4 Azs 18/2009-58

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: T. V. N., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2009, č. j. 48 Az 56/2008-42,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 9. 2008, č. j. 48 Az 56/2008-28, zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 3. 2008, č. j. OAM-188/LE-BE03-BE07-2008, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. f) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a o ustanovení zástupce z řad advokátů.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 8. 1. 2009, č. j. 48 Az 56/2008-42, návrh žalobce na ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti zamítl a vyzval jej k předložení plné moci.

Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen stěžovatel ) kasační stížnost, v níž namítal pochybení soudu při doručování tiskopisu pro zjišťování majetkových poměrů.

Kasační stížnost je podána opožděně.

Nejvyšší správní soud zjistil, že napadené usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručeno dne 14. 1. 2009, což dokládá doručenka založená v soudním spisu.

Napadené rozhodnutí obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti, ve kterém je v souladu s § 106 odst. 2 s. ř. s. správně uvedeno, že proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím podepsaného soudu.

Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.

Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Jak již bylo výše uvedeno, napadené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno ve středu dne 14. 1. 2009. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet ve čtvrtek dne 15. 1. 2009 (§ 40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila ve středu dne 28. 1. 2009 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.).

K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti bylo třeba, aby nejpozději dne 28. 1. 2009 byla kasační stížnost předána soudu, nebo soudu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předána orgánu, který má povinnost podání doručit. Z obsahu spisu však vyplývá, že kasační stížnost byla podána k doručení žalovanému na poště X Č. L. 1 pod č. R033020 až dne 3. 2. 2009, odkud byla dne 10. 2. 2009 odeslána Krajskému soudu v Praze, jemuž došla dne 12. 2. 2009. Kasační stížnost byla podána po uplynutí zákonem stanovené lhůty, tedy opožděně, nehledě k tomu, že lhůta pro podání kasační stížnosti není zachována jejím podáním k doručení správnímu orgánu (kasační stížnost tak byla podána nejdříve dne 10. 2. 2009, kdy ji žalovaný odeslal příslušnému soudu).

Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2009, č. j. 48 Az 56/2008-42, odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona, neboť byla podána opožděně.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. března 2009

JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu