven soudem zástupcem advokát (ve smyslu § 35 odst. 7 a § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního -dále jen s. ř. s. ), platí v takovém případě odměnu za zastupování a hotové výdaje stát. Podle názoru Nejvyššího správního soudu zástupci ustanovenému v této věci náleží v souladu s § 11 písm. b) advokátního tarifu odměna za úkon označený jako první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení ve výši 1000 Kč, a dále odměna za sepis doplnění (dodatku) kasační stížnosti podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a to rovněž ve výši 1000 Kč. K tomu náleží náhrada hotových výdajů ve výši dvojnásobku paušální částky, tj. 75 Kč za jeden úkon právní služby podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky (celkem 150 Kč).

Ustanovenému zástupci tedy náleží odměna za zastupování a hotové výdaje v celkové výši 2150 Kč.

Zástupci stěžovatele se nepřiznává mimosmluvní odměna za jím samostatně účtovaný další úkon právní služby, konkrétně za nahlížení do spisu, k němuž podle úředního záznamu správního soudu v Brně. Nejvyšší správní soud je toho názoru, že takové nahlížení do spisu je svou povahou součástí úkonu- převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem .

Zástupce stěžovatele se ve svém vyúčtování dovolává ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu v návaznosti na ustanovení § 11 odst. 3 téhož právního předpisu, když má zřejmě za to, že nahlížení do spisu je úkonem, který je svou povahou obdobný prostudování spisu při skončení vyšetřování (v trestní věci), a to za každé započaté 2 hodiny. Nutno předeslat, že nahlížení do spisu soudem ustanoveným zástupcem účastníka v přezkumném řízení soudním, tedy i v řízení o kasační stížnosti ve věci správního soudnictví, není v advokátním tarifu uvedeno jako samostatný úkon právní služby, za nějž by náležela mimosmluvní odměna, ať již v plné výši, či ve výši jedné poloviny částky náležející k jednomu úkonu právní služby. Je pak třeba posoudit, který z úkonů výslovně uvedených v § 11 odst. 1 či odst. 2 advokátního tarifu je svou povahou a účelem nejbližší tomuto úkonu právní služby (§ 11 odst. 3 advokátního tarifu).

Nejvyšší správní soud má za to, že nahlížení do spisu soudem ustanoveným zástupcem pro řízení o kasační stížnosti ve věci správního soudnictví je svou povahou úkonem patřícím pod § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu. Podle uvedeného ustanovení náleží mimosmluvní odměna za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem. I když ze spisu není patrno, že by se před sepisem upřesnění kasační stížnosti uskutečnila první porada stěžovatelova zástupce s klientem (tedy stěžovatelkou), je třeba nahlížení do spisu, k němuž došlo poté, co byl advokát ustanoven zástupcem pro řízení o kasační stížnosti, pokládat za součást přípravy (a převzetí) zastoupení v řízení o kasační stížnosti, a to zejména též s ohledem na samotnou délku úkonu, jakož i na rozsah upřesnění kasační stížnosti. Zástupce stěžovatelky v rámci přípravy zastoupení se musel seznámit především s obsahem napadeného rozsudku a kasační stížnosti stěžovatelky. Nejde svým rozsahem o úkon patřící pod ustanovení § 11 odst. 1 písm. f), neboť toto ustanovení se týká řízení trestního; pokud by zákonodárce měl v úmyslu za takový úkon pokládat též studium spisu nebo dokonce jen nahlížení do spisu v jiných než trestních věcech, nepochybně by tak učinil. Proto byla zástupci stěžovatelky přiznána odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů náležející jen ke dvěma úkonům právní služby.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. června 2006

JUDr. Marie Turková předsedkyně senátu