č. j. 4 Azs 397/2005-39

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: F. B., zast. JUDr. Pavlou Kubičovou, advokátkou, se sídlem Ostrava-Poruba, Gen. Sochora 6176, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2005, č. j. 61 Az 120/2004-18,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Zástupkyni stěžovatele, JUDr. Pavle Kubičové, advokátce, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 1075 Kč, která jí bude vyplacena Nejvyšším správním soudem do 30-ti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou u Krajského soudu v Ostravě osobně dne 18. 5. 2005 se žalobce (dále též stěžovatel ) domáhal zrušení shora označeného usnesení, kterým bylo zastaveno řízení o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 6. 2004, č. j. OAM-1885/VL-10-08-2004. Napadeným rozhodnutím správního orgánu byla žádost stěžovatele o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. k) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů ( zákon o azylu )

Stěžovatel současně požádal o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

Z obsahu spisu plyne, že Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 1. 10. 2004, č. j. 61 Az 120/2004-17, ustanovil žalobci opatrovníka-S. M. 16, B. V odůvodnění uvedl, že zjistil, že se žalobce na adrese, kterou uvedl (P. 3, B. 8/2544) nezdržuje a není znám jeho nynější pobyt a proto ustanovil podle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovníka. Ustanovení nabylo právní moci dne 25. 10. 2004.

Napadené usnesení bylo doručeno ustanovenému opatrovníkovi stěžovatele (S. M. 16, B.) dne 22. 3. 2005, což potvrdila osoba přebírající poštu jménem opatrovníka vlastnoručním lhůtě k podání kasační stížnosti. V poučení napadeného usnesení je v souladu s ustanovením § 106 odst. 2 s. ř. s. uvedeno, že proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu, počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení, lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle ustanovení § 40 odst. 4 téhož zákona je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Jak již bylo výše uvedeno, napadené usnesení bylo opatrovníkovi stěžovatele doručeno 22. 3. 2005, což bylo úterý. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet ve středu dne 23. 3. 2005 (§ 40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila v úterý 5. 4. 2005 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Uvedený den-úterý-se svým označením shoduje s označením dne, který určuje její počátek, jímž je den doručení napadeného usnesení opatrovníkovi stěžovatele, tedy úterý dne 22. 3. 2005. K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti bylo proto třeba, aby nejpozději dne 5. 4. 2005 byla kasační stížnost předána soudu, nebo soudu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předána orgánu, který má povinnost podání doručit. Z obsahu spisu však plyne, že kasační stížnost byla podána u Krajského soudu v Ostravě osobně až dne 18. 5. 2005, tedy opožděně.

Z výše uvedeného tedy zcela jednoznačně plyne, že kasační stížnost byla podána opožděně. Na výše uvedeném závěru nemůže změnit nic ta skutečnost, že podle dokladu obsaženého na č.l. 20 spisu, bylo napadené usnesení doručeno soudní doručovatelkou stěžovateli dne 12. 5. 2005 (není uvedeno na jaké adrese), neboť je třeba vycházet z data doručení usnesení opatrovníku stěžovatele, který mu byl krajským soudem pravomocně ustanoven, tedy z data 22. 3. 2005.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2005, č. j. 61 Az 120/2004-18, odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť lhůta pro její podání byla zmeškána.

Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24. 6. 2005, č. j. 61 Az 120/2004-29, ustanovil stěžovateli k řízení o podané kasační stížnosti zástupce-JUDr. Pavlu Kubičovou, advokátku se sídlem Ostrava-Poruba, Gen. Sochora 6176.

Za situace kdy byla kasační stížnost podána opožděně se Nejvyšší správní soud již nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O nákladech řízení rozhodl soud za použití ustanovení § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta. soudem, přiznal Nejvyšší správní soud podle § 35 odst. 7 a § 120 s. ř. s. označené zástupkyni za zastupování v řízení o kasační stížnosti odměnu, a to v celkové výši 1075 Kč, sestávající se z odměny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za jeden úkon právní služby [á 1000 Kč-§ 11 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 9 odst. 3 písm. f) cit. vyhlášky] a jednoho režijního paušálu (á 75 Kč-§ 13 odst. 3 téže vyhlášky).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. prosince 2005

JUDr. Marie Turková předsedkyně senátu