č. j. 4 Azs 19/2006-73

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně: V. B., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-35, a o kasační stížnosti žalobkyně podané proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-51,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-51, s e z a s t a v u j e.

II. Řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-35, s e z a s t a v u j e .

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou dne 7. 10. 2005 u Krajského soudu v Ostravě se žalobkyně (dále též stěžovatelka ) domáhala zrušení rozsudku uvedeného soudu ze dne 13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-35, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11. 2004, č.j. OAM-3049/VL-10-04-2004, o neudělení azylu z důvodu nesplnění podmínek uvedených v § 12, § 13 odst. 1,2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ), a jímž bylo současně vysloveno, že se na cizinku nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.

Současně požádala o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.

V podané kasační stížnosti stěžovatelka požádala také o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 15. 11. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-51, žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti nevyhověl a zástupce z řad advokátů stěžovatelce neustanovil. Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka rovněž kasační stížnost, a to dne 9. 12. 2005.

Krajský soud v Ostravě předložil dne 24. 1. 2006 kasační stížnost k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu s tím, že podle předkládací zprávy soudu výslovně předkládal toliko kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-51. Soudní spis přitom dále obsahoval jak rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-35, tak i kasační stížnost stěžovatelky proti němu, ze dne 7. 10. 2005, podanou téhož dne u krajského soudu.

V podání ze dne 6. 2. 2006, doručeném Nejvyššímu správnímu soudu, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, dne 10. 2. 2006, stěžovatelka uvedla, že dne 7. 10. 2005 podala kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2005, sp. zn. 65 Az 82/2004 a tímto podáním by chtěla vzít kasační stížnost zpět . Dále výslovně uvedla: Z rodinných důvodů mockrát prosím pro mě nutně zastavit řízení (Stopazyl) o kasační stížnosti, chci rychle odjet domů.

Podle ustanovení § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů ( s. ř. s. ) soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Řízení o kasační stížnosti je plně ovládáno zásadou dispoziční. Stěžovatelka, jejíž procesní úkon vůči soudu spočívající v podání kasační stížností vyvolává řízení o přezkoumání rozhodnutí krajského soudu, tak zpětvzetím kasační stížnosti dává najevo svou vůli, aby soud v tomto řízení nepokračoval. Jelikož stěžovatelka vzala svou kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-35 zpět, a projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil, jak mu to ukládá ustanovení § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

Za této procesní situace, kdy vzala stěžovatelka svoji kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-35 zpět, se již Nejvyšší správní soud nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a také se jím nezabýval.

Nejvyšší správní soud musel při zpětvzetí kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-35, o zamítnutí žaloby ve věci neudělení azylu, současně posoudit, jak naložit s kasační stížností stěžovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-51, o neustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. V situaci, kdy Nejvyšší správní soud shledal, že projev vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-35-tj. proti meritornímu rozhodnutí v posuzované právní věci, nevzbuzuje pochybnosti a řízení zastavil, považoval za nezbytné současně zastavit řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2005, č. j. 65 Az 82/2004-51-jako souvisejícímu rozhodnutí, neboť řízení o kasační stížnosti proti takovému vedlejšímu rozhodnutí při zastavení řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí meritornímu pozbylo smysl, a samo o sobě již v takové situaci nemůže být vedeno.

Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, podle ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s., nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. července 2006

: JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu